A aby oslava proběhla jak se patří, samozřejmě nemohli chybět gratulanti v podobě spřízněných a spřátelených kapel. Zahájila spřátelená MURUROA z Písku a do zaplněného sálu nahustila necelou půlhodinu extrémního marše. Viděl a slyšel jsem kvartet letos potřetí a snad i dával větší pozor, takže jsem v grindovém lomozu objevil i přesahy do jiných stylů, hlavně thrash metalu a HC. Nejen díky tomu se plac u pódia zaplnil, hlavním důvodem byla energie, která z kapely vyzařovala. Na úvod dobrá volba, Mururoa rozehřála většinu (ze zhruba stovky) diváků, kteří byli tou dobou v sále.
Ale další a další přicházeli a nakonec se počet zastavil na úctyhodných 125 platících. Na klubový koncert skvělé číslo, marně lovím v paměti, kdy jsem na podobné akci zaregistroval takovou návštěvu. Malý sál, který nedávno prošel rekonstrukcí, doslova praskal ve švech a když PANYCHIDA rozjela své tanečky, daly se dvě slečny v první řadě do řádné pařby. Vystoupení Panychidy bylo pro většinu příchozích zajímavé tím, že k mikrofonu se postavil nový člen Vlčák, který nahradil hostující Markétu z Belligerence. A nutno uznale pokývat hlavou, pánové měli štěstí a doplnili své řady výborně. Samozřejmě, mladík (prý sedmnáctiletý) má jiný hlas než někdejší frontman G.H.M., ale se svou rolí se popasoval na jedničku. Žádná tréma, žádný stres, pěkně nahlas a pěkně drsně. A až dopiluje uvádění skladeb a komunikaci s publikem, bude to ještě lepší. Jinak Panychida nasázela prověřené fláky z alba Paganized s velikou jistotou, pohanské melodie se střídaly s černotou načichlými marš pasážemi, dudy puštěné z playbacku byly dobře slyšet a vůbec… mám muziku Panychidy rád a byl jsem nadmíru spokojen i tentokrát.
AMOK z Hořovic nabídl hudbu z jiného soudku. Starý dobrý death metal bez příkras a kudrlinek, snad ne nepodobný drtičům Six Feet Under. Hrdelní řev a chropot, zatěžkané riffy, dusot bicích a občasné kytarové vyhrávky. Nic víc, nic míň, slušně odvedené řemeslo s nadprůměrným vokálem – přesto na sebe větší pozornost (než zpěvák) strhával do půl těla svlečený basák Richard s vizáží psychopata (smích).
Jestliže jsem v úvodu použil slovo „spřízněné“, tak jak u Panychidy, tak Amoku platilo pravidlo, že se někteří muzikanti na pódium vrátili v řadách poslední a hlavní kapely večera. AVENGER zahájili oslavný koncert 3 prověřenými fláky (Kořeny zla; Godless; Zlo, nenávist, válka) a a pak už přišla slavnostní chvilka. Rámus pověřil politím CD a proslovem osoby nad jiné povolané – Korka (Lahar, Radiolokátor) a mě (smích). Moc se mi do toho nechtělo, pořád jsem mu říkal, že mám lepší písemný projev než ústní… ale nakonec jsme s Korkem rezignovali (Korek se slovy, že mluvit nebude a CD poleje) a na pódium jeden druhého vystrkali (smích). Celý „proslov“ jsem vyřešil asi 3 větami, z nichž za publikaci stojí jediná: „Je to blackmetalové CD, tak ho polejeme černým pivem“, načež Korek vykonal a dodal, že „deska je opravdu skvělá, takže si to kupte“. Kolečko bylo vrženo do davu a pobryndaná krabička s obalem později putovala k mladé paní, která prokázala nejlepší postřeh. Poté pokračoval klasický set Avenger, kteří naservírovali několik skladeb z novinky. Vystoupení to bylo perfektní, celý sál pařil, ovace neskutečné – taky Honza prohlásil, že na tenhle koncert nezapomene a že před takovou kulisou dlouho nehráli. Kromě „křestu“ se Avenger loučili s bubeníkem Vencou, kterému patřilo poděkování a potlesk za 5 let, které v kapele strávil. Vykřičený přídavek uvedl Rámus s tím, že zahrají něco od kapely, která se po letech chystá k návratu… a co se dělo na Pád modly, těžko popisovat slovy.
Z výše uvedeného je snad jasné, že akce to byla parádní. Ke 125 platícím (vstupné bylo dobrovolné a podmínky u vstupu vtipně pravily, že každý dobrovolně zaplatí 50 Kč) je třeba přičíst několik neplatících prominentů, 20 muzikantů, zvukaře, kameramana a pořadatele – na dnešní poměry nevídaná návštěva.
Křest + Radost z beznaděje:
http://www.youtube.com/watch?v=hBcefsknyBY
Pád modly (cover Master´s Hammer):
http://www.youtube.com/watch?v=E3mjX2yYSVg
Ale další a další přicházeli a nakonec se počet zastavil na úctyhodných 125 platících. Na klubový koncert skvělé číslo, marně lovím v paměti, kdy jsem na podobné akci zaregistroval takovou návštěvu. Malý sál, který nedávno prošel rekonstrukcí, doslova praskal ve švech a když PANYCHIDA rozjela své tanečky, daly se dvě slečny v první řadě do řádné pařby. Vystoupení Panychidy bylo pro většinu příchozích zajímavé tím, že k mikrofonu se postavil nový člen Vlčák, který nahradil hostující Markétu z Belligerence. A nutno uznale pokývat hlavou, pánové měli štěstí a doplnili své řady výborně. Samozřejmě, mladík (prý sedmnáctiletý) má jiný hlas než někdejší frontman G.H.M., ale se svou rolí se popasoval na jedničku. Žádná tréma, žádný stres, pěkně nahlas a pěkně drsně. A až dopiluje uvádění skladeb a komunikaci s publikem, bude to ještě lepší. Jinak Panychida nasázela prověřené fláky z alba Paganized s velikou jistotou, pohanské melodie se střídaly s černotou načichlými marš pasážemi, dudy puštěné z playbacku byly dobře slyšet a vůbec… mám muziku Panychidy rád a byl jsem nadmíru spokojen i tentokrát.
AMOK z Hořovic nabídl hudbu z jiného soudku. Starý dobrý death metal bez příkras a kudrlinek, snad ne nepodobný drtičům Six Feet Under. Hrdelní řev a chropot, zatěžkané riffy, dusot bicích a občasné kytarové vyhrávky. Nic víc, nic míň, slušně odvedené řemeslo s nadprůměrným vokálem – přesto na sebe větší pozornost (než zpěvák) strhával do půl těla svlečený basák Richard s vizáží psychopata (smích).
Jestliže jsem v úvodu použil slovo „spřízněné“, tak jak u Panychidy, tak Amoku platilo pravidlo, že se někteří muzikanti na pódium vrátili v řadách poslední a hlavní kapely večera. AVENGER zahájili oslavný koncert 3 prověřenými fláky (Kořeny zla; Godless; Zlo, nenávist, válka) a a pak už přišla slavnostní chvilka. Rámus pověřil politím CD a proslovem osoby nad jiné povolané – Korka (Lahar, Radiolokátor) a mě (smích). Moc se mi do toho nechtělo, pořád jsem mu říkal, že mám lepší písemný projev než ústní… ale nakonec jsme s Korkem rezignovali (Korek se slovy, že mluvit nebude a CD poleje) a na pódium jeden druhého vystrkali (smích). Celý „proslov“ jsem vyřešil asi 3 větami, z nichž za publikaci stojí jediná: „Je to blackmetalové CD, tak ho polejeme černým pivem“, načež Korek vykonal a dodal, že „deska je opravdu skvělá, takže si to kupte“. Kolečko bylo vrženo do davu a pobryndaná krabička s obalem později putovala k mladé paní, která prokázala nejlepší postřeh. Poté pokračoval klasický set Avenger, kteří naservírovali několik skladeb z novinky. Vystoupení to bylo perfektní, celý sál pařil, ovace neskutečné – taky Honza prohlásil, že na tenhle koncert nezapomene a že před takovou kulisou dlouho nehráli. Kromě „křestu“ se Avenger loučili s bubeníkem Vencou, kterému patřilo poděkování a potlesk za 5 let, které v kapele strávil. Vykřičený přídavek uvedl Rámus s tím, že zahrají něco od kapely, která se po letech chystá k návratu… a co se dělo na Pád modly, těžko popisovat slovy.
Z výše uvedeného je snad jasné, že akce to byla parádní. Ke 125 platícím (vstupné bylo dobrovolné a podmínky u vstupu vtipně pravily, že každý dobrovolně zaplatí 50 Kč) je třeba přičíst několik neplatících prominentů, 20 muzikantů, zvukaře, kameramana a pořadatele – na dnešní poměry nevídaná návštěva.
Křest + Radost z beznaděje:
http://www.youtube.com/watch?v=hBcefsknyBY
Pád modly (cover Master´s Hammer):
http://www.youtube.com/watch?v=E3mjX2yYSVg
