 |
 |
 |
Anketa
14. 1. 2009CALIDAD - Searching for Release
|
Tak mi v přehrávači přistálo nové CD pražsko-plzeňské thrash-coreové kapely Calidad a musím přiznat, že je to docela solidní práce. Josef Fišer,Ondřej Svačina, Tomáš Masopust a Dušan Liščák – to jsou jména čtyř aktérů této nahrávky. Po úvodním intru „Alert“ přichází osmi minutová (což je na thrashovou nahrávku věru neobvyklé) skladba plná kulervoucích, špinavých riffů, správně nakřáplého thrashového vokálu, který bych přirovnal k hlasovému fontu Robba Flynna z Machine Head, zkříženého s vokálem raných Kreator. Velice solidní práce, problém je, že zpívá dosti otrhané texty (Hey you the fucker, I talking to you sucker), které skutečně občas dosti postrádají originalitu, jsou vlastně jen jakýmsi ventilem frustrace chlapců. Jinak ovšem, proti vokální práci nemám (alespoň po většinu času) výhrady. Thrashové riffy se někdy kolem poloviny skladby skopulují s coreovými vyhrávkami a breakdowny, kde se dokonce vyskytnou čisté zpěvy. To je nyní standardizovaná moderna, takže se není čemu divit. Jinak, když jsme byli u těch Machine Head, nazvučení čistých kytar a styl vyhrávek občas tuto americkou legendu dosti silně evokuje, pokud si poslechnete něco z bandzonu kapely, pochopíte sami. Trojka, „Inevitable Life (X2) je pořádnou šestiminutovou řezanicí, kdy vokál Josefa Fišera připomíná chvílemi dokonce Jamese Hettfielda z Metallicy někde kolem alba …And Justice for All. Nevím, jestli je to jen pouhá náhoda, či mé zdání, ale působí to velice dobrým dojmem. Rozhodně se mi třetí skladba líbí více než dvojka, kapela méně experimentuje, ale o to větší tah na branku je z toho cítit. Kytarová práce na celém albu je velice dobrá, chlapci si ani chvíli nedají pokoj, stále někam vyjíždějí, mění riffy i tempa, celé to působí skutečně svěže, přičemž kapela se snaží zachovávat klasickou strukturu sloka – refrén, a většinou se to i daří. Prostě, takový hezký český thrash metal, který rozhodně pobaví a v rámci žánru je to příjemný poslech. Kdybych kapelu poprvé slyšel naživo, rozhodně by se mi některé skladby (například právě třetí) rozhodně dost líbily. Perfektně vyvážené, správně groovy, ze staré školy, beroucí si z moderního metalu jen to nejlepší. Dozní trojka a jsem skutečně zvědav, s čím kapela přijde teď. Vybrnkávaný začátek, hlavou mi svitne, že jsem již tohle někde slyšel, „Fight the Way of Life“ je asi jediná skladba, kde mi, přiznám se, hlasový projev nepříliš seděl. Je |
|
navíc dost zajímavě nazvučen. Totiž nějakou záhadou je levý kanál zesílen více než pravý, což jsem dosud nepochopil, ale je tomu tak. Až poslechnete zmíněnou skladbu ve sluchátcích, pochopíte, o čem mluvím. Jinak, úvodní riff je jak z dílny Systém of a Down, jen jsem čekal, kdy se ozve nějaký ten „Amiri vokál“. A skutečně. V refrénu jsou to totální SOAD, rozhodně jsem to od kapely nečekal a nemohu říci, že by se mi to nějak zvlášť líbilo. Ale je to tam. Jdeme dál.
Pětka „Burden Lies on You“. Začíná riffem ze staré školy, kdy je možné, aby se tempo dostalo kamkoliv. Pěkná, řezavá kytarová práce, tlumený spodek střídají orientem načichlé vyhrávky, konečně se také vynořují bicí, které zde znějí skutečně dobře. Zpěv je poněkud slabší, ale docela slušně sedící, refrén je naopak dosti vydařený, ale jak říkám, zpěvy zde nemají takovou sílu, jakou by mít měly a navíc, je zde pár ne tak úplně čistých tónů (zpěvák promine). Basa je naopak nazvučena jako vždy dobře, správně bublá, a hlavně – spoluutváří zvuk kapely. Na to spousta band zapomíná, většinou ve studiu basu ztiší tak, aby se neřeklo, zde je vše tak, jak má být. Zbylé tři tracky se drží v docela vysoko nastavené laťce, v každé je navíc něco, co vás zaujme, jediná skladba, která mi fakt neseděla, byla sedmá „Unknown“. „Searching for Release“ má rozhodně hlavu i patu. Bude se líbit jak thrasherům, tak příznivcům thrashcore/groove metalu ve stylu Machine Head. Troufám si tvrdit, že správně zahrané by to naživo mohla být také slušná pumelenice. Sice tyhle věci již v současné době tolik neposlouchám, jako dříve, ale ano, tohle se líbilo. Až na občasné úlety ve zpěvu a pár nepovedených pasáží poctivě zahraná muzika, byť produkce (studio Hostivař) není stoprocentní. Ps.: Kapela právě v den sepsání recenze koncertovala v pražském klubu 007, což už je dosti podivuhodná náhoda. Čas: 44:32 Seznam skladeb:
|
;)
RSS kanál
