Česká punková legenda N.V.Ú. oslavila v roce 2007 20. narozeniny a tak trochu opožděně letos vychází gratulace, kterou podepsalo 17 kapel – 15 českých, 1 slovenská a 1 ruská. Kompilaci sestavil, zpracoval a hodně trpělivý byl (zřejmě to některým účastníkům trvalo déle, než bylo záhodno) Martíček z Houby a podařilo se mu oslovit zajímavé spektrum interpretů jak z punkové scény, tak i zástupce žánrů, které se punku dotýkají jen okrajově či vůbec ne.
Troufám si tvrdit, že takhle zajímavý tribut jsem dlouho neslyšel, hlavně první polovina je velmi dobrá. Slovenští Ex tip se víceméně drží svého punkrockového kopyta, které až tak vzdálené N.V.Ú. není, snad jen zpěv se slovenským přízvukem je poněkud jinde. To Benjaming band jsou určitě zajímavější – jednak používáním dud, jednak složením kapely, kterou tvoří otec a 3 synové. Pecka postavená právě na dudách připomíná skotskou lidovou a vyloženě nutí do skoku. A první překvapení – Dark Gamballe! Kde se vzali na punkové kompilaci řešit nebudu, každopádně se okolnímu punkování vymykají, protože originál překopali k obrazu svému s využitím všech možných mašinek. A první česká plus mínus punková legenda, Totální nasazení s pomalou melancholickou skladbičkou o Nenávisti, jež je v nás – takřka popová verze svižnější skladby ale nepůsobí nepatřičně, naopak. A druhá legenda (nerad se opakuji, ale je to tak), Zeměžluč s ostřejším punkem, kterým se prezentuje i na svých nahrávkách – proti originálu ubyla parodická pasáž v závěru. A do třetice legenda (nerad se opakuji…), Znouzectnost, kterou mám rád už od dob demáčů. Nezaměnitelný zpěv, akustická kytara, saxofon a snad i housle – moc milá skladbička, která nezapře původní verzi, ale nabízí i typické atributy tvorby ZNC. Houba je dravější, skladba Dno koketuje v jejím podání s HC. Tleskač neboli ska verze Já vim. Tleskač mají na ska scéně jméno a asi právem, skladba v jejich podání je pestrá, vedle spousty dechů dostává slovo jak mužský, tak ženský zpěv. První kapelou, která mě příliš nebere, jsou Brutus. Tancovačkoví Mohykáni si možná vybrali monotónní song, možná jej v monotónní přetavili… nevím, předobraz neznám. Z ničeho nic jsou o poznání zajímavější, zpěv je sice typu „jak zobák narostl“, ale hudební stránka, snad hardrocková až měkcemetalová, nabízí i nějaké ty kytarové kudrlinky i výrazně pomalejší tempo. Heebie Jeebies mě zjara doslova otrávili svou řadovou deskou, nicméně tady to není tak zlé. Ono něco jiného je zpívat vypůjčený text a ne své kraviny. HJ poskakují mezi ska, punkem a bigbítem a i když nepatří k vrcholům skládačky, neurazí – spíše překvapí, že se opakuje stejný song, jaký přetvořili i Benjaming band. Folkový výtržník Záviš si vystačil jen s prasaty a kytarou, skladbu hodně odlehčil, no, spíš si dělá legraci, která mi příliš po chuti není. Podobně jako Dark Gamballe, i Sputnik sázejí na spoustu elektronických zvuků a ženský zkreslený zpěv – ač znám originál, nepoznal jsem jej. Garage je skvělá! Překvapivě? Kdepak, tahle kapela, která existuje 30 let, těží z nezaměnitelného zpěvu Tonyho Ducháčka a suverénních instrumentálních výkonů; skladbu pánové překopali k obrazu svému tak, že bych klidně věřil, že jde o jejich vlastní tvorbu. Kus Jinej člověk v podání Vision Days znám z jejich posledního alba Proti srsti, dobrá práce. Z jiného soudku aneb Hadry z těla – akordeon, banjo, hospodské halekání v pozadí, rozjuchaný zpěv – něco mezi lidovkou a Levelleres. A na závěr druhá zahraniční akvizice, ruské HC komando The Pauki připomíná zpěvem Vysockého, hudbou zpočátku ruskou častušku, ale po chvilce se to rozjede v ultra rychlém HC tempu… a po 80 vteřinách je konec, aniž by došlo na vsuvku z pohádky Mrazík.
Doprovodné záležitosti jsou také na pochvalu – osmistránkový obal obsahuje informace o každé kapele i písničce, navíc vzpomínky Martíčka na zážitky s N.V.Ú. Potěší i zvuková stránka – nahrávky zní obecně lépe než originální nahrávky, třeba taková Houba válcuje originál zcela jednoznačně.
Seznam skladeb:
Čas: 46:52
www.cecek.com
Troufám si tvrdit, že takhle zajímavý tribut jsem dlouho neslyšel, hlavně první polovina je velmi dobrá. Slovenští Ex tip se víceméně drží svého punkrockového kopyta, které až tak vzdálené N.V.Ú. není, snad jen zpěv se slovenským přízvukem je poněkud jinde. To Benjaming band jsou určitě zajímavější – jednak používáním dud, jednak složením kapely, kterou tvoří otec a 3 synové. Pecka postavená právě na dudách připomíná skotskou lidovou a vyloženě nutí do skoku. A první překvapení – Dark Gamballe! Kde se vzali na punkové kompilaci řešit nebudu, každopádně se okolnímu punkování vymykají, protože originál překopali k obrazu svému s využitím všech možných mašinek. A první česká plus mínus punková legenda, Totální nasazení s pomalou melancholickou skladbičkou o Nenávisti, jež je v nás – takřka popová verze svižnější skladby ale nepůsobí nepatřičně, naopak. A druhá legenda (nerad se opakuji, ale je to tak), Zeměžluč s ostřejším punkem, kterým se prezentuje i na svých nahrávkách – proti originálu ubyla parodická pasáž v závěru. A do třetice legenda (nerad se opakuji…), Znouzectnost, kterou mám rád už od dob demáčů. Nezaměnitelný zpěv, akustická kytara, saxofon a snad i housle – moc milá skladbička, která nezapře původní verzi, ale nabízí i typické atributy tvorby ZNC. Houba je dravější, skladba Dno koketuje v jejím podání s HC. Tleskač neboli ska verze Já vim. Tleskač mají na ska scéně jméno a asi právem, skladba v jejich podání je pestrá, vedle spousty dechů dostává slovo jak mužský, tak ženský zpěv. První kapelou, která mě příliš nebere, jsou Brutus. Tancovačkoví Mohykáni si možná vybrali monotónní song, možná jej v monotónní přetavili… nevím, předobraz neznám. Z ničeho nic jsou o poznání zajímavější, zpěv je sice typu „jak zobák narostl“, ale hudební stránka, snad hardrocková až měkcemetalová, nabízí i nějaké ty kytarové kudrlinky i výrazně pomalejší tempo. Heebie Jeebies mě zjara doslova otrávili svou řadovou deskou, nicméně tady to není tak zlé. Ono něco jiného je zpívat vypůjčený text a ne své kraviny. HJ poskakují mezi ska, punkem a bigbítem a i když nepatří k vrcholům skládačky, neurazí – spíše překvapí, že se opakuje stejný song, jaký přetvořili i Benjaming band. Folkový výtržník Záviš si vystačil jen s prasaty a kytarou, skladbu hodně odlehčil, no, spíš si dělá legraci, která mi příliš po chuti není. Podobně jako Dark Gamballe, i Sputnik sázejí na spoustu elektronických zvuků a ženský zkreslený zpěv – ač znám originál, nepoznal jsem jej. Garage je skvělá! Překvapivě? Kdepak, tahle kapela, která existuje 30 let, těží z nezaměnitelného zpěvu Tonyho Ducháčka a suverénních instrumentálních výkonů; skladbu pánové překopali k obrazu svému tak, že bych klidně věřil, že jde o jejich vlastní tvorbu. Kus Jinej člověk v podání Vision Days znám z jejich posledního alba Proti srsti, dobrá práce. Z jiného soudku aneb Hadry z těla – akordeon, banjo, hospodské halekání v pozadí, rozjuchaný zpěv – něco mezi lidovkou a Levelleres. A na závěr druhá zahraniční akvizice, ruské HC komando The Pauki připomíná zpěvem Vysockého, hudbou zpočátku ruskou častušku, ale po chvilce se to rozjede v ultra rychlém HC tempu… a po 80 vteřinách je konec, aniž by došlo na vsuvku z pohádky Mrazík.
Doprovodné záležitosti jsou také na pochvalu – osmistránkový obal obsahuje informace o každé kapele i písničce, navíc vzpomínky Martíčka na zážitky s N.V.Ú. Potěší i zvuková stránka – nahrávky zní obecně lépe než originální nahrávky, třeba taková Houba válcuje originál zcela jednoznačně.
Seznam skladeb:
- Ex tip – Hej vy!
- Benjaming Band – Spoutáni svobodou
- Dark Gamballe – Pogo, punk a rock'n'roll
- Totální nasazení – Nenávist
- Zeměžluč – Jsme sami
- Znouzectnost – Sestro
- Houba – Dno
- Tleskač – Já vím
- Brutus – Tetička
- Zničehonic – Nechtějte po nás
- Heebie Jeebies – Spoutáni svobodou
- Záviš – Nebojte se prasat!
- Sputnik – Pátrám
- Garage – New Age
- Vision Days – Jinej člověk
- Hadry z těla – Dneska
- The Pauki – Anarchistická lidová
Čas: 46:52
www.cecek.com
