Další nové články

Třetí ročník již téměř tradičního Waiting For the Winter se opět konal v brněnském klubu Favál a hostil čistě česko-slovenské představitele různých metalových stylů. Pro mě docela oblíbená akce charakteristická slušnou návštěvností a příjemnou atmosférou. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy jsme vyrazili v slušném počtu čtyř fotografů a na místě potkali hodně dalších známých.

Úvod večera otevírali moravští ASCENDANCY, kteří krátce po půl sedmé bavili téměř stovku fanoušků. Kapela během léta nahrála debutové LP The Primacy of Reason, které v rámci dnešního vystoupení také představila. Mezi odehranými songy se objevily skladby Ambling Under Moon, Stronger nebo Hometown Syndrome. I když v sále již v tuto chvíli vládla docela příjemná atmosféra, svůj podíl na tom tato kapela neměla, alespoň u mě ne. Nejkladněji bych hodnotila kytary, které alespoň chvílemi předvedly zajímavé linky, zbytek mi ale přišel hodně rozházený a nesourodý. Snaha o dosažení progresivního rozměru death metalu mi v tomto případě nesedí a vnímám ji jako silou skombinované, zmatené prvky. O ničem kladnějším mě bohužel nepřesvědčuje a tak koncem setu docela ráda opouštím sál.

Netradičně druzí v pořadí, tradičně na brněnské půdě se svým specificky pojatým death metalem rozjeli show pánové z TRANSLURIA a s povzdechem musím uznat, že jejich vesmírné výpravě pro dnešek scházelo kvalitní palivo. I když se Fred za mikrofonem snažil co to šlo, jeho nemocí podlomené hlasivky ne a ne poslouchat. A zřejmě i to stálo za celkovou nepohodou kapely, která dnes z pódia byla cítit. Jak se ale bubeník Lukáš po koncertě vyjádřil, není každý den posvícení a i tak TRANSLUNARIA předvedla solidní výkon a dokázala rozhýbat strnulé zástupy fanoušků, kterými se v tuto chvíli naplnil celý sál.

Na výbornou atmosféru navázali jihočeští F.O.B., kterým již tradičně na brněnské půdě praskla struna. Oni se kluci pořád tváří, že to je jako náhoda, ale své vtipné vsuvky si stejně trénují celé ty dlouhé cesty z jižních Čech a pak do toho „šijou“, co to dá, aby to přece jenom povolilo. Fingovaná soutěž o CD za předvedení jistých ženských proporcí nevyšla a tak se opět valilo do strun, aby ten metalcorem ochucený death metal chutnal. A myslím, že chutnal. I když se reakce publika v porovnání s nedávným vystoupením na brněnské Melodce nedala porovnat, rozhýbalo živé předvedení aktuální desky The Dice několik přítomných hlav. Celkově příjemné vystoupení, ale chtělo by to novou příhodu ze života pánů magistrů.

Poslední zástupce českých a moravských krajů a pro mě dvě velká překvapení. Jedno zvláštní a jedno velice příjemné. ARCH OF HELL po bouřlivém odchodu Swarma nějaký čas přehodnocovali další kroky, ale

novou krev přinesl kytarista a autor druhých vokálů Kozdič, který se dnes předvedl ve velice lichotivém světle. Zvláštním překvapením byl zpěvák chraplavých vokálů Petr, známý i jako Lord Izual z kapely AMORTEZ. Když jsem si ho na pódiu všimla, nějak mi nešlo do hlavy spojení chladném black metalu a moderního, energetického a progresivního stylu, který ARCH OF HELL hrají, ale ono to šlo a to hodně dobře dohromady. Asi to vyzní zvláštně, ale Petr v úloze zpěváka AOH mi sedl více, než v masce „zlounského“ drtiče černých hord. O druhé, příjemné překvapení se postaral zbytek kapely a to svým výkonem, který dnes předvedl. Strhující, energické a zároveň velice otevřené vystoupení, ve kterém se ztratily i občasné chyby a nesrovnalosti a tak by to asi mělo být. Svým nasazení si tato mladá banda okamžitě podmanila celý festival a v sále se rozpoutalo veselé pogo, které jim oprávněně patřilo.

Slíbená bodypaintingová show se z důvodu nemoci nekonala a tak se na pódiu po chvilce staví první zástupce dvojice slovenských interpretů GALADRIEL. Melodický, tajemný dark metal charakteristický kombinací mužského chraplavého hlasu a vysokého ženského vokálu mi pro dnešní večer dokonale sedl. Playlist obsahoval oblíbené skladby z celé historie kapely a tak si fanoušci přišli na své v podobě pecek jako Metamorphosis, From Ashes & Dust a Between the Worlds. Skvěle odehraná show s výborným seznamem skladeb, která by si zasloužila snad jen o něco výraznější reakci publika. Upřímně se těším na novou desku a cestu, kterou se kapela vydá dále.

Poslední kapela večera, druhý a zároveň poslední slovenský interpret, kterým nebyl nikdo jiní než DEPRESY. Po dlouhé době a dlouhém čekání spatřila v polovině října světlo pozemských krajů jejich nová deska MORPH - Near Death Experiences, které také celé dnešní vystoupení patřilo. I možná proto byly mé pocity tak zvláštně smíšené. Kapelu znám dlouhá léta a je docela neuvěřitelné, že za necelé dva roky tato banda oslaví 20 let existence. Při poslechu dnešní show postižené kolísajícím zvukem jsem si ale docela posteskla za obdobím temného a mystického metalu alb A Grand Magnificence nebo Sighting. Možná je to o zvyku, ale dnes mi v tomto vystoupení scházela energie a síla, i když hrát v jednu ráno a před prázdným sálem asi taky nikomu nepřidá. Už jen z lásky k historii se těším na další příležitost, kde si budu moci názor zlepšit.

A co na závěr? Jako každý rok Waiting For The Winter nabídl zajímavou sestavu kapel, příjemnou atmosféru a překvapení v podobě tomboly se zajímavými cenami. Organizátorsky skvěle zvládnutá akce, na jejíž pokračování se těším již teď.

Přečteno: 1309x Autor: Nathanella | Další články autora
Datum: 1. 12. 2009

FotoGalerie (Počet obrázků: 61)