 |
 |
 |
Anketa
29. 6. 2009STRATOVARIUS – Polaris
|
Dění okolo kapely STRATOVARIUS by se dalo označit s přimhouřením obou očí jako mírně nepřehledné. V jejích řadách se vystřídala řada členů, z nich ten asi nejvýznamnější, Timo Tolkki, kapelu opustil minulý rok. I když Timo Tolkki se STRATOVARIUS nebyl od samého začátku (do kapely se dostal až v roce 1985, přičemž kořeny STRATOVARIUS sahají až do roku 1982), nelze mu upřít lví podíl na úspěchu kapely a hlavně na jejím hudebním rukopisu. Jak to tak ale bývá, ti nejnadanější lidé bývají i psychicky nejlabilnější, což vyústilo v prakticky kompletní rozpad kapely po vydání dvojdílného alba „Elements“ v roce 2003. Nicméně tuto krizi se podařilo kapele překonat, problémy se podařilo urovnat a STRATOVARIUS přišli v roce 2005 s novým albem nazvaným „Stratovarius,“ které mělo pro kapelu znamenat i nový začátek. Jak se říká, člověk míní, život mění, a tak se „Stratovarius“ stalo labutí písní kapely STRATOVARIUS pod vedením Tima Tolkkiho. Opět se ozvaly staré problémy a tentokráte se tím, kdo opustil kapelu stal Timo Tolkki. STRATOVARIUS tak dostali dvojí ránu – kapele jednak odešel její hlavní mozek a jednak velmi zručný kytarista, jehož nahrazení by se mohlo zdát jako zhola nemožná záležitost. Na pozici kytaristy nakonec STRATOVARIUS našli mladého a přinejmenším stejně zručného finského kytaristu, Matiase Kupiainena. Se skládáním písní se ovšem nová stratopětice Johansson-Kotipelto-Kupiainen-Michael-Porra musela poprat sama. Výsledek jejich snažení si máme možnost poslechnout již nyní – stalo se jím album „Polaris,“ které vychází pod hlavičkou STRATOVARIUS, které ovšem bylo symbolicky oproštěno od tradičního znaku lilie. Netradiční je i obal alba, který je mnohem techničtěji zaměřený nežli obaly předchozích alb, které byly z větší části pracemi Dereka Riggse (mj. obaly IRON MAIDEN, GAMMA RAY). Tím nejdůležitějším je ale hudba. Jak to tedy vypadá s „novými“ STRATOVARIUS po hudební stránce? Jako první je třeba konstatovat, že „Polaris“ je po hudební stránce velmi příjemným osvěžením, alespoň ve srovnání s alby „Elements Part I & II,“ která už silně zaváněla sterilitou a opakováním se. Nově natočený materiál tak zní mnohem živěji a dynamičtěji, díky čemuž se samozřejmě i lépe poslouchá. Uvolnění v kapele je pak zřejmé i zpracování samotných písní. V nich lze najít tolik Johanssonových vyhrávek jako nikdy předtím, které vrství s efekty, a dohromady tak doslova staví barevný tunel pro samotnou kapelu. Více prostoru si užívá i Jörg Michael, který své kopáky provětrává co to |
|
dá. Zajímavostí je i odlišná práce Tima Tolkkiho a Matiase Kuipanena. I když po zvukové stránce „noví“ STRATOVARIUS zachovávají kontinuitu s předchozí tvorbou a základní kostry kytarových linek Matiase navazují na Timovy, Matias přidává řadu drobných vyhrávek, které Timo, i když byl vynikajícím kytaristou, do hudby STRATOVARIUS nevkládal. Novinkou je pak i použití mužských vokálů v pompéznějších skladbách alba, které znějí mnohem méně kýčovitě nežli ty v Elements.
Co se týče složení písní na albu, noví STRATOVARIUS nabízejí vše, na co jsme zvyklí – od ryze speedových nářezů (Deep Unknown, Falling Star, Blind, Forever Is Today, Higher We Go) přes pompézní hymny (lehce netradiční King of Nothing a klasická dvojdílná Emancipation Suite) až ke klasickým rockovým cajdákům (Winter Skies, Somehow Precious, ve které exceluje Jörg Michael, a jemná When Mountains Fall). Co ale chybí skladbám nových STRATOVARIUS je jejich hitový potenciál. Ne že by skladby byly špatně složené, ale schází jim jednoduchá přímočarost a údernost, kterou se mohly pyšnit třeba Eagleheart, Hunting High and Low či Father Time. Nové skladby i když po hudební stránce nejsou o nic horší mají roztažené refrény a bridge, což je činí těžkopádnějšími nežli by mohly být. „Polaris“ je možné najít v obchodech ve třech variantách – v klasické „krabicové“ edici, jako limitovanou edici v digipacku a jako limitovanou edici s vinylovým singlem. Limitované edice jsou kromě bonusové stopy (ještě více akcelerovaná verze skladby Deep Unknown) opatřeny dvěma (!) booklety (jeden se slovy písní, druhý čistě s fotografiemi kapely). Obal je pak proveden v nádherném pochromovaném provedení (které ale zhola znemožňuje jeho scan). Čas: 59:45 Seznam stop:
Web: |
;)
RSS kanál
