29. 1. 2010BONECRUSHER FEST, 14.1.2010, Praha - Abaton

další fotografie

Putovní Bonecrusher fest letos navštívil Prahu a pro svůj ničivý cirkus mu byl vybrán klub Abaton. Ještě než začnu, nemůžu si odpustit rýpnutí směrem k fans, protože takhle slabou návštěvnost jsem asi ještě v Abatonu neviděl. Jak je možné, že se Abaton narve k prasknutím něčím tak omšelým jako Therion a na sestavu, která snad pro každého skýtala něco zajímavého, přijde slabých několik set diváků (mám špatný odhad, možná 200 – 300, těžko říct). A to už jsem si občas říkal, že český posluchač začíná být náročný.

 -> Vzhledem ke zkouškovému období, berte tento reportík spíše jako připomenutí a omluvte chyby, píši to ve spěchu, stejně tak jako nepřítomnost fotek, nezadařilo se. <-

I přes svou velkou oblibu v hudbě The Faceless, dlouho jsem se rozhodoval, zda riskovat nesložený zápočet a vydat se do Abatonu (obzvlášť, když mě 3 hlavní hvězdy vůbec nezajímaly), nakonec však láska k těmhle akeldamským planetárním dualitám zvítězila.

Dorazil jsem na konec setu INGESTED, takže netuším, jak si jim podařilo jejich vystoupení, ale na myspacu zněli vcelku solidně. Reakce lidí byly chladné, tak nevím. Následují CARNIFEX, kterým právě vychází nová placka Hell Chose Me, ze které jsou na myspacu ukázky, takže jsem byl před koncíkem připraven. Žel naživo to bylo přibližně 3x menší peklo se špatným zvukem a nebýt akčního Scotta Lewise, asi bych odešel naprosto nezaujat. Hudebně se jednalo o celkem vyčpělý deathcore s klasickými sekačkami, které kdyby byly jen lehce rytmicky ozvláštněny, hned by se jednalo o daleko zajímavější bandu, no nevadí. Co mě asi zaujalo nejvíc, byl krásně nepřesný bicák Shawn Cameron, který sice dělal show, ale jinak nic moc. Takže nevím, zda si je peklo vybere, z desky to zní o hodně lépe.

Přestavba podia a vrchol večera. Já nevím co tady rozepisovat, ta kapela bude mít brzy tak kultovní status, že do reportu bude stačit napsat jen název. To však ještě nemá, takže američtí THE FACELESS. Otvírám si nyní svůj report z letního Brutalu a porovnávám tehdejší dojmy se současnými. Nechci kecat, ale mě v Abatonu připadali snad ještě lepší, než na BA (nepočítám-li, ne jejich vinou, šíleně krátký set). Až na An Autopsy z Akeldamy se hrálo ze stále aktuální dokonalosti Planetary Duality a jestli jsem byl na BA totálně odvařený, tak v Abatonu mi čelist dopadla až na zem. Křišťálový zvuk dal nádherně vyniknout absolutní přesnosti všech muzikantů a to především Michalea Keena a Lyle Coopera, protože to co oni zahrají živě je ekvivalentem jiných kapel po měsíci ve studiu. Playlist byl poskládán prakticky stejně jako na Brutalu, až na škrty z nedostatku času, v čele s mou nej – The Ancient

Na Brutalu vyzněla celkem špatně, tak jsem byl hodně zvědav jaké je to doopravdy naživo. OBSCURA však opět trpěla hodně špatným zvukem a tak je výsledný pocit jen lehce lepší, než z BA. Každopádně od BA se mi Obscura ještě párkrát v přehrávači ukázala, takže jsem si opět mohl hodně domýšlet. Současná sestava Obscury je vskutku „all-star“ – mimo leadera Steffena Kummerera to jsou Christian Muenzner (známe ho především z Necrophagist, možná Spawn Of Possession), Hannes Grossmann (také ex-Necrophagist) a třešnička na dortu, za basou holandská hvězda bezpražcového nástroje – J.P.Thesseling (Pestilence). Škoda, že z důvodu špatného zvuku si posluchač nemohl pořádně poslechnout co všechno tam Thesseling vyvádí. Hannes za bicími stále provádí své famózní kousky, Christian sóluje až se hory zelenají a je jasné, proč se tito dva onehdá tak úspěšně zařadili k Necrophagist. Playlist Obscury byl zajímavě poskládán a to tak, že se jednoduše jelo skoro stále podle pořadí na albu (stále aktuální Cosmogenesis), ze kterého já hodně můžu zápich Choir Of Spirits, který se vyvedl parádně, takže nemám problém, druhá nejlepší kapela večera. Techničtí fanoušci museli být (až na ten zpropadený zvuk) velmi spokojeni.

V tuto chvíli jsem měl za sebou kapely, které mě zajímaly, a začal jsem nervózně pokukovat po hodinkách, jestli bych spíš neměl odjet ke knihám, přesto jsem si řekl, že dám NECROPHOBIC šanci. No, nevím, jestli to byl dobrý nápad. Ti raraši, co vylezli, museli nagelované fanoušky TBDM asi hodně vyděsit. Připadalo mi to jako sraz dvou světů vzdálených od sebe 20 let. Otázky typu: co tam dělali apod, pokládat nebudu, mě to je jedno a tour už se asi dávno nedělají podle toho co by kde mělo být, ale kdo se potřebuje protlačit zpět. Každopádně jsem nezaujatě přišel, poslechl a stejně nezaujatě odešel. Tohle mi opravdu nic neříkalo, nejsem takový pamětník, abych s paroháčem chválil každou starou bandu.

V tento moment už jsem měl dost a při představě, že další kapela jsou hevíkaři, raději jsem se sebral a odjel, můj názor na The Black Dahlia Murder je obecně znám, takže tam jsem ani neplánoval účast, kdyby tam ale byl jen jejich bubeník, zůstal bych 100%! Jednalo se o příjemnou akci, bylo celkem hezky vidět, kdo přišel na jakou kapelu a příště bych konečně uvítal, kdyby místo TBDM přijely třeba další 3 menší kapely jako Psycroptic, Orgone, nebo Beneath The Massacre. Nashle za pár týdnů u reportu z Chmelnice, kterou navštíví Suffo, Fleshgod aj.