 |
 |
 |
8. 3. 2010ET MORIEMUR – Lacrimae Rerum
ET MORIEMUR – Lacrimae Rerum
CD-R 2009, vlastní náklad
|
Českou doommetalovou scénu dnes tvoří hrstka kapel. S očekáváním stále vyhlížím dlouho chystané album plzeňských Llyr, ale z ničeho nic přichází závan zatuchlosti z úplně jiných končin. V Praze se dali dohromady muzikanti, kteří už mají leccos za sebou, namátkou Honza Stinka (Return To Innocence) nebo Michal Rak (Cruadalach, ex-SSOGE) a pod hlavičkou Et Moriemur právě debutují třicetiminutovým materiálem. Materiálem ctícím základy žánru, které položili My Dying Bride a se kterými už dnes skoro nikdo nechce mít nic společného. Počítadlo sice signalizuje devět skladeb, ale klávesové intro a tři krátké instrumentální mezihry slouží spíše k dokreslení atmosféry a k odpočinku mezi řádnými, tedy zpívanými, skladbami. Hned ta první, Shadows, přináší pestrou paletu nálad – stylový ponurý začátek, odlehčenou pasáž s recitací, klavírní oddechový úsek, skvělé melodické kytarové sólování i deathmetalové běsněníčko. Zpěvák Zdeněk nenásilně přechází od zastřeného zpěvu k čistým polohám i chropotu – sice jsem si na jeho projev musel trochu zvykat, ale po několika posleších už si nedovedu představit, že by do téhle muziky zpíval někdo jiný (a jinak). V podobné duchu se odvíjí i Doom soldier, zpočátku dřevní doom metal se i tentokrát nakrátko překlopí do death metalu a i tentokrát se objevují místy až pompézní melodizující momenty. V Silence dostávají větší prostor zvonivé klávesy a kapela tak nachází další vyjadřovací prostředky. Vrchol přichází s monumentální Chimeras, tryznou plnou smutných, ale krásných melodií, vyšperkovanou klávesovými výjezdy i specifickými kytarovými vyhrávkami, jejíž závěr patří „recitaci“ takřka hororové. V poslední At Memory´s Gate hrají coby podklad recitace zprvu |
|
jen klávesy, až později se k nim přidávají samplované housle (viola?) s další porcí nevtíravých, ale příjemných melodií. Texty jsou sice v angličtině, ale ve třech případech se objevují i jiné jazyky – pasáže vypůjčené od básníků G.Ungarettiho, K.J.Erbena, J.W.Goetha jsou použity v originálech, stejně jako verše E.T. Stanforda (ten ale psal v angličtině). Poezie do textů nenásilně zapadá a pranic nevadí, že zazní čeština, italština a dokonce němčina – naopak, další jazyky materiál zpestřují a činní zajímavějším. Nahrávka vznikala v domácím studiu v prosinci 2009 a právě ke zvuku míří lehké výhrady. Vše je sice dobře smícháno (tudíž jsou všechny nástroje čitelné), ale trochu tomu chybí „koule“, drive, nebo jak to lépe vyjádřit. Jednoduchý, ale všemi informacemi vybavený (včetně textů a fotky), obal k atmosféře alba velmi dobře pasuje a jen podtrhuje výsledný kladný dojem. Et Morierum jsou důkazem, že tahle „přežitá“ muzika má stále co nabídnout. A že se v ní nemusí vyskytovat přehršel nástrojů ani ženský zpěv (nic proti němu...), že bohatě stačí zajímavé nápady, kvalitní instrumentální výkony a dobré kompoziční schopnosti. Seznam skladeb:
Čas: 31:10 |
;)
RSS kanál
