Na otázky týkající se návratu odpovídala ústy frontmana Barbaruda jednoslovně – ne. Ale z ničeho nic ohlásili žatečtí jediný koncert v pozměněné sestavě na domácí půdě. Plakáty anoncovaly vedle hlavní kapely ještě Inferno, Agmen, Unclean plus utajený support.
A tím byla nová žatecká parta DARKNESS OF HELL. Ta vznikla před 4 měsíci a jádro tvořili dva mladíci – Heretic (řev) a Jasper (kytara). Pomoc „v nouzi“ přišla spolu s Vladem Blasphemerem, který zasedl za bicí soupravu, s baskytarou se přidal Vladův souputník Necro a tahle čtyřka přichystala cca půlhodinový set, jehož premiéra před obecenstvem proběhla právě na tomto koncertu. Jak název (i sestava) skupiny signalizuje, Darkness Of Hell přísahají na starou školu, v tomto případě blackmetalovou. Žádné velké vymýšlení, rychlý špinavý black marasts thrashovým zpěvem, který slušně odsýpal, ale ničím extrovním nepřekvapil. Snad si správně pamatuji název asi nejvýraznější skladby „Zatraťte Ježíše“ a z něj je jasné, kam pánové míří v textech. Potvrzením pak budiž závěrečný cover Root Píseň pro Satana.
O kvalitativní třídu výš se nacházejí AGMEN. Opět Žatec (a okolí), opět staroškolský nářez na pomezí blacku a thrashe, ale jak instrumentálně, tak nápady mnohem zajímavější. Neviděl jsem Agmen 4 roky a od té doby zase lehce zamíchali sestavou – Vlad dal kapele vale, kytary teď drtí Lord Unclean a Tom, za bicími samozřejmě zůstal šéf Michal, za mikrofonem Stormaster a bez basy se Agmen obejdou. Kořením energického setu byly dva covery – totálně zrychlené Kladivo na čarodějnice (Törr) a Vykoupení (Master´s Hammer).
UNCLEAN rozhodně nepatří mezi často koncertující kapely a tak je jejich každý koncert malým svátkem. Mám rád mystickou a démonickou polohu, kterou se Unclean prezentují, a ze všech pěti kapel jsem se na ně těšil nejvíc. Zpěvák (a herec) Anki je nespoutaný živel, kytary obstarávají Lord Unclean a Necros, tympán pak Hrob a… to je naživo vše. Bicí i klávesy a snad i basa jely z playbacku, ale ve zvukové kouli, která se z pódia linula, nešlo nástroje spolehlivě dešifrovat. Dobře slyšet byl jen perfektně nazvučený tympán a zpěv, zbytek byl slitý… Přitom setlist byl zajímavý, třeba tím, že se Unclean vrátili až k demu Tam kdesi v hlubinách. Chybět nemohl ani hit Satane oroduj za nás, ale kvůli zvuku zklamání.
(Zvuk Unclean byl akurátně nečistej a jejich set geniální - Ramus)
O INFERNU jdou poslední dobou zvěsti, že se výrazně zlepšilo a po žateckém vystoupení nelze nesouhlasit. Jednoznačně nejlepší kapela celého večera nabídla hlavně nové skladby, které jsou překvapivě pestré a technicky náročné. Pro pamětníky samozřejmě nemohly chybět staré pecky, které ale tvořily minoritní část koncertu a zazněly až na samotný závěr. Největší ohlas měla vcelku pochopitelně 13 let stará rachota Peklo na zemi. Kdyby měli karvinští pekelníci lepší zvuk, byla to ještě interesantnější záležitost, i takhle ale vládli, možná i díky kompletní sestavě – první kapela, která měla nástrojové obsazení zahrnující dvě kytary, baskytaru a živého bicmena.
Po 8 letech nečinnosti se kolem půl druhé objevili na pódiu Barbarud (řev), Vlad (kytara), Rámus (kytara), Ragnar (bicí) a ??? (baskytara), takže z poslední sestavy tři tváře, bicmen půjčený ze Sekhmet a překvapením pak basák (nevím odkud), na kterého jsme u MANIAC BUTCHER nebyli zvyklí. Tváře všech protagonistů samozřejmě zdobil warpaint, proti minulosti se ale změnila vizáž obou hlavních postav – zatímco Vlad už je nějaký čas dohola, Barbarud vidět nebyl a tak hodně překvapila délka a tvar jeho vlasů. Na place nastalo srocení davu a rozjel se pekelný marš, ve kterém hudebníci jasně převyšovali zpěváka, osmiletá pauza byla prostě znát a Barbarud se víceméně hledal… Kapela odehrála poměrně krátké vystoupení, z každého alba vybrala jednu skladbu a jako bonus zazněl cover od Celtic Frost. Lidi si samozřejmě vyřvali přídavek, takže na závěr zazněl ještě jednou otvírák ze stejnojmenného prvního alba.
A teď k věcem neveselým. V první řadě k nim náleží zvuk. Ono zvučit velký kulturák není vždycky med, ale to, co se linulo z reproduktorů takřka celý večer, byla slabota.
(Ne zcela souhlasím, Unclean a Agmen měli zvuk v pohodě - Ramus)
Druhou ne zcela podařenou záležitosti byla dramaturgie nebo, lépe řečeno, počet kapel a využití času. Začalo se samozřejmě se zpožděním a při počtu kapel a průtazích při přezvučování a malování se došlo na natahování koncertu, takže spousta fanoušků se stihla „upravit“ a vystoupení hlavní kapely prospat.
Třetím nemilým překvapením, alespoň pro mě, byla návštěva. Čekal jsem narvaný kulturák, ale opak byl pravdou. Odhadem sto hlav, což při kultovním postavení Maniac Butcher těžko chápu. A to dorazila řada fanoušků z Německa a ještě dál to třeba měli chachaři z Ostravska – buď se potvrdil všeobecný jev, že na koncerty se přestává chodit, nebo Maniac Butcher sešli z očí i z mysli. Osm let je prostě dlouhá doba – staří fanoušci už třeba na metal rezignovali, mladí kapelu nepamatují... Barbarud komentoval vystoupení Maniac Butcher jako definitivně poslední, takže kdo do Žatce nevyrazil, comebacku už se asi nedočká.
(Podle neověřených informací bylo cca 150 platících - Ramus)
Playlist Maniac Butcher:
A tím byla nová žatecká parta DARKNESS OF HELL. Ta vznikla před 4 měsíci a jádro tvořili dva mladíci – Heretic (řev) a Jasper (kytara). Pomoc „v nouzi“ přišla spolu s Vladem Blasphemerem, který zasedl za bicí soupravu, s baskytarou se přidal Vladův souputník Necro a tahle čtyřka přichystala cca půlhodinový set, jehož premiéra před obecenstvem proběhla právě na tomto koncertu. Jak název (i sestava) skupiny signalizuje, Darkness Of Hell přísahají na starou školu, v tomto případě blackmetalovou. Žádné velké vymýšlení, rychlý špinavý black marasts thrashovým zpěvem, který slušně odsýpal, ale ničím extrovním nepřekvapil. Snad si správně pamatuji název asi nejvýraznější skladby „Zatraťte Ježíše“ a z něj je jasné, kam pánové míří v textech. Potvrzením pak budiž závěrečný cover Root Píseň pro Satana.
O kvalitativní třídu výš se nacházejí AGMEN. Opět Žatec (a okolí), opět staroškolský nářez na pomezí blacku a thrashe, ale jak instrumentálně, tak nápady mnohem zajímavější. Neviděl jsem Agmen 4 roky a od té doby zase lehce zamíchali sestavou – Vlad dal kapele vale, kytary teď drtí Lord Unclean a Tom, za bicími samozřejmě zůstal šéf Michal, za mikrofonem Stormaster a bez basy se Agmen obejdou. Kořením energického setu byly dva covery – totálně zrychlené Kladivo na čarodějnice (Törr) a Vykoupení (Master´s Hammer).
UNCLEAN rozhodně nepatří mezi často koncertující kapely a tak je jejich každý koncert malým svátkem. Mám rád mystickou a démonickou polohu, kterou se Unclean prezentují, a ze všech pěti kapel jsem se na ně těšil nejvíc. Zpěvák (a herec) Anki je nespoutaný živel, kytary obstarávají Lord Unclean a Necros, tympán pak Hrob a… to je naživo vše. Bicí i klávesy a snad i basa jely z playbacku, ale ve zvukové kouli, která se z pódia linula, nešlo nástroje spolehlivě dešifrovat. Dobře slyšet byl jen perfektně nazvučený tympán a zpěv, zbytek byl slitý… Přitom setlist byl zajímavý, třeba tím, že se Unclean vrátili až k demu Tam kdesi v hlubinách. Chybět nemohl ani hit Satane oroduj za nás, ale kvůli zvuku zklamání.
(Zvuk Unclean byl akurátně nečistej a jejich set geniální - Ramus)
O INFERNU jdou poslední dobou zvěsti, že se výrazně zlepšilo a po žateckém vystoupení nelze nesouhlasit. Jednoznačně nejlepší kapela celého večera nabídla hlavně nové skladby, které jsou překvapivě pestré a technicky náročné. Pro pamětníky samozřejmě nemohly chybět staré pecky, které ale tvořily minoritní část koncertu a zazněly až na samotný závěr. Největší ohlas měla vcelku pochopitelně 13 let stará rachota Peklo na zemi. Kdyby měli karvinští pekelníci lepší zvuk, byla to ještě interesantnější záležitost, i takhle ale vládli, možná i díky kompletní sestavě – první kapela, která měla nástrojové obsazení zahrnující dvě kytary, baskytaru a živého bicmena.
Po 8 letech nečinnosti se kolem půl druhé objevili na pódiu Barbarud (řev), Vlad (kytara), Rámus (kytara), Ragnar (bicí) a ??? (baskytara), takže z poslední sestavy tři tváře, bicmen půjčený ze Sekhmet a překvapením pak basák (nevím odkud), na kterého jsme u MANIAC BUTCHER nebyli zvyklí. Tváře všech protagonistů samozřejmě zdobil warpaint, proti minulosti se ale změnila vizáž obou hlavních postav – zatímco Vlad už je nějaký čas dohola, Barbarud vidět nebyl a tak hodně překvapila délka a tvar jeho vlasů. Na place nastalo srocení davu a rozjel se pekelný marš, ve kterém hudebníci jasně převyšovali zpěváka, osmiletá pauza byla prostě znát a Barbarud se víceméně hledal… Kapela odehrála poměrně krátké vystoupení, z každého alba vybrala jednu skladbu a jako bonus zazněl cover od Celtic Frost. Lidi si samozřejmě vyřvali přídavek, takže na závěr zazněl ještě jednou otvírák ze stejnojmenného prvního alba.
A teď k věcem neveselým. V první řadě k nim náleží zvuk. Ono zvučit velký kulturák není vždycky med, ale to, co se linulo z reproduktorů takřka celý večer, byla slabota.
(Ne zcela souhlasím, Unclean a Agmen měli zvuk v pohodě - Ramus)
Druhou ne zcela podařenou záležitosti byla dramaturgie nebo, lépe řečeno, počet kapel a využití času. Začalo se samozřejmě se zpožděním a při počtu kapel a průtazích při přezvučování a malování se došlo na natahování koncertu, takže spousta fanoušků se stihla „upravit“ a vystoupení hlavní kapely prospat.
Třetím nemilým překvapením, alespoň pro mě, byla návštěva. Čekal jsem narvaný kulturák, ale opak byl pravdou. Odhadem sto hlav, což při kultovním postavení Maniac Butcher těžko chápu. A to dorazila řada fanoušků z Německa a ještě dál to třeba měli chachaři z Ostravska – buď se potvrdil všeobecný jev, že na koncerty se přestává chodit, nebo Maniac Butcher sešli z očí i z mysli. Osm let je prostě dlouhá doba – staří fanoušci už třeba na metal rezignovali, mladí kapelu nepamatují... Barbarud komentoval vystoupení Maniac Butcher jako definitivně poslední, takže kdo do Žatce nevyrazil, comebacku už se asi nedočká.
(Podle neověřených informací bylo cca 150 platících - Ramus)
Playlist Maniac Butcher:
- Barbarians (Barbarians)
- Půlnoční říše (Lučan Antikrist)
- Píseň černých vran (Krvestřeb)
- Šílený Řezník, rovněž znám jako Maniac Butcher v jazyce Englickém (Černá krev)
- Řemeslo válečné, to jest mi chlebem všedním i taktéž kratochvílí sváteční (Invaze)
- Co je dobré pro mne, dobrým jest – toť pravidlem neměnným provázejícím konání mé životem mým povšechným (Epitaph)
- Dethroned Emperor (cover Celtic Frost)
- Přídavek: Barbarians
