WAR! VÁLKA! To je téma 24. čísla IDH. A nejen co do grafiky, ale i výběrem kapel pro rozhovory.
Alespoň krátce k výtvarnému řešení - na titulce výjev z války světové číslo 2, na zadní stránce pak souboj z doby dávno minulé. V duchu válečném jsou vyzdobeny i stránky s recenzemi, na kterých se objevuje granát resp. nábojnice. Ale nechybí ani tradiční kresby prsatých slečen a příšer.
V palbě rozhovorů se vyskytují pouze dva s tuzemskými partami (Grace, Insane), dalších jedenáct se zahraničními, a že jsou mezi nimi slavná jména... (Bloodbath, Angel Blake, Dismember, Obtest, Hail Of Bullets, Death Angel, Masterstroke, Nocturnal Fear, Vicious Art, Thorium / Mighty Music, Misery Index). Hlavní penzum práce odvedl Deather (8 rozhovorů), pomohl i Ralf Hauber (Bloodbath), Johny Mad (Insane, Dismember) a Wolfgang (Death Angel), rozhovor s Misery Index pak připravili Deather a Johny Mad. Nejzajímavější povídání pořídil Deather s Hail Of Bullets, kromě hudby došlo i na válečné filmy (Černá kniha skutečně stojí za vidění) nebo koncentrační tábory. Specialitou je pak článek o Death Angel, ve kterém dojde, kromě klasického interview, i na popis turné kapely po Evropě. Obecně se nechá říci, že úroveň rozhovorů šla proti minulému numeru nahoru,
Deather napsal report z koncertu Root a Discordant v Krnově, Johny Mad pak hodně stručný (= zbytečný) z Brutal Assaultu. Raritou je reportáž z rekonstrukce bitvy z 2. světové války na Slovensku, které se Deather účastnil jako voják německé armády. Autorem poloviny recenzí je Deather (43), o zbytek se rozdělili Johny Mad (23), Mechanik (9) a Rockinpiru (2). Nejlépe se čtou písmenka od Mechanika, škoda, že je jich tak málo. Co se stylu týká, převládá vcelku pochopitelně death metal, ostatně vydavatelův nick svědčí o všem. Trochu překvapivě je téměř opomíjena domácí scéna, recenze na tuzemská alba tvoří sotva desetinu.
A teď k věcem nepříliš veselým. Minule šéf sliboval, že se sníží počet chyb a překlepů, ale „skutek utek“. Jistě, splést se může každý, ale v IDH je těch hrůz podstatně víc, než by bylo snesitelné. Nejde jen o překlepy a hrubice, ale motá se čas přítomný s minulým v jedné větě, čárky píšou tak, jak to zrovna napadne – jazyková úroveň je slabinou IDH a kvůli tomu s konkurencí prostě prohrává.
Možná si teď někdo řekne, že kritika je to zbytečná a můžeme být rádi, že vůbec někdo ještě vydává na papíru. Jistě, i já jsem rád, ale když skoro v každém článku bijí do očí nepřesnosti, trochu to zamrzí. Když si dá někdo tu práci, tak je snad lepší počkat pár dní a vychytat co nejvíc much, stejně není kam spěchat. Ale aby nevyzněla kritika příliš tvrdě – IDH určitě stojí za přečtení a... příště už ty nesrovnalosti prý opravdu nebudou. Zatímco mezi čísly 22 a 23 uplynuly téměř dva roky, tentokrát to Deatherovi a jeho armádě trvalo rok necelý a věřme, že nastavená kadence zůstane zachována i do budoucna.
Alespoň krátce k výtvarnému řešení - na titulce výjev z války světové číslo 2, na zadní stránce pak souboj z doby dávno minulé. V duchu válečném jsou vyzdobeny i stránky s recenzemi, na kterých se objevuje granát resp. nábojnice. Ale nechybí ani tradiční kresby prsatých slečen a příšer.
V palbě rozhovorů se vyskytují pouze dva s tuzemskými partami (Grace, Insane), dalších jedenáct se zahraničními, a že jsou mezi nimi slavná jména... (Bloodbath, Angel Blake, Dismember, Obtest, Hail Of Bullets, Death Angel, Masterstroke, Nocturnal Fear, Vicious Art, Thorium / Mighty Music, Misery Index). Hlavní penzum práce odvedl Deather (8 rozhovorů), pomohl i Ralf Hauber (Bloodbath), Johny Mad (Insane, Dismember) a Wolfgang (Death Angel), rozhovor s Misery Index pak připravili Deather a Johny Mad. Nejzajímavější povídání pořídil Deather s Hail Of Bullets, kromě hudby došlo i na válečné filmy (Černá kniha skutečně stojí za vidění) nebo koncentrační tábory. Specialitou je pak článek o Death Angel, ve kterém dojde, kromě klasického interview, i na popis turné kapely po Evropě. Obecně se nechá říci, že úroveň rozhovorů šla proti minulému numeru nahoru,
Deather napsal report z koncertu Root a Discordant v Krnově, Johny Mad pak hodně stručný (= zbytečný) z Brutal Assaultu. Raritou je reportáž z rekonstrukce bitvy z 2. světové války na Slovensku, které se Deather účastnil jako voják německé armády. Autorem poloviny recenzí je Deather (43), o zbytek se rozdělili Johny Mad (23), Mechanik (9) a Rockinpiru (2). Nejlépe se čtou písmenka od Mechanika, škoda, že je jich tak málo. Co se stylu týká, převládá vcelku pochopitelně death metal, ostatně vydavatelův nick svědčí o všem. Trochu překvapivě je téměř opomíjena domácí scéna, recenze na tuzemská alba tvoří sotva desetinu.
A teď k věcem nepříliš veselým. Minule šéf sliboval, že se sníží počet chyb a překlepů, ale „skutek utek“. Jistě, splést se může každý, ale v IDH je těch hrůz podstatně víc, než by bylo snesitelné. Nejde jen o překlepy a hrubice, ale motá se čas přítomný s minulým v jedné větě, čárky píšou tak, jak to zrovna napadne – jazyková úroveň je slabinou IDH a kvůli tomu s konkurencí prostě prohrává.
Možná si teď někdo řekne, že kritika je to zbytečná a můžeme být rádi, že vůbec někdo ještě vydává na papíru. Jistě, i já jsem rád, ale když skoro v každém článku bijí do očí nepřesnosti, trochu to zamrzí. Když si dá někdo tu práci, tak je snad lepší počkat pár dní a vychytat co nejvíc much, stejně není kam spěchat. Ale aby nevyzněla kritika příliš tvrdě – IDH určitě stojí za přečtení a... příště už ty nesrovnalosti prý opravdu nebudou. Zatímco mezi čísly 22 a 23 uplynuly téměř dva roky, tentokrát to Deatherovi a jeho armádě trvalo rok necelý a věřme, že nastavená kadence zůstane zachována i do budoucna.
