Ač jsem měl to štěstí a navštívil jsem první zastávku pekelného turné ve Chrástu, neodolal jsem možnosti dát si repete, tentokrát ještě vylepšené o čtvrtou kapelu (Asgard). Lehce po 16. hoďce mě vyzvedává služební vozidlo Avengeristů, pak zajíždíme pro Přemka a vyrážíme ku Praze. Mapou jsme vybaveni hned dva, ale přesto klub chvilku hledáme. Vyhráno nemáme ani po jeho objevení, protože není samozřejmě kde zaparkovat. Rámus tedy zastavuje u kraje silnice kdesi za klubem a vyhání mě a Honzu do klubu na výzvědy, kudy že tam natahat kytáry a ostatní veteš. Ještě než se vyhrabeme z auta z ničeho nic přichází jakýsi klíčník a otvírá nám bránu do dvora, kde parkujeme. Přes znovuzamčenou bránu vidíme procházet Asgardy s bagáží, z čehož máme s Přemkem škodolibou radost (Rámus s Honzou jsou v klubu), že my jsme uvnitř jako VIP a oni to tahaj takovej kus, hahaha. Jenže úsměv nám mizí za chvilku z tváře, neboť ty dva odborníci za sebou při návratu z klubu zaklapli zadní vchod a my teď nemůžeme ani do klubu, ani ven. Po chvilce nadávek naštěstí prochází údržbář a elegantním chvatem nám šroubovákem otvírá zatracený dveře. Slejzáme se vším do podzemí a buch ? další zavřený dveře. Tentokrát kolem projíždí zásobovači s chlastem a tak posíláme Honzu s nima, aby se postaral o otevření. Tomu to samozřejmě zas trvá věčnost, ale nakonec jsme se dočkali a jsme uvnitř. Vcházíme do backstage, kde už Asgardi vesele popíjí a jdem se podívat po klubu. Na pódiu zkouší směska Törr ? Root společné skladby, které mají být třešničkou na servírovaném večerním dortíku. Po cestě jsme vyprahlí a tak hasíme žízeň nápojem složeným z vody, chmelu, ječného sladu a cukru. Objevuje se i Adam, který jel sólo (resp. duo), sedáme do backstage a relaxujeme. Po 19. hodině se otvírá brána a do klubu (moc hezký prostor) se trousí první černooděnci. Zdravím se se Zdeňkem, se kterým mám sraz snad po půl roce a probíráme novinky na metalovém poli.
Avizovaný začátek (19:30) se jako vždy a jako všude posunuje, takže ve 20:00 se potemnělým klubem rozléhá intro AVENGER. Kluci tentokrát sází na fláky z aktuálního alba Godless (Až do morku kostí, Godless, Navždy proti, V temnotách) a končí se dvěma pra-hity Kořeny zla a Nelze zapomenout. Na další song už nezbývá čas a pánové se loučí s publikem, které téměř zaplnilo prostor pod pódiem. Dobrej set. I zvuk byl na klubové vystoupení v pohodě, ale v Chrástu ve velkém sále byl možná ještě o chloupek lepší.
Nevím proč, či zač, ale pak šel zvuk trochu dolů. Práce pana zvukaře je jedinou slabší stránkou živelného vystoupení mr. Horejse a spol. neboli ASGARD. Brňáci samozřejmě sázejí na CD Kletba Krále Stacha a zpěvák baví přihlížející vtipnejma průpovídkama. Mě se produkce Asgard líbila ? měla spád, drive, nasazení a nenudila. Starej dobrej heavy ? black, český slova ? to je moje. Stejného názoru byli zřejmě také fanoušci, protože ohlas byl silnej.
TÖRR is back!!! V Chrástu to byla jen rozcvička, v Praze masakr. Zvuk šel neuvěřitelně nahoru, úplně narvanej plac vyřvával s oběma předákama jak nové, tak letité songy a atmosféra byla jak na Barče v osmaosmdesátém (tam mě jednou na Törrech skoro ušlapali). Dokonce se hrály i stejný skladby jako tehdy, když byl Törr na svém vrcholu č. 1 (Exorcist, Válka, Kult, Armageddon, Kladivo). Sál byl ve varu, zfanatizovaní vlasáči se klátili jako tenkrát - co asi provede s lidma vystoupení na Open Hell Festu, kde jich bude tisícovka?? Samozřejmě, že stranou nezůstala ani návratová deska Made in Hell, kterou se Törr katapultoval na svůj vrchol č. 2 v současnosti. Na konci vystoupení Törru došlo na avizovanou třešničku a před rozparáděný dav nastoupila nová česko ? moravská kapela Törroot nebo Rootörr. Pódium praskalo ve švech a tato společnost zahrála taky pár kusů. Nejvíce asi zaujal duet Vlasty a Big Bosse v legendárním Hřbitovu.
Po pauzičce nastupuje ROOT a volí podobný scénář jako Törr, novotou vonící fláky z Madness a peklem čpící starý věci ze Zjevení. Mezitím pár písní z mezidobí, ale opravdu jen pár. Nový věci je radost poslouchat, protože nemají slabinu. Jak skaldatelsky, tak instrumentálně to je paráda. Trochu mi to kazí Blackie, který na nás prská nějakej sajrajt, kterej používá ke své ohníčkové šou. Jenže když vedle vás stojí krásná vlasatá víla, necháte se klidně sprchovat (jestli to náhodou čteš, tak ti posílám pozdravy). Ale zpátky k Root ? jak je v poslední době zvykem, opět precizní vystoupení kapely, která u nás (podle mě) konkurenci nemá, aspoň v současné době (přecejen Mistrovo Kladívko je Mistrovo Kladívko). Trochu překvapil velký podíl Zjevení, z toho zaznělo skoro všechno a 666 jako přídavek.
Konec je lehounce po půlnoci a teď nastává opravdové peklo, název akce nelže. Polovina výpravy chrápe, ale vzbudit se daří jen jednoho. Taháme verky do auta a pak je ještě třeba dostat ven nejmenovaného umělce, který ne a ne se probrat. Pořadatel nám dokonce nabízí na pomoc ochranku, ale pak přecejen všichni tři donutíme bezvládného č. 4 změnit postel č. 1 (= židle a stůl) za postel č. 2 (= sedadlo v autě). Cesta ubíhá jak po másle (vzhůru je jako vždy jen šofér a já) a stíháme si přehrát Godless a Made in Hell. Po druhé jsem doma a dávám ještě vanu, abych druhý den nedělal ostudu na debilním školení. 2:30 uléhám, 2:31 tuhnu. HELL TOUR ZDAR. Pípípí? áááá, co to je????? to snad byla minuta ? 5:30! ? vstávat! ? HELL TOUR ZDAR!!
