Tak tohle bude svým způsobem smutná recenze... Nikoliv, že by Schizzover byla nahrávka k pláči, ale protože je to poslední nahrávka Rhodian. Kapela, která svého času patřila k průkopníkům, kteří do metalové muziky mixovali další, zejména elektro vlivy, se před pár dny dala ústy leadera Olase slyšet, že končí, protože došly nápady... Při poslechu aktuálního počinu ale musím jen nesouhlasně kroutit hlavou a myslet si svoje. A myslím si, že s tou ztrátou kreativity to, alespoň v případě Schizzover, není tak hrozivé. Spíše bych to tipnul na ztrátu inspirace, motivace, chuti... Ale o tom více v rozhovoru, který jsme s Olasem spáchali.
Jak tedy vypadá labutí píseň kapely, která fungovala 13 let? Důstojně svému názvu (tedy alespoň jeho části). Jako kdyby bylo dílem nějakého schizofrenika, který neustále střídá své rozpoložení. Vedle agresivních vypalovaček se nacházejí pohodové, téměř popové kousky, vedle grindové rubanice koexistuje cirkusácká fraška. Někdejší termín cyber core je pro Schizzover hodně těsný... snad jen jedna, dvě skladby s HC koketují. A když už je to naposled, tak to tentokrát vezmeme podrobněji.
Výhodou pro posluchače (i recenzenta) je jedna z vychytávek cédéčka – ke každé skladbě přináší datová stopa skvělé vysvětlení jak hudební, tak textové složky. Výborný nápad (prý fanouška – kapela požádala před vydáním alba fanoušky o návrhy, co by mělo na CD být). Ale nebojte, nechci tady komplet opisovat Olasovy poznámky. Hned na úvod druhá nejtvrdší skladba, se zkresleným vokálem a drsnými kytarovými riffy, působí zpočátku znervózňujícím dojmem a až s nástupem refrénu se stává přístupnější. Myslím si, že se skvěle podařilo zpracovat téma o dlouhé době bez spánku, na jejímž konci je člověk mimo realitu a trápí (?) jej halucinace. Umírněněji začíná příběh inspirovaný japonským animé filmem o dívce – bojovnici, ale po chvíli přichází další masáž, opět řádně nabroušená kytara, dusot programovaných bicích a výborný Martinin zpěv – ta se neuvěřitelně zlepšila, co skladba to jiný výraz a pokaždé paráda. Po dvou rambajzech následuje... hudba jak z filmu pro pamětníky coby introdukce ke skladbě o zmizení Agathy Christie v roce 1926. Poměrně známý příběh (tehdy se A. CH. na 11 dnů ztratila a nikdy nebylo jednoznačně objasněno, kde se celou dobu nacházela a co dělala...) pojali Rhodian jako odlehčenou, takřka synthpopovou písničku s nepatrně zašuměným zpěvem a se specifickou, lehce posmutnělou atmosférou. Pro mě asi nejpřekvapivější položka a po několikadenním poslechu ta nejvíce očekávaná – skutečně mistrně ztvárněné možné pocity první dámy světové detektivky před a při „zmizení“ (tady bych pro pochopení doporučil stránky tuzemské společnosti Agathy Christie, www.agatha.cz, na kterých je celý „případ“ podrobně popsán). V poněkud konformnější Kopeme herku do žeber zazní dokonce metalizované kytarové sólo, ale kolem něj duní HC rytmy a refrén se několikrát opakuje. Po krátké instrumentálce plné elektronických zvuků přichází další hitové želízko Jisatsu saakuru. Film, který Olase inspiroval, jsem žel neviděl, ale asi to bude nepěkná podívaná. Sebevražda spousty školaček skokem pod vlak začíná zvráceným sborovým zpěvem, který střídá zpěv a minimalističtější muzika; až s nástupem prvního refrénu muzika houstne. S druhým refrénem přichází jeden z nejsilnějších momentů alba a veršíky „A sukýnky jim vlály, ve větru poledním, a jak tam jenom stály, řekly si poletím!“ sekají do živého. Až v sedmé skladbě zazní mužský zpěv, a ne ledajaký. Desed (Dark Gamballe) tady zpívá o něco drsněji než na nahrávkách své kapely a kontrastní ženský (nebo spíše dětský) zpěv spolu s okolními temnými tóny a zvuky pasuje Esenci života na nejtěžší kompozici desky. Jak vypadá v podání Rhodian cyber grind ukazuje dvouminutová rubanice s extrémně rychlými bicími, které by žádný živý tvor asi naklepat nedokázal. Obecně grind příliš nemusím, tady jej trochu odlehčuje ženský zpěv, ale pro mě asi nejméně interesantní záležitost. Zato následující taškařice o pouťové atrakci s „(ne)lidskými divy přírody“ je lahůdkou pro všechny milovníky teatrálních ujetostí a kabaretních nálad; svým způsobem velice milá kýčovitá zvrácenost. Závěr patří podobně laděné The Earth revival o náhradní planetě, „Že někde ji už chystaj, že projektanti dřou, a konstruktéři makaj a architekti lžou“. Slova o tom, že současné strašení prezentované Greenpeace je jen cirkusem, dokresluje muzika, která nemá k té cirkusové příliš daleko.
To ale ještě není vše. Multimediální část CD obsahuje videoklipy ke skladbám Paralelní životy a Cosmic Girl (objevily se i na předchozím CD Ester the password: Berserk), krátký reklamní šot, minutový trailer ke Schizzover, záběry kapely při live prezentaci v Muzikusu (překvapivě je tady vidět Olas v civilu bez neodmyslitelné paruky), fotogalerii, spořiče obrazovky, wallpapery a již zmíněné komentáře ke všem skladbám.
Pod produkcí alba jsou podepsáni Tom Robotom Šlápota a Staňa Valášek (studio Šopa), zvuk je opravdu vynikající, stejně jako výsledný mix. Ono dát dohromady přehršel umělých zvuků, kytaru, baskytaru a zpěvy není vlastně až tak složité, ale dát to do kupy tak, aby se nástroje netloukly a nevznikl galimatyáš, to už je složitější.
Jediná věc, která se mi nelíbí, je titulní strana obalu. Nemastná, neslaná, nevýrazná – nechápu, že když má někdo tolik hudebních nápadů, obalí je do ohořelé pytloviny (nebo co je to za podivnost).
Seznam skladeb:
Čas: 38:09
Jak tedy vypadá labutí píseň kapely, která fungovala 13 let? Důstojně svému názvu (tedy alespoň jeho části). Jako kdyby bylo dílem nějakého schizofrenika, který neustále střídá své rozpoložení. Vedle agresivních vypalovaček se nacházejí pohodové, téměř popové kousky, vedle grindové rubanice koexistuje cirkusácká fraška. Někdejší termín cyber core je pro Schizzover hodně těsný... snad jen jedna, dvě skladby s HC koketují. A když už je to naposled, tak to tentokrát vezmeme podrobněji.
Výhodou pro posluchače (i recenzenta) je jedna z vychytávek cédéčka – ke každé skladbě přináší datová stopa skvělé vysvětlení jak hudební, tak textové složky. Výborný nápad (prý fanouška – kapela požádala před vydáním alba fanoušky o návrhy, co by mělo na CD být). Ale nebojte, nechci tady komplet opisovat Olasovy poznámky. Hned na úvod druhá nejtvrdší skladba, se zkresleným vokálem a drsnými kytarovými riffy, působí zpočátku znervózňujícím dojmem a až s nástupem refrénu se stává přístupnější. Myslím si, že se skvěle podařilo zpracovat téma o dlouhé době bez spánku, na jejímž konci je člověk mimo realitu a trápí (?) jej halucinace. Umírněněji začíná příběh inspirovaný japonským animé filmem o dívce – bojovnici, ale po chvíli přichází další masáž, opět řádně nabroušená kytara, dusot programovaných bicích a výborný Martinin zpěv – ta se neuvěřitelně zlepšila, co skladba to jiný výraz a pokaždé paráda. Po dvou rambajzech následuje... hudba jak z filmu pro pamětníky coby introdukce ke skladbě o zmizení Agathy Christie v roce 1926. Poměrně známý příběh (tehdy se A. CH. na 11 dnů ztratila a nikdy nebylo jednoznačně objasněno, kde se celou dobu nacházela a co dělala...) pojali Rhodian jako odlehčenou, takřka synthpopovou písničku s nepatrně zašuměným zpěvem a se specifickou, lehce posmutnělou atmosférou. Pro mě asi nejpřekvapivější položka a po několikadenním poslechu ta nejvíce očekávaná – skutečně mistrně ztvárněné možné pocity první dámy světové detektivky před a při „zmizení“ (tady bych pro pochopení doporučil stránky tuzemské společnosti Agathy Christie, www.agatha.cz, na kterých je celý „případ“ podrobně popsán). V poněkud konformnější Kopeme herku do žeber zazní dokonce metalizované kytarové sólo, ale kolem něj duní HC rytmy a refrén se několikrát opakuje. Po krátké instrumentálce plné elektronických zvuků přichází další hitové želízko Jisatsu saakuru. Film, který Olase inspiroval, jsem žel neviděl, ale asi to bude nepěkná podívaná. Sebevražda spousty školaček skokem pod vlak začíná zvráceným sborovým zpěvem, který střídá zpěv a minimalističtější muzika; až s nástupem prvního refrénu muzika houstne. S druhým refrénem přichází jeden z nejsilnějších momentů alba a veršíky „A sukýnky jim vlály, ve větru poledním, a jak tam jenom stály, řekly si poletím!“ sekají do živého. Až v sedmé skladbě zazní mužský zpěv, a ne ledajaký. Desed (Dark Gamballe) tady zpívá o něco drsněji než na nahrávkách své kapely a kontrastní ženský (nebo spíše dětský) zpěv spolu s okolními temnými tóny a zvuky pasuje Esenci života na nejtěžší kompozici desky. Jak vypadá v podání Rhodian cyber grind ukazuje dvouminutová rubanice s extrémně rychlými bicími, které by žádný živý tvor asi naklepat nedokázal. Obecně grind příliš nemusím, tady jej trochu odlehčuje ženský zpěv, ale pro mě asi nejméně interesantní záležitost. Zato následující taškařice o pouťové atrakci s „(ne)lidskými divy přírody“ je lahůdkou pro všechny milovníky teatrálních ujetostí a kabaretních nálad; svým způsobem velice milá kýčovitá zvrácenost. Závěr patří podobně laděné The Earth revival o náhradní planetě, „Že někde ji už chystaj, že projektanti dřou, a konstruktéři makaj a architekti lžou“. Slova o tom, že současné strašení prezentované Greenpeace je jen cirkusem, dokresluje muzika, která nemá k té cirkusové příliš daleko.
To ale ještě není vše. Multimediální část CD obsahuje videoklipy ke skladbám Paralelní životy a Cosmic Girl (objevily se i na předchozím CD Ester the password: Berserk), krátký reklamní šot, minutový trailer ke Schizzover, záběry kapely při live prezentaci v Muzikusu (překvapivě je tady vidět Olas v civilu bez neodmyslitelné paruky), fotogalerii, spořiče obrazovky, wallpapery a již zmíněné komentáře ke všem skladbám.
Pod produkcí alba jsou podepsáni Tom Robotom Šlápota a Staňa Valášek (studio Šopa), zvuk je opravdu vynikající, stejně jako výsledný mix. Ono dát dohromady přehršel umělých zvuků, kytaru, baskytaru a zpěvy není vlastně až tak složité, ale dát to do kupy tak, aby se nástroje netloukly a nevznikl galimatyáš, to už je složitější.
Jediná věc, která se mi nelíbí, je titulní strana obalu. Nemastná, neslaná, nevýrazná – nechápu, že když má někdo tolik hudebních nápadů, obalí je do ohořelé pytloviny (nebo co je to za podivnost).
Seznam skladeb:
- Ve 3:15 jsme zvítězili nad spánkem
- Zdrhej od toho!
- Agatha Christie 3001
- Kopeme herku do žeber
- Mezi střepy Edenu
- Jisatsu saakuru (Klub sebevrahů)
- Esence života
- Grindhouse Dj´s
- Když soumrak padne v kabaretu monster
- The Earth revival
Čas: 38:09
www.bandzone.cz/rhodian
