Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

BREATH OF DOOM COMPILATION CD + MC 1997, Metal Breath Production

První polovina devadesátých let – to je pro mě totální nástup doom metalu! V zahraničí vydaly kapely Anathema, My Dying Bride, Paradise Lost či Tiamat svá osudová alba a i v našich krajích se záhy objevili následovníci. První náznaky se u nás daly zaregistrovat v roce 1993, naplno se „doomové šílenství“ rozjelo v roce 1995 a na vrchol se doom metal dostal v roce 1997.

V první vlně vyšly demáče Dissolving Of Prodigy, Hypnotic Scenery, R.E.T. nebo Forgotten Silence, následovaly kazety SSOGE, Bone Orchard, Countess Bathory, Endless... Dá se říci, že jsem se do temné, pomalé, uhrančivé hudby „zbláznil“.

Když v roce 1997 vyšel sampler Breath Of Doom, většinu kapel už jsem měl „v merku“. SSOGE jsem znal z kazet Apotheosis a Amber Sea a skladba Last byla sázkou na jistotu a z alba Iron patří k mým nejoblíbenějším. I Bone Orchard patří do lepší poloviny, podle mě se jedná o nejhitovější song demáče Moonwards. Mythopoeia mohla sáhnout po podařenějším štychu, Elektro Magicum je určitě zajímavější kus než poměrně nevýrazná It Is Blood Of My Veins, takže spíše průměr. Demo Among The Trees od Endless mě doslova uhranulo, hlavně díky zpěvu Hanky Nogolové. Bez přemýšlení jeden z vrcholů kompilce! I Promises patří k tomu lepšímu, o doom metalu se asi mluvit nedá (snad jen v textové rovině), protože hudba je svižnější a málo depresivní (smích). Countess Bathory to trochu přehnali s délkou skladby, jejich monotónní doom metal sice v závěru zpestřuje flétna, ale zpěv je hodně „zvláštní“ a nevýrazný. Vacuum nabízí řekněme klasický „český“ doom death metal, mužský murmur se střídá s ženskou recitací a nejen díky vznešeným klávesám je to působivé. Na adresu Love History by se dalo napsat v podstatě totéž co k Vacuum, kromě ženského zpěvu samozřejmě... Dlouhý instrumentální úvod Black Heaven jede na melodické vlně, až s nástupem zpěvu se nechá hovořit o tvrdé muzice. BH určitě nehrají čistý doom, spíše doom death s podivně zastřeným zpěvem. Hypnotic Scenery v době vydání kompilace vykročili na cestu rockovější, ale Deus Mortus se místy ještě vrací do doommetalových dob. Skladba odsýpá nepoměrně rychleji než je tomu u kolegů, ale hlavně je hodně členitá a propracovaná. Agnus Dei, kteří jako jediní sáhli po zpěvu v češtině, doplatili na zvukovou (ne)kvalitu své nahrávky, navíc jejich tehdejší produkce byla hodně jednoduchoučká, s pozdější (zaznamenanou na vynikajícím albu Wings Against The Gravity) nesrovnatelná. Certainty také patří k těm méně interesantním spolkům, je to takový hodně předvídatelný doom metal s nepříliš přesvědčivým zpěvem. Závěr pak patří Dissolving Of Prodigy a jejich ultra pomalé tryzně. DOP jsou proti několika předchozím partám evidentně o třídu lepší kapelou, po instrumentální stránce skutečně přesvědčivou a po stránce hudební takřka dokonalou. Tolik zmaru, beznaděje a smutku nenabízí žádná jiná skupina a na závěr tedy šťastná volba.

Top 5: SSOGE, Endless, Vacuum, Hypnotic Scenery, Dissolving Of Prodigy

V době vydání skládanky se vedly polemiky typu „tahle kapela tam nemá co dělat“ (většinou to „odsírali“ Agnus Dei, Certainty a Countess Bathory) a že místo nich tam měli být R.E.T. a Forgotten Silence. Důvody jejich nezařazení ale netkvěly v kvalitě produkce, ale jinde. V době vydání BREATH OF DOOM u nás existovala už jen hrstka doommetalových kapel, mě napadají třeba Agony, Monasterial Crypt, Rays Of The Sun, Chimera nebo Age Of Storm. Spekulovalo se ještě o vydání druhého dílu, ten ale světlo světa nikdy nespatřil. Většina kapel záhy vydala plnohodnotné nosiče, některé opustily doom metal, další se rozpadly a nových příliš nevzniklo. Tím pádem ztratilo pokračování smysl. Ale ve své době výběr splnil svou funkci skvěle – představil těm méně informovaným špičku českého doom metalu. Dodnes občas cédéčko poslouchám a říkám si škoda některých kapel, které to mohly dotáhnout dál...

Pozn.: Původně se tato recenze měla objevit v Pařátu č. 27, ale z důvodů uvedených v recenzi na tento magazín z toho sešlo. Takže přečtěte si velké pojednání o kompilaci v Pařátu a konfrontujte s mým názorem a samozřejmě s tím svým (smích).

Čas: 74:20

www.metalbreath.cz


Zveřejněno: 22. 01. 2009
Přečteno:
4088 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

23. 01. 2009 02:10 napsal/a Agos
Nostalgie
Zamačkávám slzu !!! Zlatá doba.... doommetalová