BLEED FROM WITHIN z UK předvedli lehce nadprůměrný metalcore, hráli s velkým nasazením, zpěvák si několikrát odskočil mezi lidi a docela jsem obdivoval nadšence, kteří hned po ránu již moshovali pod pódiem, circlovali atd. Jako první kapela v pohodě. (Márty)
Druhá GAZA mě zaujala ještě míň. Psycho hardcorem krapet a spíš vzdáleně připomínali Today is the day, ale nevydržel jsem příliš dlouho a při třetím songu odešel (Márty)
PROGHMA - C byl naprosto jiný šálek kávy oproti všemu co doposud na BA hrálo. Děkuji pořadatelům za tuhle kapelku, balzám na uši. Konečně nějaký zpěvák na pódiu předvedl opravdový zpěv. Melancholie, pohoda, pěkně sekané riffy i pořádné potrápení kytary... vřele doporučuji. (Manafob)
Ruská skupina Alkonost z programu vypadla a na jejich čas byli ze čtvrtka přesunuti BONDED BY BLOOD. No nechyběli by mi ani včera, ani dnes. Fucking thrash metal s tak štěkavým vokálem, že jsem po třech songách musel utéct. Ale musím přiznat, že fanoušci reagovali fakt mohutně. (Manafob)
CALLISTO byli chutným soustem pro všechny příznivce alternativního, extravagantního, post či psychedelického metalu / core. Do pomalých vybrnkávaček zněl expresívní zpěv, z ničeho nic docházelo k razantnímu přitvrzení jak v muzice, tak ve vokálech, se kterými pomáhal sólovému zpěvákovi Jani Ala-Hukkalovi kytarista Markus Myllykangas. Překvapil klávesák, na metalové (coreové) poměry nečekaně vsedě... Těžko stravitelná muzika pro úzké spektrum posluchačů, názory okolo stojících značně rozdílné - buď obdiv (můj případ), nebo zatracení (Nathanella). (Johan)
CATAMENIA předváděla melodický black nebo spíš jeho mix s pagan metalem. Kytaristův pokus o čisté zpěvové linky zůstal opravdu na úrovni pokusu. (Manafob) Hmmm, a já se ptám proč? Zbytečná účast... (Márty) Po vyloženě marném začátku se Finové po nějaké třetí skladbě celkem chytili, zas takový provar to nebyl, ale žádná sláva taky ne. Z kdysi nadějné kapely se časem stala průměrná záležitost, ta tam je někdejší mrazivá atmosféra a složitější postupy, dnes se hraje líbivě a jednoduše. (Johan)
DEVOURMENT jedou v gore deathmetalových vodách a to hodně hlubokých. Basák měl basu tak šílené nazvučenou, že byl slyšet jen hukot. Všechno dokončil nasazením koňské hlavy... Zpěvák nasadil záhrobní growling a dopředu tak připomněl večerní vystoupení Cannibal Corpse, kteří dle jeho tvrzení tady všechno zmasakrujou (úsměv). (Manafob) Prostě tak nějak jako "Slowly we rot" (úsměv), pomalé, hutné, hnijící... (Márty)
KYLESA mě překvapila. 2 bubeníci, zpěvačka a psycho HC. Kapelu jsem neznal, nicméně dobré. 2 bicmeni hráli převážně oba to samé, ale v některých pasážích to pěkně rozjeli a doplňovali se. (Márty) KYLESA nepřekvapila jen Mártyho... Našlapaný set samozřejmě těžil i ze zmiňovaných dvou bicmenů, ale nemenší pozornost na sebe strhávala i zpívající kytaristka Laura Pleasants, která s přehledem zastínila pěvecky nevýrazného zpívajícího kytaristu (úsměv) Phillipa Copea, který zpíval takovým obyčejným civilním hlasem – naproti tomu dračice Laura uměla zařvat i čistě zazpívat. Energie sálala z každého tónu a kapela dokonce vstřícně zareagovala na výzvy publika k přídavku (asi to ale měla v plánu, protože skončila o deset minut dříve, než měla...). (Johan)
MONSTROSITY, old school hollywood... a redakční absence... KALMAH "potvrdili", že jsou z Finska. Pro mě tím pádem velké zklamání. Sice asi půjdu proti četnému davu, ale opravdu jsem čekal víc než kopírku Children Of Bodom, Nightwish (kytarově) aj. Program hlásal melodic death metal, podle mě šlo spíše o melodic heavy metal... V podstatě mi to přišlo, jako kdyby hráli čeští Agony. Nic proti, ale byla to slabota. Kapela tohoto formátu mohla hrát klidně mnohem dříve. (Márty)
Japonské šílené plus mínus blackové divadlo SIGH jsem stihl až v samotném závěru, ale i ta chvíle stála za to. Hlavní hvězdou zběsilé pódiové prezentace byla zpěvačka a saxofonistka Dr. Mikannibal, která byla oblečená do bílých šatiček s andělskými křídly a celá potřísněná "krví". A nebála se ani vosku, který si nechala kapat ze zapálených svíček přímo na obličej. Japončíci se loučili coverem Black metal od praotců black´n´rollu Venom a trochu starostí jim způsobil ohníček na jednom z odposlechů. (Johan) Japonští SIGH byli pro mě jednoznačně nejpříjemnějším překvapením letošního BA. Melodický a energický black s dvojitým vokálem a jemnými klávesovými partiemi dotvářely melodické kytary a vše příjemně osvěžila vizuální show zpěváků. (Nathanella)
CRUSHING CASPARS, laciné, laciné, slabota. Němečtí indiáni si hrají na HC. Nuda... (Márty) Ani mě to vůbec nebralo, ukřičený německý HC, sic s živelnou pódiovkou, leč bez invence. (Johan)
Kdo se po "kašparech“ těšil na Bal-Sagoth, musel své plány přehodnotit, protože zase došlo ke změně v programu. Začal v tom být trochu guláš, spousta lidí nebyla trvale přítomna před velkoplošnou obrazovkou, aby měla jasno, co vše je přeházené... na plac šli plánovaně neplánovaně SYBREED. A jednalo se o jedno z příjemných překvapení festivalu, které přijelo ze Švýcarska a produkovalo moderní metal se spoustou umělých zvuků. Melodické pasáže se prolínaly s hutnějšími, čistý melodický zpěv střídal řev, vše bylo zahráno precizně a přál i zvukař... Kapela jedoucí na podobné vlně jako třeba Pain nebo našinci Liveevil po předchozím německém rambajzu potěšila, zpěvák byl přesvědčivý, basák zase poutal pozornost díky svému zjevu (černoch s vyholenou hlavou a zlým pohledem) a i rytmická sekce jela (sebe)jistě. (Johan)
Další změna programu, NECROPHAGIST nastoupili výměnou za Mnemic. Nemám je naposlouchané a i kdybych měl, mám pocit, že by mi to moc nepomohlo. Tak šílený zvuk jsem dlouho neslyšel. Bicí nejdříve vůbec nebyly slyšet, později alespoň virbl, ovšem bez kopáků, o zvuku kytar by se dalo napsat podobné. (Manafob) Obrovská škoda, techničtí mágové doplatili na zmíněný zvuk, který nešel vydržet. Koule, ve které se filigránské kytarové vyhrávky prakticky nedaly najít. Pro mě snad vůbec největší zklamání festu. A vkrádá se otázka, čí je to vlastně vina? Kapely? Erárního zvukaře? Nebo si Necrophagist přivezli svého člověka, který je "pohřbil“? Těžko říct... Nejvíce na zvukové kauze zaráží skutečnost, že některé kapely i na proklínaném Jégru zněly perfektně. (Johan)
Jako velký návrat pojali svůj set HYPNOS. Neviděl jsem začátek, každopádně jsem stihnul jeden starší kus tuším z The Revenge Ride a poté nejnovější Burning Again. Rozloučení patřilo prastaré Orthodox, která byla napsána ještě v dobách Krabathoru. Myslím, že kapela vychytala hraní na Metalshop stage, jež má celý fest lepší zvuk. (Manafob) Ano, na půli cesty do pekla se Hypnos zastavili i na Brutalu, Bruna s Pegazem doplnil Igorr (Root) a Honza (Sabathory) a kapela předvedla přesně to, co všichni očekávali - deatmetalový masakr s občasnými blackovými elementy. Bruno je stále stejně uhrančivý jako před léty, na jeden song si dokonce nasadil "čepici" s nápisem kacíř... prostě rouhání je pro něj evergreen (úsměv). Set list postavený na vypalovačkách z celé historie kapely a pomalejším Lovesongu z In Blood We Trust k mé nelibosti neobsahoval nejnovější hitovku Where The Rooks Fly To Cry, ale chápu, že takřka devět minut v pomalém tempu by na rozžhavené publikum bylo moc. Dobrá práce, návrat ve velkém stylu. (Johan)
Americká cross / nu-metalová divočina ILL NINO... jedním slovem masakr a pro mě nejlepší kapela dneška. Hodně fans evidentně čekalo na tuhle časovanou bombu, soudě dle toho, jak všichni zpívali refrény. Hodně mě zaujaly vokalistovy čisté party a říkal sem si, že následující Mnemic to budou mít těžké. Fakt paráda a musím se poohlídnout po poslední desce, která se ke mně ještě nedostala... (Márty)
MNEMIC hned po IN měli těžkou pozici, nicméně se snažili statně a dařilo se. Pecky z poslední a předposlední desky to dokazovaly a skákající kotlík byl jen dalším důkazem. Dánové v čele s charismatickým zpěvákem Guillaumem Bidenauem obhájili pozici získanou před třemi lety (ano přátelé, ten čas letí) a já jsem byl maximálně spokojen... (Márty)
U CONVERGE a LOCK UP bohužel redakční absence....
Na DEVINA TOWNSENDA jsem se těšil, resp. jsem byl zvědavý... ale totální průtrž mračen zhatila mé plány, totálně promočený jsem dal čelem vzad a zamířil do převlékárny pro suché oblečení. (Johan) Jo, šel jsem na čas, ale pršet začalo přesně v začátku jeho setu. Liják byl tak brutální, že jsem se musel jít schovat. Pršet přestalo asi po 20 minutách a já jsem se vrátil před pódium a mohl tak vychutnat zbytek setu DT. Nemám jeho sólový projekt příliš naposlouchaný, nicméně zvuk jak z desky skvěle dobarvil atmosféru a já tak mohl ocenit atmo-prog metal v jeho podání. Hodně mě to zaujalo, a litoval sem deště, který nejen mě překazil polovinu setu. (Márty)
CANNIBAL CORPSE okupují tuzemskou televizní obrazovku každou středu ve 20:00... Jejich logo na Ozzákové pekelném křesle asi dělá své (smích), protože po předchozím dešti se plac zaplnil hodně hustě. Nechápu proč. Podle mého přeceněná kapela, která se léta opakuje a ničím nemůže (nechce, nesmí???) překvapit. Brutální death metal s Fisherovým monotónním vokálem a šlus. (Johan)
Progresivní metal progresivního IHSAHNA byl po nemastných, neslaných "kanibalech" balzámem pro mé uši. Ihsahn dokázal početné publikum přímo zhypnotizovat a to mu zobalo z rukou všechny kejkle vykouzlené na osmi (nebo kolika?) strunné kytaře i slova plynoucí z jeho úst. Ale nejen císař zasluhoval pozornost, ani jeho spoluhráči rekrutovaní z norské progresivní skupiny Leprous se nenechali zahanbit. Naopak, "doprovodní" muzikanti měli na celkovém vyznění velký podíl. Ihsahn sice vyšel z blackmetalových končin, ale dnes se v jeho muzice temnota vyskytuje pouze v minoritní míře, prim hrají artrockové melodie a melodické zpěvy, úplně nenásilně přecházející ve specifický řev podložený ostřejším metalem. Během celého koncertu jsem nevycházel z příjemného rozpoložení, tu a tam mě dokonce příjemně mrazilo v zádech, což je jasnou známkou toho, že mě uhrančivý Ihsahn dokonale "dostal“. (Johan)
Co napsat k veteránům NAPALM DEATH? Že hrají v České republice častěji než doma? Že Barney je frontman jak má být? Že jsou přesvědčiví a sebejistí? Že je hraní evidentně baví i po takřka třiceti letech (pravda, Barney je v kapele "pouze“ 21 let)? Že jsem jejich album Scum slyšel před dvaceti lety a nevěřil, že je něco takového možné hrát (smích)? No, raději trochu vážněji... Napalm Death prostě nezklamou, ať se děje, co se děje. I ten lehce punkový přístup jim sluší. (Johan)
Na AURA NOIR pravděpodobně již redakční absence...
