„Úplná demontáž lidstva představuje nekompromisní útok na nekonečnou lidskou mrzkost, zhovadilost a nepříjemnost. Tradiční obdiv k šedavému majestátu města se pojí s výstražnými příběhy, agresivními výlevy a zdrcujícími výjevy, kterýžto trend vrcholí úplnou demontáží v prachmatickém eposu Salám dobyvatel. Album se poté stáčí k intimnější problematice přátelství, v předposlední skladbě je Umbrtka znovuzrozen coby Dítě z popelnice a ve finále se do světa vracejí úderníci, pod jejichž rukama vzniká nová, lepší, skartokratická realita. Přísahu našemu Pánu a ideálnímu stádně-státnímu zřízení nechť posluchač vyslovuje nahlas dle pokynů z nosiče.“
Kadence, s jakou Morbivod a jeho kapely a projekty střílí mezi světy alba, je obdivuhodná. Jen Umbrtka zrealizoval od vzniku v roce 2000 13 nahrávek, přičemž předchozí dvojalbum spatřilo šeď světa před rokem. K tomu se Morbivod tu velkou (Trollech, Stíny plamenů), tu ještě větší měrou (Quercus, War For War) podílí na chodu dalších čtyř seskupení, která jsou co do nahrávání také hodně aktivní.
Umbrtka je svéráz národního kovu. Šedý metal v podání plzeňských pánů vzniká kombinací vichřicoidního black metalu s uvolněnějšími pasážemi, které zabrousí tu k doom metalu, tu až k rocku. Při všech Umbrtkových specifikách se nezapomíná na melodie, z nichž je Morbivodův rukopis (veškeré nástroje, programování bicích, řev) hodně patrný – místy jakoby některé úseky trochu připomněly vrcholné Morbivodní dílo Kovy odjinud (hlavně úvod úvodní kompozice Stroje zůstanou). Jak variabilní je muzika, tak pestré jsou vokály. U mikrofonu se střídají hned tři Umbrtkovi učedníci, charakteristický Morbivodův řev s pečlivou artikulací doplňují Karl i Strastinen (ten pomohl i s kytarovými sóly). Nevím sice, kdo – co spáchal, ale určitě je ku prospěchu věci, že neleží tíha zpěvu jen na jednom hrdle. Nicméně hlas pána z Morbivodova je mému sluchu nejmilejší. K barevnosti hlasů přispívá i občasná recitace nebo dětský pláč (malá Beatrice, dcera Karlova, která se nahrávání účastnila již v prenatálním stadiu a jíž je album s láskou věnováno) v sedmičce Dítě z popelnice. Drobné experimenty v hudební náplni obstarává ve dvou skladbách saxofon hostující Vlaďky (matka Beartrice).
Ač je hudba svébytná a pozoruhodná, texty (Well, Morbivod, Strastinen) jsou případem pro několik psychologů, psychiatrů a literárních vědců. Nejsem žádným velkým znalcem všech legend, které se k Umbrtkovi váží, ale na Demontáži nejspíše pokračují všemožné příběhy s prapodivným panem Umbrtkou spjaté. Při podrobném čtení mě napadají slova jako „zhovadilost“ (prejtonosné včely na brav sedají a prasata opylována masem jedno druhého…), „dekadence“ (úplná demontáž lidstva k prahům kvapem pílí…) nebo „Airbrusher“. Ano, právě poslední produkt Františka Štorma je podobně ujetý jako Umbrtka. Zdánlivé nesmysly mají skrytý i jasný význam a třeba Dítě z popelnice je opravdu mistrovský blábol: „Matka popelnice, otec kontejner, oba rodiče samozřejmě z plechu, ne z plastu! Budu ho přebalovat na ponku v dílně, chlapi z práce se budou dívat.“ Nechybí ani texty o dělném lidu, údernících, železnici, strojích, továrnách a přátelích – průmyslový básník Jelínek by zaplesal. Vrcholným dílem je patnáctiminutový Welllův prachmatický epos Salám dobyvatel, v němž třeba roztomilé mentorování nad budoucností black metalu opravdu stojí za to (víc neprozradím, račte si CD obstarat!).
Ač některé výstupy z Morbivodních studií v minulosti trpěly nepříliš kvalitním soundem, od Kovů odjinud snese zvuk velmi přísné požadavky. Tudíž i nový Umbrtka hraje opravdu parádně, čistě, všechno je výborně nazvučeno i poměr nástrojů je namíchán tak akorát.
V duchu šedosti je zpracován i booklet. O obrázky se postaral akademický malíř Strastinen (zapátráte-li na webu, ověříte si, že nekecám), o design pak sám Morbivod. Obal dobře koresponduje s vyzněním alba, šetří na barvách i na grafických parádičkách, ale obsahuje veškeré texty i další potřebnosti.
Nespoutaný, svébytný, avantgardní, bizarní, šedý, industriální, alternativní… takový je Umbrtka. Originální seskupení nejen v rámci domácí scény těžko osloví masy, ale určitý zvrhlý půvab tvorba plzeňských podivínů má a svým způsobem zaujala i mne. Ne tolik, jako již zmiňované Kovy z produkce War For War nebo novější tvorba Trollech, ale přesto dostatečně na to, abych si dovolil bodovat v horní polovině spektra.
Seznam skladeb:
- Stroje zůstanou
- Špinavá lávka
- Šedá v úle
- Umbrtka Kat
- Salám dobyvatel
- Přátelé
- Dítě z popelnice
- Pod vlajkou dýmu
Čas: 50:56
