|
CESTA
Pochmurná, deštivá, líná sobota byl den jako stvořený pro vymanění se z tohoto otravného počasí a zadovádění si na skvělé akci, plné našlapané muziky. Koncert v Šumperku je předposlední štací ONE DAY TOUR a zároveň zde na Fóbii pro AOH posledním, členy psaným reportem.
Samotná cesta byla opět velké dobrodružství, které by nám i profesionál typu Indiana Jones záviděl. Honzík, jakožto čerstvý držitel řidičské licence předvedl neobyčejně úžasnou technickou jízdu z kopce vzad s vypnutým motorem, která skončila zaparkováním ve stojícím automobilu níže pod námi. Tento manévr, který bude jistě dobrým námětem k dalším dílům populárního seriálu Kobra 11, se obešel bez zranění a po omluvném lístečku vloženém za stěrač nešťastného automobilu, jsme pokračovali po XXtém pokusu o nastartování na místo určené k vyzvednutí zbytku kapely. Nedaleko výpadovky na dálnici směr Olomouc, Adam s Honzíkem v jednom a Zdeňka(Adamova přítelkyně) v autě druhém, nabrali zbytek kapely a namísto rychlého vjetí na dálnici, jsme si ještě chvíli hráli s kufrem Honzíkova auta, které bylo zároveň i přepravní vozidlo pro aparaturu a nástroje. Honzíkův vehikl utrpěl po předchozí scéně náraz do kufru, který znemožnil jeho zavření. Samo sebou nic, co by náš strojař/bubeník Indián nezvládl a zajistil naprosto neproniknutelně kufr „gumovými hady“. Sehnat na dálnici z Brna k Olomouci dálniční známku není taky špatná sranda, ale na třetí benzínce je po srandě a řádně polepeni frčíme na Šumperk. Před pátou hodinou odpolední parkujeme na místě před H-Clubem.
KLUB
Prvně, než se skočíme najíst do zakouřené hospůdky s moc „milou“ servírkou, si prohlídneme klub, ve kterém se večerní akce koná. Nebál bych se klub označit za nejhezčí, ve kterém jsme měli tu čest si zahrát. Středně velký klub ve druhém patře budovy poblíž vlakového nádraží především zaujme půdovitým stropem, osazeným trámy. Celkově klub vypadá opravdu moc krásně a dalším plusem, který ocení především 5/6 naší kapely – je nekuřácký. Necelou hodinku po našem návratu z večeře, začala zvučit mladá kapela SPHERE která se sama řadí mezi moderní,thrashové kapely.
AKCE
SPHERE jsou rychlou náhradou za rockové BUDOUCÍ MANŽELKY a tohoto zastoupení se chytli velice hrdinně. Kolem půl osmé do diváků hrnou tito mladí kluci první vály, za což se jim dostává kladné odezvy ze strany fans. Po jejich krátkém setu kluky střídají vynikající rockeři FRANCI'S DRAKE. Kluci se předvedli jako vynikající hráči, skvělí náladotvorci a showmani. Krom instrumentální složky kapely bych určitě pochválil velice dobrý a sebejistý výkon zpěváka, který
|
|
i skvěle uplatnil právě onu jistotu v songu jako vystřiženém z dílny velikánů AC/DC. Jedinou výtku, kterou bych na adresu FRANCI'S DRAKE měl, byla jejich věčná hlasitá obava z toho, že jako jediní nemetaloví zástupci dnešního večera publikum neosloví. Fanoušci jejich mylné tvrzení myslím dostatečně, i když bohužel až na konci jejich setu, vyvrátili opravdu velice kladně přijatou cover verzí chlapecké skupiny Backstreet Boys – Everybody, která nenechala snad nikoho klidně stát. A pak, že všichni metalisti jsou konzervativní a nepřístupní jedinci, jak tvrdí veřejnost. Popový odvaz je i konečnou pro první půli živé produkce.
Tu druhou otevíráme my – ARCH OF HELL. Trocha se nám protahuje zvukovka – ad jedna klasika, ad dvě Childymu prdla hned při zkoušení struna. Nudnou mezeru vyplňuje jamik Indiana s Honzíkem, zbytek využije času k nabrání tekutin na pódium. Jakmile je vše řádně nataženo, naladěno, okomentováno, otevíráme náš set vypalovačkou One Moment, na kterou se chytají první fans a s pokračováním našeho setu se kotel více a více rozrůstá. Je zde opravdu úžasné bezprostřední publikum, které si dokáže snažení všech vystupujících kapel skvěle užít a kapely dopovat energií, která je jim opět zpětně vystupujícími interprety vracena. Cover Enjoy the Silence od DEPECHE MODE strhává další vlnu nadšení, jak ze strany kapely, tak fanoušků. Set končíme monumentální Romance Of Afterlife, po které zaslouženě přidáváme. Vyždímaní, spokojení a malinko smutní, že je tahle skvělá sranda za námi, si jdeme zapózovat fanouškům s foťáky, následně pak občerstvit, převléknout a s očekáváním na hlavní hvězdu, která ukončí tento skvělý večer, si jdeme stoupnout dopředu – na MADGOD. Místí pětičlenná formace s energickým frontmanem s ďábelskou jiskrou v oku svým nástupem rozpaří celý sál a v tomto stavu jej nechá až do přídavku, na který se nechávají MADGOD hezkou chvíli hecovat. Určite bych vyzdvihnul především výkon bubeníka, který byl naprosto brutálním strojem celé kapely. MADGOD strhli naprosto všechny a moc se těšíme, až se s kluky zase někde potkáme na pódiu!
Za celý koncert děkujeme pořadateli Barrymu, který vše skvěle zařídíl a domluvil tak skvělé kapely, fanouškům za úžasnou odezvu a stejně tak patří poděkování i pánům zvukařům za dobře odvedenou práci a slečně Michaele Bohuňkové za dodané fotky. Určitě v Šumperku nehrajeme naposledy!
AFTERPARTY
Žádná se pro nás nekonala. Po skončení živé produkce jsme se pustili do nakládání Honzíkova vytuněného auta a po rozloučení s pořadateli a kapelami jsme uháněli směr Brno.
|
RSS kanál
;)
