Letos oslaví Nupagadi z Havlíčkova Brodu 10 let od založení, ale už loni si k výročí nadělili předčasný dáreček v podobě debutového plnohodnotného CD. Tomu předcházely tři demosnímky, přičemž na ten prostřední jsem před časem dělal recenzi. To se psal rok 2005 a Podvodní demo se mi celkem líbilo. A celkem se mi líbí i novinkový materiál.
Nupagadi se našli v nesnadno zařaditelné muzice – ctitelé škatulek s nimi budou mít problém... Už minule jsem psal, že „hudba Nupagadi zabírá poměrně široké stylové pole sahající od minimalistického rocku až po nabroušený hard core“ a u této formule bych zůstal i nadále, možná bych ještě ke každému žánru připojil slůvko „znepokojující“. Od prvních tónů je zřejmé, že Nupagadi svou hudbou nechtějí pohladit a nabídnout hudbu k relaxaci či vylepšení nálady. Ostře řezající kytary a expresivní řev, střídání tempa a silně depresivní texty, které řežou do živého s cílem dostat se až na kost. Žádné líbivé melodie, nic pozitivního, jen prázdnota a beznaděj.
Tam mezi krama zamrzla mi naděje
naděje na lepší čistší vody
spása je v betonovejch ulitách
ta je však ulitá moc daleko od přírody.
Texty jsou v češtině a velmi dobře do temné muziky pasují. Většina obratů je netradičních, místy ani nechápu, co tím chtěl básník říci, ale závěr je zřejmý – tento svět je pěkně z***veným místem pro život. Takže je nasnadě řešení nabízené v poslední skladbě...
Sedm pádů, jako z lešení
osmý pád, může být řešením
sedm pádů, jako kočka
tím osmým se smrti dočkáš.
Věřme, že o osmém pádu kapela nepřemýšlí a ani k němu nikoho nenabádá, jen používá výrazové prostředky, které se k sobě hodí. Pochvalu zaslouží i časté střídání „všeho“ – nálady, tempa, vokálních poloh..., takže takřka metalové rubanice znenadání přechází do odlehčených rockových poloh a skoročistý zpěv v nasraný řev. U zpěvu jsem už minule nezastíral určité nedostatky, pokrok tu asi je, ale stále platí, že v přirozených polohách není zpěvák zcela přesvědčivý.
K pozitivům je třeba zařadit čitelný zvuk z Haciendy i solidní booklet, ve kterém lze najít všechny texty, špatnou fotku, stromy a jejich kořeny i info o nahrávání (základy byly nahrány v říjnu 2008, mixovalo se do ledna 2009).
Nupagadi nejsou záležitostí na první poslech a své příznivce asi nebudou hledat lehko. Do noty by mohli padnout třeba fanouškům Illegal Illusion, Lewisit nebo H.A.T.E.
Seznam skladeb:
Nupagadi se našli v nesnadno zařaditelné muzice – ctitelé škatulek s nimi budou mít problém... Už minule jsem psal, že „hudba Nupagadi zabírá poměrně široké stylové pole sahající od minimalistického rocku až po nabroušený hard core“ a u této formule bych zůstal i nadále, možná bych ještě ke každému žánru připojil slůvko „znepokojující“. Od prvních tónů je zřejmé, že Nupagadi svou hudbou nechtějí pohladit a nabídnout hudbu k relaxaci či vylepšení nálady. Ostře řezající kytary a expresivní řev, střídání tempa a silně depresivní texty, které řežou do živého s cílem dostat se až na kost. Žádné líbivé melodie, nic pozitivního, jen prázdnota a beznaděj.
Tam mezi krama zamrzla mi naděje
naděje na lepší čistší vody
spása je v betonovejch ulitách
ta je však ulitá moc daleko od přírody.
Texty jsou v češtině a velmi dobře do temné muziky pasují. Většina obratů je netradičních, místy ani nechápu, co tím chtěl básník říci, ale závěr je zřejmý – tento svět je pěkně z***veným místem pro život. Takže je nasnadě řešení nabízené v poslední skladbě...
Sedm pádů, jako z lešení
osmý pád, může být řešením
sedm pádů, jako kočka
tím osmým se smrti dočkáš.
Věřme, že o osmém pádu kapela nepřemýšlí a ani k němu nikoho nenabádá, jen používá výrazové prostředky, které se k sobě hodí. Pochvalu zaslouží i časté střídání „všeho“ – nálady, tempa, vokálních poloh..., takže takřka metalové rubanice znenadání přechází do odlehčených rockových poloh a skoročistý zpěv v nasraný řev. U zpěvu jsem už minule nezastíral určité nedostatky, pokrok tu asi je, ale stále platí, že v přirozených polohách není zpěvák zcela přesvědčivý.
K pozitivům je třeba zařadit čitelný zvuk z Haciendy i solidní booklet, ve kterém lze najít všechny texty, špatnou fotku, stromy a jejich kořeny i info o nahrávání (základy byly nahrány v říjnu 2008, mixovalo se do ledna 2009).
Nupagadi nejsou záležitostí na první poslech a své příznivce asi nebudou hledat lehko. Do noty by mohli padnout třeba fanouškům Illegal Illusion, Lewisit nebo H.A.T.E.
Seznam skladeb:
- Zastřel psa
- Nech to bejt
- Hausbót
- Terminál
- Pruhy modrobílý
- Na římse se nediv
- Zvony
- Bažina
- Slzy se vsákly do polí
- Osma
- Takovej pád by chtěl zažít každej
