Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

Pagan folk metalová kapela ŽREC z Vysočiny svým debutovým albem doslova převálcovala české fanoušky. O něm, přírodě, plánech a kapele jsem si povídala s Torhamem a Soulburnem.

Ahoj, zdravím vás!

Torham: Nazdár a přeji hezkého dne!

Myslím si, že kapela ŽREC se minimálně na Moravě dostala lidem do povědomí do takové míry, že není nutné ji představovat z hudebního hlediska. Prozradíš nám ale pár slov o lidech, kteří ji tvoří?

Torham: Inu stručně řečeno, jsme proklatí pancharti, kteří rádi holdují nesvatým „rock’n’rollovým“ choutkám :) Každý jsme někde jinde, máme odlišné zájmy, žijeme rozdílné životy. Někdo z nás je zasvěcen do slovanské předkřesťanské víry, jiný je ateista, jeden poctivě pracuje, druhý poctivě studuje. Důležité je, že je to opravdu poctivě :) a že se dokážeme navzájem respektovat.

Historie sahá do roku 2004, kdy ještě v trojici drtil drsný pagan. Postupně se přidávaly folkové nástroje a vaše hudba dostala úplně nový nádech. Co ty osobně vnímáš jako nejdůležitější okamžik nebo událost, která ovlivnila nejvýznamněji vaši hudbu a rozvinula jí do té podoby, kterou máme možnost slyšet dnes?

Torham: Samozřejmě velmi to souvisí s příchodem Ingvarra a později s houslistou Marvinem. To můžeme považovat za okamžiky, jenž přinesly další hlavy, které něco ví, další nástroje a tudíž i nespočet nových dimenzí, možností a kombinací. Nicméně nejdůležitější je asi to celkové uvědomění a ujasnění si, co tedy vlastně potřebujeme tvořit. Což ale není okamžik, nýbrž dlouhodobý proces. Nevylučuji tedy, že se během let naše hudba může dosti změnit, nejen díky uvažování, ale třeba i díky novému, pozitivnímu či tragickému, okamžiku.

Soulburn: Neodpustím si , ale musím zabrousit do ranní doby (někdy v roce 2002), kdy bylo prapůvodní hudební uskupení složené za tří členů - Sarapise, Torhaam a Soulburnera. V té době se jistě nedá hovořit jak o názvu Žrec, tak ani o pagan metalu…. Zkrátka jsme se sehrávali, seznamovali se s nástroji, které jsme tou dobou drželi v rukou poprvé. Čas plynul, cvičení na nástrojích bylo slyšet v stále lepší souhře a ladnosti hry a my jsme mohli zabrousit i na vlastní tvorbu směřující prostě k metalu, tvrdšímu metalu. Tehdy jsem byl okouzlen jak heavy metalem, tak death metalem, zkrátka představoval jsem si něco mezi těmito směry. Přišel rok 2004 a v kapele se udály první změny v podobě změny názvu kapely a vytvoření prvních ucelených písní pod hlavičkou naší tvorby. V roce 2005 přišel do kapely Ingvarr, přinesl sebou klávesové partie a čistý zpěv. Později přidal folkové nástroje. Určitě tohle patří mezi jedny z hlavních událostí historie kapely, když svým příchodem nasměroval „vlak s názvem ŽREC“ na správnou kolej pagan folk metalu. A dalším stěžejním se stalo rozhodnutí o umístění houslí do naší tvorby místo druhé kytary a tím i příchod Marvina.


Po demu „Nový Věk Pohanský“ v roce 2006 následoval první velký úspěch a to úloha předskokana folkových legend ARKONA a ALKONOSŤ. Jak se vám povedlo dosáhnout tento úspěch a jak si na tuto dobu vzpomínáš?

Torham: Za to musíme poděkovat Marisovi, který byl spoluorganizátorem miniturné těchto kapel a logicky hledal vhodného předskokana. A v okolí Brna není krom nás nikdo podobný, tak měl zřejmě od začátku jasno. Ani už nevím, jak na nás přišel, prostě se jednoho dne ozval a od té doby jsme byli v kontaktu. Pak už byla jen otázka času, jestli nás někam pozve nebo ne. Mé pocity z živého vystupování a okolo kapely celkově se posunuly do vyšších sfér. Do té doby se člověk cítí tak nějak stále svůj, ve svém soukromí a najednou je šokován, kolik lidí přijde podpořit tvoje snahy a pak už není nic jako dřív :) Takže vzpomínám na to rád a hlavně s vyvalenýma očima a hubou dokořán :)

Torhame, v jednom z rozhovorů ses přiznal, že tvé postavení jediného textaře kapely bylo ohroženo. Kdo se ti plete do práce? Pocházíš z Vysočiny a tak si umím představit tu spoustu krásných motivů pro tvorbu folkové hudby…Jak tvoříš?

Torham: Hehééé :) To je hezky položená otázka :) Musím poukázat na fakt, že si nepřipadám jako dobrý textař, takže nejde o ohrožení. Jedná se spíš o to, že povím Ingvarrovi ať zkusí udělat text on, jelikož mě napadají samé nesmysly :) I texty našich starších písní mě přijdou takové trochu dětinské. Jak po stránce obsahové, tak i té literární. Samozřejmě je to už pár let, co jsem je dal dohromady, takže tehdy to mělo svůj smysl, ale dnes bych to interpretoval jinak. Nicméně taky nejsem žádný básník. Básník je pro mě člověk, co filtruje své pocity, svůj svět skrze verše, kdežto já si tohle víc užiju čistě v muzice. Je třeba mít na básnění náladu a čas. Nemám žádný osvědčený recept na skládání a to i přesto, že můj kraj a pobyt v jeho přírodních darech se mi též zdá velmi inspirativní. Například text k Žertvě jsem složil ve vlaku :) Ale je pravda, že jednou jsem se vydal do luhů a hájů, posadil se na stráň a koukal na okolní skvosty. A po několika hodinách odhánění kvant klíšťat a jiného dotěrného hmyzu jsem vykouzlil docela slibné verše, které možná někdy v budoucnu uslyšíte :)

Koncertujete v krásném oblečení. Chystali jste si ho sami, nebo jste ho někde koupili?

Torham: Ó, moc děkujeme :) Ono je to trochu složitější. Já s Ingvarrem jsme si košulky koupili na vydařeném výletu na Ukrajině, takže to s naším folklórem nemá mnoho společného, ale spíš to vyjadřuje náš osobní vztah ke slovanství a ostatním slovanským zemím. Kdysi jsme si se Soulburnerem udělali vlastní košile a on v ní dosud vystupuje a ta moje skončila na Marvinovi. Je sice pestřejší, že nehrajeme v nějakých stejnokrojích, ale rozhodně potřebujeme změnu! Přece jen zbytek našeho oblečení je čistě civilní. Třeba z nás časem budou mít radost i fanoušci living history :)

Folková kultura ve své tradiční podobě nepatří ve velké míře mezi koníčky dnešní mládeže. Jak ses k ní dostal ty a jak vnímáš postavení folkové kultury mezi těmi ostatními? Nemyslíš, že se jí dostává málo pozornosti?

Torham: Když jsem se nějak přes metalovou hudbu a pubertální nenávist ke křesťanství dostal k pohanství, docela mě to pohltilo a začal jsem se o to víc zajímat. Nejen historicky, ale i prakticky. A došel jsem k závěru, že ono to pohanství i přes jakousi průsvitnou křesťanskou mlhu stále žije v lidové kultuře. Svátky, tradice, symbolika, muzika i způsob a smysl vesnického života se od těch dob zas až o tolik nezměnily a to je pro mě důvod, proč se tím zabývat a snažit se to udržet. V dnešní době tohle všechno samozřejmě málokoho zajímá, ale na druhou stranu takový je vývoj. Folklór vychází hlavně z každodenních činností člověka a v moderní civilizaci zkrátka nebudeš zpívat píseň o svém novém počítači. Něco starého umírá, něco nového se rodí. Nicméně ta civilizace začíná lidem škodit, takže všeho s mírou a radši se vraťme k moudrosti svých dědů, jinak tady zatraceně bídně zhyneme.

Koncem minulého roku jste řešili problém s prázdným postem houslisty. Uvolněné místo po Petře obsadil staronový houslista Marvin. Jak je to teď? Rozhodl se s kapelou pokračovat, nebo jde jenom o dočasné řešení?


Soulburn: Určitě housle patří mezi stěžejní nástroje kapely, nechat tento post neobsazen by bylo velice zlé, obzvlášť pro hudbu. Proto mohu s klidem říct, že post houslisty obsadil Marvin s úmyslem stát se trvalým členem kapely.


Bohužel se s vaší kapelou občas spojuje pojem NS, tedy nacisticky orientovanou ideologií. V jednom rozhovoru jsi prameny tohoto nedorozumění (nebo záměrného přehlížení faktů určitými jedinci) už vysvětloval a proto tě s tím nebudu trápit. Mě spíše zajímá, zda se vám povedlo za tu dobu tento mýtus alespoň do určité míry vymítit?

Torham: Už to, že se na tohle ptáš, je jistá známka pokroku. My už si tím tolik nelámeme hlavu, i když věřím, že všichni ti zaslepení „odsuzovači“ ve svých názorech nijak nepolevili. Kromě pár „siláků“ za monitorem jsme vlastně žádné velké pletky neměli, takže myslím, že teď je vše ok. Musíme ale vždy počítat s opozicí, sami též oponujeme.

Musím se přiznat, že mě velice mile překvapila reakce slovenského publika na Apocalypse Pagan Festě, kde jste sice po boji s technikou a zvukařem celý set ani neodehráli, ale lidi řvali texty vašich skladeb. Zdá se mi to, nebo vaše oblíbenost skutečně stoupá směrem na východ? Čím si myslíš, že to je?

Torham: Jo, to mě taky překvapilo :) Mám pocit, že máme víc fandů v zahraničí (hlavně na Slovensku) než tady. A čím to je? To vážně netuším :) Možná jsou na východě živější tradice, živější sympatie s pohanstvím. Těžko říct…

Soulburn: Ano! Na tento koncert budu vzpomínat hodně dlouho, nejen na problémy s technikou, hlavně však na fanoušky. Nevím, je to běžné, než se kapela nazvučí, nedočkaví fans burcují ostatní a hlavně kapelu pokřikováním jejich názvu nebo „tak už hrajte !“ atd.  … neodsuzuji to, dělá to atmosféru. To co se však událo na této akci bylo neuvěřitelné, kam se člověk z podia podíval, uviděl fanoušky skandovat a provolávat „ŽREC !“. Škoda, že jsme se nemohli odvděčit za tuto atmosféru lepším setem. Bylo to hlavně ovlivněno již zmiňovanými technickými problémy. Ale určitě se nám to v takové míře ještě nestalo. Děkujeme!!!
Je pravda, že na Slovensku se setkáváme s velkou oblíbeností, jak to bude v jiných zemích na východě nevíme, ještě jsme tam nehráli, což doufám brzo změníme.

Debutová deska ŽERTVA vás hodně rychle posunula mezi uznávané a vyhledávané české kapely. Povedlo se vám díky této desce prorazit i do zahraničí a například vytvořit nějakou spolupráci do budoucna?

Torham: Náš dosavadní label zařídil vcelku dobrou propagaci do zahraničí. Rozeslal naše CD kam jen to šlo. Získali jsme si fanoušky či podporu zinů a jiných propagátorů v různých zemích, ale o větších kontaktech hovořit nelze. Důležité ale je, že o nás nějaké ty známější labely vědí a třeba jen čekají, co z nás v budoucnu vyleze. Myslím, že na to, co jsme za naši krátkou existenci dokázali, jsme až podezřele úspěšní :)

Od vydání desky je to zhruba půl roku, Sarapis se „prokecl“, že postupně vznikají i nové věci. Jak na to jste? Kdy se můžeme těšit na nějaké nové skladby?

Torham: Ano, nové písně vznikají pomale ale jistě. Nechceme však nic uspěchat a proto radši čtyřikrát přeměříme a pak teprve do těch nástrojů pořádně řežeme :) Co se týče nových studiových nahrávek, nemůžu zatím nic konkrétního objasnit či slíbit, což tak trochu napovídá, že si ještě musíte docela počkat. Ale začít se těšit můžete už teď :)

Soulburn: Nové věci, teda nová věc na „skladě“ už je, dokonce je již zařazena do stálého repertoáru hraného na koncertech. Víme však že je potřeba pracovat na další tvorbě, a tak pracujeme na dalších věcech. Jmenovitě já a Marvin teď tvoříme věc s trošku jinou koncepcí než předešlé písně a doufám, že to kladně uvítají i ostatní členové : ).

Když se dívám na seznam koncertů, je poměrně prázdný. Kde vás budeme moct během léta vidět? Nebo se chystáte někde v klidu tvořit?

Torham: V létě se objevíme na prvním ročníku velmi zajímavého a slibně vypadajícího festivalu Black Lights v Divišově u Benešova. Akce se koná 10. – 11.7. a my se objevíme na pódiu druhý den ve 14:15. Pak jsme pozvaní opět do Brna na menší open air Rockové chrlení, který se uskuteční 1.8. za účasti všemožných kapel, co koketují s rockem, metalem, crossoverem atd. Dále máme nabídku pro českého fanouška trochu z ruky a tj. Paranoid Open Air ve Slovinsku trvající od 13. do 15.8. A dál už nás asi nikdo vidět nechce :) Každý máme ve skupině jiné zájmy a povinnosti a je třeba se jim věnovat, čímž docílíme toho požadovaného klidu pro tvoření. Samozřejmě ideální by bylo složit za prázdniny hezkou řádku nového materiálu, tak uvidíme, jak to dopadne.

Když se bavíme o budoucnosti, jaký další nástroj byste rádi do vaší hudby použili? Je nějaký jiný nástroj mimo kytary, na který by ses rád naučil hrát?

Torham: Do naší tvorby se hodí opravdu nepřeberné množství nástrojů. Tak jak je pestrý slovanský folklór, tak může být pestrý i folk metal. Mohu potěšit zprávou, že máme prostor i pro akordeon, který by se v některých nových písních měl objevit. Já osobně bych nejradši uvítal cimbál a různorodé perkuse, například dřevěné hrábě. Vím, že to zní ujetě, ale jedná se opravdu o efektní prostý lidový nástroj. A v podstatě tím narážím i na mé hudební cíle, či spíše zatím jen snění. Rád bych uměl ovládat lidové nástroje, které si můžeš vyrobit doma na koleně, z domácích zdrojů. Když si člověk vyřeže flétničku a hraje v kopcích píseň s doprovodem meluzíny, více se přibližuje spojení s přírodou. A to je oč tu běží :)

Folková hudba svým přírodním nádechem tak nějak líp pasuje do lesů a hájů než do prostor klubu. Kde raději hrajete, venku nebo v klubu?

Torham: Pro mě osobně je to velmi sporné. Sice jsem v předchozí odpovědi velebil hraní venku, ale neulítávám jenom na folklóru. Hrát venku je samozřejmě zdravější :) často i pompéznější a ne tak pochmurné jako dole v kobce. Jenže já su velký příznivce undergroundu a pro mě má klub své nenahraditelné kouzlo. Ale je pravdou, že Žrec má přece jen vzdušnější atmosféru, kterou by to chtělo tlačit stále více ven. Nedávno nám kamarád nabídl hraní pod širým nebem na afterparty jedné veliké bitvy, což znamená obrovskou účast a nekonečný proud medoviny. :) Tak jsem zvědav, jestli to vyjde.

Pocítil si nějak nával popularity? Haha, třeba zda vám fanynky posílají víc mailů a víc lidí vás poznává na ulici…Umíš si představit, že bys byl hodně slavný? Co by ti nejvíce na slávě vadilo?

Torham: :) No, trošičku se mi zvedlo sebevědomí, to nemůžu popřít :) Ale rozhodně si nepřipadám jako nějaká hvězda. Fanoušky Žrece, co potkám na ulici, většinou poznám osobně, takže tam se není čeho bát :) Těmito zkušenostmi se „slávou“ ale u mě vynikla notná dávka uzavřenosti. I když se všem snažím vyjít vstříc, radši si po koncertě hledím svého. Takže i kdybych byl opravdu hodně slavný, asi by mi vyhovovalo se po vystoupení přesunout do zákulisí a nevystrkovat nos. Třeba mě ta sláva ale natolik změní, že mi to nakonec vadit nebude, to se ukáže časem, jestli to teda někam dotáhneme. Možná si o tom jednou zase popovídáme až bude Fobia celosvětově prestižní metalový webzin :)

Soulburn: Je pravda, že od doby kdy se Žrec dostal do podvědomí, jsem snad nebyl na koncertě (nejmenovaný pravidelný brněnský fest), kde bych si poslechl celý set všech kapel po sobě jak to bylo dřív, když jsme byli jen „ve zkušebně“ . Hlavně tedy v Brně mám spoustu kamarádů, které vidím jen na těchto akcích a třeba až po půl roce, takže většinou koncert prokecáme a propijeme : ). O velké slávě však nejde hovořit. Jsme „normální kapela“ která hraje to, co jí baví a ještě jsme toho moc nedokázali (jsou zde lepší). Máme však jako každá kapela slušný základ skalních fanoušků, kteří si neodpustí žádný náš koncert a jezdí s námi křížem krážem. ( Tímto zdravím nejen Rudické fans, ale i ostatním ) !

No, myslím, že z mé strany to bude vše. Mockrát děkuji za váš čas a přeji hodně povedených rozhovorů a inspirace do skládání.

Torham: I my mnohokrát děkujeme a hodně povedených rozhovorů přejeme i tobě :) Sláva bohům, úcta předkům a… na zdraví! :)


Zveřejněno: 09. 05. 2009
Přečteno:
4094 x
Autor: Nathanella | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář