Jak je výše uvedeno, pro náš webzine jde o první povídání s Annie´s Trip, tak snad krátce k historii. Takže – kdy, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro vznik Annie´s Trip?
Pod jménem Annie´s Trip hrajeme od roku 2001, v současné sestavě od roku 2004. Název vznikl tak, že jsme hráli v roce 2001 (ještě pod názvem Zastavárna Blues Band) ve Vídni v klubu Annie´s Triple C (Country Culture Cabaret). Když jsme pak hledali jméno pro novou inkarnaci kapely, nechali jsme se tím inspirovat. Impulsem pro vznik kapely bylo to, že každý z nás chtěl hrát v kapele (smích).
Můžeš krátce představit jednotlivé členy - věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
MoJoe, Aivn, Mr. Dizzy, Carlos. Dohromady nám je 112 let. Každý na svůj nástroj hraje už tak dlouho, že si ani nepamatujeme, jaké to bylo, když jsme na žádné nástroje nehráli. Před vznikem Annie´s Trip už všichni hráli v různých kapelách, většinou to ale nebylo nic dlouhodobě životaschopného.
Kromě Annie´s Trip – hraje někdo ještě v jiné kapele nebo projektu?
Každý z nás má i další hudební aktivity, já hraju s basákem (Mr. Dizzy) v kapele Zastavárna BB, která teď taky udělala desku (www.bandzone.cz/zastavarnabluesband), bubeník Carlos má kapelu B-Complexx (www.bandzone.cz/bcomplexx) a zpěvák MoJoe občas hrává s vykutáleným revivalem The Strokes.
Parisian Jazz je už vaším pátým počinem, nicméně prvním označeným jako plnohodnotné album. Asi nemá cenu vrtat se v minulých nahrávkách, spíš řekni, za jakých podmínek a kde jste aktuální nahrávku pořídili a jak jste s ní spokojeni?
Nahrávali jsme v bzeneckém studiu Shaark a vzhledem ke všem podmínkám, které při točení desky vstupují do hry (finance, organizace, čas, atmosféra, ...), jsme s ní maximálně spokojeni. Ve chvíli, kdy člověk dodělá desku, ví, co by udělal jinak, protože v tom okamžiku už je vývojově zase o kus dál, ale nemá smysl se tím obsesivně zaobírat a vše 10x přetáčet a přemíchávat. Taky jsme měli tu tendenci všechno na desce donekonečna cizelovat, ale myslím, že se nám podařilo přestat zrovna včas, kdy album vystihuje aktuální postoj, schopnosti a formu kapely v daném čase a místě.
Dnešní doba prodeji zvukových nosičů příliš nepřeje, všude se o tom mluví a píše, ale to je prostě fakt a asi se s tím nedá nic dělat. Kolik CD je schopna kapela vašeho typu vlastně prodat? Jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?
Náklad desky je zatím 300 ks, prodaná je v současnosti asi půlka, cena je 150,- Kč. CD je možné koupit na koncertě nebo objednat na mailu shop@anniestrip.com Spoustu písniček z desky necháváme ale stejně ke stažení, jsme pořád v pozici, kdy je pro nás důležitější dostat hudbu mezi lidi než vydělat na jejím prodeji.
Ano, všiml jsem si, že jste na bandzone umístili celé album. Stává se, že si někdo objedná CD s tím, že slyšel skladby na bandzone a musí je mít na kolečku a v krabičce s obalem?
Na Bandzone i MySpace můžete průběžně stahovat celou desku. Pokud to někoho opravdu chytne, nakonec si CD stejně většinou koupí, aby měl doma originál balení s bookletem, bonusem a vším.
Zpíváte výhradně anglicky – proč jste k tomuto kroku rozhodli – nelákala by vás třeba čeština?
Zpívat anglicky jsme se nerozhodli, písničky v angličtině vznikají spontánně. V 95 % případů je autorem textů MoJoe, ke starším věcem jsem psal texty já. Čeština je krásná, má nádhernou poezii a kdyby nás napadl primárně text česky, asi bychom to tak nechali, ale hůř se s ní pracuje po rytmicko-významové stránce. Angličtina je zpěvnější, umí udělat ze zpěvu další nástroj, který hraje s kapelou, a přitom je schopna zachovat sdělení včetně veškeré naléhavosti i významových vtipů a kulišáren.
O čem vlastně texty pojednávají?
Co se týče témat, tam je to podobné jako s jazykem. Nejedná se o vědomou volbu. Hudba, která vzniká první, automaticky nahodí nějaké téma z podvědomí. Pak už je to vědomá práce, ale kontakt z podvědomím je dobré udržet, často bývá chytřejší než dobře vyspané a vypsané vědomí. Nemá smysl vyjmenovávat jednotlivá témata textů, týkají se většinou věcí, se kterými máme osobní zkušenost a ovlivňují náš emocionální, sociální a profesionální život (smích). Je tam všechno a není tam nic. A to je vždycky víc. Zájemci si můžou stáhnout texty k desce ve speciální MoJokerově úpravě na www.bandzone.cz/anniestrip v sekci „O kapele“.
Obal k Parisian Jazz je samá srandička, mě zaujal hned titulní kozlík s pentagramem... Čí to byl nápad? Máte třeba nějaký vztah k okultním symbolům (on kozel + pentagram evokuje samozřejmě nějaké temné síly, satanismus apod.) nebo si z toho děláte legraci?
Kozlíka přinesl jednoho dne do zkušebny MoJoe. Tři roky pak byl součástí výzdoby naší tehdejší zkušebny. Náš kamarád a fotograf Peter Pecho ho pak profesionálně vyfotil, když jsme prováděli náběr různých fotek pro promo-účely. Nakonec se kozel ocitl i na obalu desky jakožto očitý svědek procesu tvorby všech skladeb nahraných na CD. Zároveň připomíná „Aničku“, což je naše oficiální logo, a představuje tak její další vývojový stupeň. To, že má na krku pentagram, je čirá náhoda. Rád bych poskytl nějakou vtipnější či temnou historku, ale v tuto chvíli mě nic jiného než pravda nenapadá (smích).
Možná právě obal a grafická prezentace kapely může přitáhnout potenciální kupce hudby na hmotném nosiči. Jakou důležitost grafickým věcem přisuzujete a kdo se o to stará?
Grafickou stránku kapely má na starosti Mr. Dizzy, avšak výsledky jeho práce jsou velmi ovlivněny našimi návrhy, připomínkami a společným brainstormingem. Je třeba, aby všichni v kapele byli s její grafickou prezentací spokojeni. Dřív, než si někdo na našem webu pustí mp3, ovlivní ho jeho grafika, fotky, atd., čili grafická stránka je pro nás důležitá. Samozřejmě, že vždycky je co zlepšovat, což mi připomíná, že bychom měli udělat nový web (smích).
Asi těžko zapírat, že každý hudebník je někým ovlivněn. Co váš případ, máte nějaké vzory nebo zdroje inspirace, na kterých se shodnete?
V recenzích na koncerty a nahrávky Annie´s Trip jsou často zmiňována jména kapel jako RHCP, Extreme, Jane´s Addiction nebo Velvet Revolver. Celkem to sedí, ale nutno říct, že rozpětí naší poslechové inspirace je mnohem širší a čím jsme starší, tím míň nám záleží na žánru. Kromě hudby nás inspiruje taky literatura, filmy nebo youtube. Ale dobrá, abych zas tak zpupně nemlžil, pokud bych měl udělat nějakou poslechovou osu, do které se promítne vkus všech členů kapely, vypadala by asi takto: Jimi Hendrix, Tom Waits, Faith No More, Meshuggah, Limp Bizkit, Led Zeppelin, QOTSA, Moby, David Bowie, GN´R, RHCP, Living Colour, Radiohead, Joe Bonamassa, Ill Niňo...
Jestli správně chápu, tak Pocket rodeo je vaše privátní firmička. Nesnažili jste se upíchnout u nějaké firmy?
Dřív jsme posílali nahrávky po firmách jako diví, odezva byla víceméně nulová. S nástupem Bandzonů, MySpaců a Facebooků je naše potřeba oficiálního vydavatelství čím dál menší, tedy aspoň tady v Česku. Zkusili jsme nabídnout i novou desku, s tou už to chvíli vypadalo nadějně, ale nakonec to neklaplo. Není to tragédie, v rámci našich možností a schopností si dokážeme na české klubové scéně udělat promo pro desku a kapelu sami, trocha profesionální podpory a propagace by nám však určitě přišla k duhu.
Podle vašeho koncertního rozpisu na webu hrajete živě poměrně často. Takže počet koncertů asi bude poměrně vysoký... Máš v hlavě nějaký extra vydařený?
Počet našich koncertů jde do stovek, mezi nejpovedenější koncerty patří ty, kde dojde k propojení kapely s publikem, které nejde na žánr nebo pózu, ale na hudbu. Když publikum skutečně poslouchá a kapelu pochopí, je vyhráno. Je přitom úplně jedno, jestli člověk hraje v Praze v Abatonu nebo v Horní Úplavici.
Hráli jste i v Anglii, což se ne každé české kapele poštěstí. Jak jste se za malou louži dostali? Jakou odezvu jste sklízeli?
V Anglii jsme odehráli 8 koncertů. Turné nám pomohl zařídit člověk, jemuž jsme předtím na výměnu umožnili realizovat koncerty několika anglických kapel v Česku. Odezva byla velmi pozitivní a bezprostřední, trochu to souvisí i s předchozí otázkou. Když jsme tam hráli jako předkapela kultovního Sex Pistols revivalu, tak nikdo neřešil, jestli hrajeme punk nebo ne, lidi jednoduše pochopili, o co nám jde, že to není bullshit a že si za tím stojíme.
Ohledně zahraničí – kromě té Anglie – byly ještě další štace? Neplánujete třeba delší tour? Občas problesknou zprávy, že česká kapela vyrazí na měsíc do jižní Ameriky, její členové doma nechají rodiny, blízké, dají výpověď v práci... Lákalo by vás takové dobrodružství? Co byste byli kvůli tomu ochotni obětovat?
Kromě Anglie jsme hráli i v Polsku a Rakousku, měl jsem možnost strávit taky 2 týdny v New Yorku, kde jsem se mimo jiné snažil za tu krátkou dobu vypozorovat něco málo o tamější klubové scéně. Na základě všech těchto zkušeností jsme se v kapele několikrát bavili o možnosti vyjet ven na delší dobu. Větší scéna samozřejmě znamená větší konkurenci, ale tím pádem taky větší možnosti. Například New York vás může vynést neuvěřitelně vysoko, ale taky vás definitivně pohřbít, takže si člověk musí dobře rozmyslet, co všechno je ochoten obětovat. Osobně mě hraní venku hodně láká, proto doufám, že se pro to nakonec rozhodneme včas – dokud to pro nás nebude znamenat „fatální“ oběti jako např. tebou zmiňované opouštění rodin – pak už to tak nějak postrádá smysl.
Před pár lety nemělo valnou cenu točit klipy, ale dnes je šance jak na Óčku, tak na netu touto formou kapelu představit. Máte už nějaké pohyblivé obrázky?
Právě jsme dokončili první oficiální klip, který je už online, takže sledujte náš oficiální videokanál na youtube.com/anniestrip, kde kromě tohoto klipu najdete i množství neoficiálních videí, záznamů koncertů, nahrávek blbostí z backstage, dodávky, natáčení CD apod., nová videa neustále přibývají.
Je tady závěr, takže jestli máš něco na srdci...
Snad jen kompletní seznam linků na stránky spojené s kapelou, enjoy:
