Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

Pražská zastávka Neckbreakers Ball Tour přilákala do Abatonu davy fanoušků.

Když už jsem nakousl místo konání, hned v úvodu si neodpustím několik připomínek. Myslím, že pro akce, na které dorazí 500 – 600 fanoušků, je Abaton nevhodný. Nedostatek místa, nedostatek vzduchu, vedro – to jsou záležitosti, které fanouškům ztrpčují zážitek z koncertu; prostorové možnosti jsou zase důvodem problematického nazvučení.

To se v plné parádě podepsalo u tří čtvrtin vystupujících, samozřejmě hned u první kapely. Američané ARSIS nastoupili přesně podle (upraveného) plánu v 18:30 a během rovné půlhodiny se snažili rozhýbat zatím trochu netečné publikum. Ke cti kapely nutno dodat, že se jí to vcelku podařilo a na brzký začátek jí mohlo těšit, že nebyla odzívnuta. Arsis patří mezi stájové koně kolosu Nuclear Blast, nicméně mě živě o nějaké výjimečnosti nepřesvědčili. Technický death metal, místy možná s thrashovými odbočkami a celkem zajímavě zabarveným vokálem mě mnohem více baví ve studiové podobě. Zatímco v klidu domova si člověk celkem smlsne na spoustě kytarových fines, naživo jich většina kvůli špatnému zvuku zanikala.

V mnohem lepším světle se představil švédský sextet SCAR SYMMETRY. Ten těžil hlavně ze dvou živelných zpěváků, přičemž Robert Robban Karlsson většinou řval a Lars Palmqvist většinou zpíval čistým hlasem. Variace melodického a hrubého zpěvu v kombinaci s našlapaným, melodickým a technickým death / thrash metalem zajistily kapele mnohem přívětivějšího přijetí než předchozím Arsis. Těžko vyzdvihovat jednotlivce, Scar Symmetry jsou vyrovnaným ansámblem, kytaristy počínaje a nadupaným bubeníkem konče. Delší hrací čas si kapela určitě zasloužila, pod pódiem se rozjel mosh tanec a epigonové krajanů Soilwork mě z předkapel potěšili nejvíce.

To, co se dělo při vystoupení DEVILDRIVER, jsem nepochopil. Sál narvaný k prasknutí, běs v předních řadách... a já to hodinu poslouchat nevydržel. Podivný umca umca thrash metal (nebo podivný HC?) s ještě podivnějším výrazem zpěváka Bradley "Dez" Fafary – to bych ještě snesl; jeho komentáře, ve kterých slovo fuck zaznělo stejněkrát jako všechna ostatní slova, už ne. Navíc to, co provedl zvukař, bylo posledním hřebíkem do DD rakve. Totálně přehulené bicí zabíjely vše kolem sebe, takže domáknout se ostatních nástrojů byla práce úplně marná. Blahořečil jsem výrobci chráničů sluchu, bez nich bych odešel dříve než po třetí skladbě. Vrátil jsem se na přídavek a dojem se nezměnil. Omlouvám se, ale tuhle kapelu jsem nepochopil, na rozdíl od většiny, která řvala a chtěla ještě.

Časový harmonogram se dařilo dodržovat takřka na minutku přesně a polští BEHEMOTH to krátce před 22. hodinou rozjeli ve velkém stylu. Na úvod intro (těch bylo požehnaně a uvozovala většinu skladeb) a pak pomalejší hypnotická Ov Fire And The Void z letošního opusu Evangelion. Zvuk byl najednou mnohem lepší, kytarové vyhrávky byly výborně slyšet, stejně jako Infernovy kulometné bicí. Nergal v pozici kazatele chrlil své pravdy s velkým zaujetím a obrovitý basák Orion vypadal skutečně zle. Koncertní posila Seth byla skutečnou posilou, s jednou kytarou by Behemoth tolik parády nenadělali. V rychlém sledu se střídaly hymnusy z Evangelion a Demigod, překvapil návrat o 10 let až k LAM či k As Above So Bellow, ale pak bylo třeba zamířit do přítomnosti či minulosti nepříliš vzdálené. Z Apostasy zazněla pouze jediná kompozice At the Left Hand Ov God, jež je perfektní ukázkou epičnosti a orientálních vlivů v tvorbě polských nářezníků. Když dozněla neskutečně chytlavá Chant For Ezkaton, pánové se krátce před 23. hodinou odporoučeli. Samozřejmě jen na oko, přídavek byl nutností a závěrečný Lucifer, při kterém si Nergal nasadil masku pána temnot, jen potvrdil, že současná pozice Behemoth na black / deathovém trůnu je neotřesitelná.

Playlist Behemoth:
  1. Ov Fire And The Void
  2. Demigod
  3. Shemhamforash
  4. Conquer All
  5. LAM
  6. As Above So Bellow
  7. Slaves Shall Serve
  8. At the Left Hand Ov God
  9. Alas, Lord Is Upon Me
  10. Decade
  11. Chant For Ezkaton
  12. Lucifer

Zveřejněno: 09. 11. 2009
Přečteno:
3357 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

10. 11. 2009 19:13 napsal/a Magnum
Jako dobytek
Docela by mě zajímalo stanovisko Shindyho....bud měli hold vyhlásit vyprodáno,nebo přesunout koncert na jiné místo.Kapacita byla min. dvojnásobně překročena...celej koncert jsem proseděl u plátna a šetřil síly na to abych se prorval na Behemoth.neskutečné klimapodmínky a do toho ještě bezohlední magoři kouří pod nosem nějakej humus.Do Abatonu už mě nikdo nedostane....
10. 11. 2009 17:08 napsal/a DW
Od
jisté doby tenhle prostor striktně odmítám navštěvovat. Ne moje škoda, řekl bych.
10. 11. 2009 11:38 napsal/a ARCH_ENEMY
Abaton
Teda, taky nevím, proč poříd všichni, jak Shindy, tak Pragáč neustále strkaj koncerty do týhle špeluňky, je to fakt běs. Takový Roxy je určitě lepším místem pro konání podobnejsch akcí. Pokaždý je Abatonu nechutně nechutně narváno a tan hydrant v úzký uličce okolo podia ven, na ten jsem měl po Aman Amarth dlouho vzpomínku na pravé ruce. Jinak ale koncert poměrně zdařilej, ale tedy třeba první píseň Behemoth teda vynikající zvuk neměla, nástroje dobrý, ale zpěv se chvílema docela ztrácel. Po prvních třech písní se ale vše podařilo vyladit a už to bylo OK. Poněkud ale zklamalo, že se ani po skončení hoši nepřišli rozloučit s publikem. To by se nemělo stávat.
09. 11. 2009 22:19 napsal/a immortal
Tak, tak.
Plnej souhlas s Johanem. Misto zvané Abaton, neboli polorozpadlá Kolbenka je nedůstojné konání takových akcí a urážkou, když ne pro kapely, tak pro fans určitě a po více než čtyřech hodinách stání na jedné či obou nohách jsem toho měl za vandr. Ustoupit totiž z těžce vybojovaných pozic a orazit = neslyšet vůbec nic. Akustika této dílny či skladu = katastrofa, o čemž jsem se přesvědčil již loni na Amon Amarth a tentokrát mne to spolu s tlačenicí vezdejší odradilo k návštěvě dne 12. 12. na Satyricon. Pro pořadatele je možná pronájem za babku lákavej, ale chudáci lidi (a fuj Budvar k tomu). Jinak Arsis celkem šli, prostě nenadchli, ale ani neurazili. Scar Symmetry dost dobrý, dva kvalitní zpěváci byli balzám na uši a kapela šlapala jako celek parádně. Devildriver - bez komentáře, náhul, náhul a zase náhul samo totálně dojebanej mistrem zvuku. A zpěvák měl svými fuck(ovinami) zřejmě co dočinění s celým hnutím Jihočeské matky :-)) . Krom toho neustále hecoval a roztáčel fans, tak jsem si připadal jako izraelec v nárazníkovém pásmu Gazy. No a Behemoth - špica, špica, špica, parádně jsem si to užil, zvuk a vše kolem parádní, kapela prostě jela na plný kule. Víc k tomu nemám co dodat, vše již trefně popsal mistr Johan.