|
Sakryš tak tohle je teda oříšek? Portugalská CASABLANCA pamatuje své počátky někdy v roce 1982 ještě pod jménem VALIUM. Někdy kolem roku 88´ kapela mění jméno na nynější CASABLANCA a začíná se leccos dít. Konkrétně v roce 1990 vychází debutní long play nazvaný ?Tanto?. Hoši portugalští se nijak nehoní a další výtvor si mohli jejich fanoušci vyslechnout s příchodem roku 1993. A to konkrétně EP nazvané ?Do Que Passou Nada Ficou? Potom se CASABLANCA objevila na několika kompilacích aby další album spatřilo světlo světa v roce 96´ pod titulem ?Sands Of Wasted Time?. Když nepočítám několik dalších účastí na kompilacích, tak poslední počin bandu se zjevil v roce 99´ pod titulem ?Another Day?. No a teď je tedy CASABLANCA zpět se samovydaným albem, jehož titul ?Once Upon a Wasted Time?, silně zavání známou westernovou klasikou. Kluci zřejmě vůbec budou fandové kovbojek, což naznačuje už samotné jméno kapely. Taky pohled do bookletu ukazuje odkud vítr vane a je mi jasné, že tentokrát žádné černoty nebudou. Fotografie ukazují, že většina členů kapely už má nějaký ten roček na světě za sebou (i když se to mazaně snažili vykompenzovat fotografiemi ze svých miminkovských let ? neúspěšně). Taky samotné CD začíná lupáním starého vinylu a hrou v kostky, která přechází v pravou nefalšovanou rock´n´rollovou jízdů. ?Face The Loss In Hell? je plná těch největších klišé rifů a evidentně to taky byl záměr téhle pětice jižanů. Na rovinu přiznám, že mi Antonio Alho
|
|
se svým vokálem nijak zvlášť k srdci nepřirostl. Ale aspoň se tu zjevuje nějaké to vcelku příjemné sólíčko. Poněkud víc od podlahy začíná ?Listen To a Friend? (pěkný název). Kytary docela překvapivě hoblují, ale samozřejmě dřív nebo později (tady spíš dřív) se znovu dostává ke slovu klasický rockec. Kromě zmíněného zpěváka a bubeníka Ricarda Rosalese je celá CASABLANCA následkem sexuální neukojenosti jistého pana Figueiry. Zbytek kapely totiž tvoří Joao Figueira (kytara), Jorge Figueira (kytara) a Jose Figueira (basa) a tuším, že to stejně ještě nebudou všichni Figueirové haha. Rozhodně je fajn, že zvuk nahrávky je na zmiňovaný styl celkem hutný a nezní zase až jako třeba KATAPULT. Ale jinak je to samozřejmě věc pro rockery či podobným stylům otevřené metalisty. Skutečně tahle placka vám do pokojíku našlape staré časy a nic jiného nečekejte. Mě trochu víc zaujaly až příjemné melodie v páté ?Wait Till The Clouds Roll By?. Chybět nemůže ani oplodňováček, který je tady v podobě titulní skladby. Tahle věc má šanci chytit se mezi děvčaty s mateřským cítěním, protože je proložená žvatláním roběte. Jinak i skladba je vcelku příjemná i když to zkrátka není nic, co by se mnou kroutilo v návalech emocí. Rockeři nic nezkazí, když si CASABLANCu poslechnou? Když jsem to vcelku příjemně strávil já, potom jim by to nemělo dělat žádný problém. Naopak jim tahle deska třeba přinese slast haha? CASABLANCA, Rua Joao Pinto Ribeiro, no. 5, 1 Esq. ? Venteira 2700-001 Amadora, PORTUGAL.
|
