 |
 |
 |
10. 3. 2009VINTERRIKET – Zeit-Los:Laut-Los
|
Když se mi kolega Dharm posmíval, ohledně toho, že jsem dostal na recenzi právě Vinterriket, netušil jsem proč tak činí, ač to nebylo prvně. Nicméně jsem po pár minutách první a poslední stopáže na tomto CD pochopil, zač je toho loket. Album dost vyjímečné, depresivní a navozujíc atmosféru hodné sebevraždě, pohlazení a nebo poklidné relaxace. Každý si může vybrat jakou cestou se vydá a na kterém stromě si nechá od vran vyklovat oči. Nebo že by volil něco jiného? Například skok ze zasněžených skal za doprovodu větru, který vane a sviští mezi skalisky? Vydám se cestou poklidné relaxace, kdy moje mysl upadne do kómatu a nechá se odnést daleko do zasněžených pláních pod temnou oblohu, kde jen hvězdy budou svítit na mou ponurou pouť. Měsíc odrážející se v zamrzlé pláni jako v zrcadle popluje po černé obloze a odvede mě daleko mimo reálno. Temné klávesové plochy vyplněné šuměním větru navozují atmosféru, kterou jsem |
|
se snažil přiblížit v předešlém textu. Takové album, jakým je právě tohle CD, je pro mne naprostou premiérou v daném žánru. Zřejmě dost záleží, v jakém psychickém stavu takovou muziku posloucháte, ale můžu říct, že první poslech byl dost utrápený a i když jsem se snažil sebevíc, nebyl jsem schopný to dát dokonce. Při dalších přehráváních (po několika dnech) to celkem vstřebávám a žádné sebevražedné sklony se ve mně nebijí, i když v některých místech je to značně nahnuté.
Nic naplat, Johan nebo Dharm měli v předešlých albech, které recenzovali i jiné „zvuky“ než jen šumění větru a výplň klávesových ploch, které jim celkem závidím. Avšak musím se spokojit jen s tím, co je na aktuálním disku a pokleknout před uměním, které mi bylo nabídnuto. V hodnocení volím zlatou střední cestu, přesto věřím, že v očích a hlavně v uších sklaních fanoušků bude mít tenhle počin daleko větší hodnotu. Seznam skladeb:
Čas: 40:07 |
;)
RSS kanál
