S třetím albem míří příbramská cháska Soukromey pozemek vysoko. Jak jinak si vysvětlit na punkovou kapelu parádní digipack, sic s kradeným obrázkem na titulce (pasujícím spíš k nějaké rouhačské blackmetalové partě), ale celkově docela hezky graficky vyvedený, s vloženou knížečkou plnou textů a jakési úvahy George Orwella na téma „Ti nahoře, Ti uprostřed a Ti dole“.
Podle obsahu textů se Soukromey pozemek pasují do role našeptávačů „Těch dole“ a kritiků společenských poměrů – když tedy zrovna neopěvují přednosti punku, hospod a alkoholu. Vedle těchto klišovitých textů se objevují i ty uvědomělejší, mířící proti bohu, systému, fašismu, válkám nebo třeba radaru (Kterému asi? A jak dlouho bude text aktuální?). Zpracování textů je jednoduchoučké, kostrbaté, hlavně aby se rýmovaly...
Hudebně jsou „Soukromníci“ naladěni na klasickou punkovou vlnu, nikoliv tu „neo“, ale spíše „old“. Krátké songy se stopáží kolem dvou minut většinou odsýpají ve středním až svižném tempu a jsou odděleny úryvky ze známých (Jáchyme, hoď ho do stroje, Dědictví, S čerty nejsou žerty) i (mně) neznámých filmů. Zpěv je typicky punkový, s frázováním a artikulací si vokalista hlavu až tak neláme; lépe vyznívají občasné sbory (až na Vizi). Instrumentálně to není vůbec špatné, místy potěší hezky zahraná sólová kytara, která jakoby ani nebyla punková, ale metalizující. Mně se nejlépe poslouchají ty nejrychlejší vypalovačky, třeba Cesta nebo Mírová mise, do níž jsou namíchány válečné zvuky.
Závěr: průměrná nahrávka s celkem slušným zvukem ze studia ExAvik.
Seznam skladeb:
Podle obsahu textů se Soukromey pozemek pasují do role našeptávačů „Těch dole“ a kritiků společenských poměrů – když tedy zrovna neopěvují přednosti punku, hospod a alkoholu. Vedle těchto klišovitých textů se objevují i ty uvědomělejší, mířící proti bohu, systému, fašismu, válkám nebo třeba radaru (Kterému asi? A jak dlouho bude text aktuální?). Zpracování textů je jednoduchoučké, kostrbaté, hlavně aby se rýmovaly...
Hudebně jsou „Soukromníci“ naladěni na klasickou punkovou vlnu, nikoliv tu „neo“, ale spíše „old“. Krátké songy se stopáží kolem dvou minut většinou odsýpají ve středním až svižném tempu a jsou odděleny úryvky ze známých (Jáchyme, hoď ho do stroje, Dědictví, S čerty nejsou žerty) i (mně) neznámých filmů. Zpěv je typicky punkový, s frázováním a artikulací si vokalista hlavu až tak neláme; lépe vyznívají občasné sbory (až na Vizi). Instrumentálně to není vůbec špatné, místy potěší hezky zahraná sólová kytara, která jakoby ani nebyla punková, ale metalizující. Mně se nejlépe poslouchají ty nejrychlejší vypalovačky, třeba Cesta nebo Mírová mise, do níž jsou namíchány válečné zvuky.
Závěr: průměrná nahrávka s celkem slušným zvukem ze studia ExAvik.
Seznam skladeb:
- Rouhání
- Systém
- Prasata
- Hospodská
- Vize
- Cesta
- Mírová mise
- Primitivní tvor
- Sociální omyl
- Kóta 718
- Spojenecká
- Pionýrka Tereza Hrubanová
Čas: 26:26
