Strašidelný obrázek zdobí další cédéčko z produkce Det Germanske Folket. Nemyslím, že by se snad „nekromikuláše“ někdo bál, spíš mi přijde grafika strašlivá.
Dánský projekt Blodtru je tvořen jediným člověkem, který si říká Trúa a sám se stará o všechny nástroje i zpěv. Nedá se sice paušalizovat, ale většina jednočlenných projektů nemívá příliš vysokou úroveň – málokdo dokáže ovládat všechny nástroje na potřebné výši.
Podobná (ne)schopnost ale není největším problémem Blodtru, mnohem větší starosti má Trúa se stavbou skladeb a vlastně mu úplně chybí schopnost vymyslet něco zajímavého. Monotónní, většinou střednětempý, black metal se zastřeným řevem a špinavým zvukem by mohl uspět spíše u přírodovědců se specializací na hmyz, řád blanokřídlí, druh sršeň obecná. Většina produkce Blodtru připomíná právě zvuky, které se ozývají ze sršního hnízda. Všudypřítomná bzučící kytara udává tón celé nahrávce a jednoduché bicí spolehlivě otravují poslech sáhodlouhých skladeb. Kromě intra (to se od následujících 3 skladeb odlišuje jak folkovou náladou a využitím vozembouchu, tak zvukem) přesahuje stopáž zbylých songů neúnosných 8 minut, závěrečná instrumentální tryzna pak skomírá déle než čtvrthodinu. Ale narozdíl od blackmetalových štychů má alespoň takovou uhrančivě naléhavou náladu, „nekonečné“ chorály narušuje jen vozembouch, tu a tam hrábnutí do strun akustické kytary a posléze se místo „žalozpěvů“ objevují klávesy.
Celkový dojem je hodně rozpačitý, mix ambientu, old school blacku a folk blacku je určen příznivcům uvedených stylů, kteří nekoukají na kreativitu či kvalitní instrumentální výkony a zvuk, ale dávají přednost totálnímu undergroundu. Pro ně vydavatel, vedle klasického tisícikusového nákladu, dokonce připravil speciální edici ručně vyráběných digipacků omezených na 110 kousků.
Seznam skladeb:
- Christus Christus Leave My People Alone
- The Wrath Of Tiwaz
- Sol is Dead
- Oh Germany Must We Wither
- The Transcendence Of The Fimbulvinter
Čas: 52:49
