 |
 |
 |
3. 12. 2008PERGAMEN - Nechutné divadlo poetického komba Pergamen
|
O dvacet let zpátky se ohlíží skupina PERAGAMEN. Obstarožní ponurý black metal, resp. black metal šanson, jak duo Beny (kytara, baskytara, zpěv) a Lucas (bicí, ve dvou skladbách kytara a baskytara) svůj styl nazývá, jako by měl připomenout rannou tvorbu Root nebo Master´s Hammer. Oldschoolově se na albu tváří prakticky všechno – hudbou samotnou počínaje, texty pokračuje a obalem konče. Titulní cover by měl potěšit příznivce jednoduchosti – jen logo (skutečně skvostné!), název nahrávky a pár ornamentů. Uvnitř knížečky texty, fotky a základní informace o nahrávání (ty jsou úplně zbytečně v angličtině, protože všechny texty jsou česky a překlady do angličtiny booklet neobsahuje). Z celého alba sálá taková podivně zvrhlá atmosféra – texty jsou plné nihilismu, zmaru i bolesti a víceméně jde o doommetalová témata. S jedinou výjimkou, kterou je zcela se vymykající Klon pojednávající, jak název napovídá, o klonování a kladoucí si otázku „Originál či kopie?“ I přes „vážnost“ textů mi ale přijde, že Pergamenu nejde o to, aby si posluchač interpretoval texty jako ortodoxní metalové výrazivo, ale aby pod drsným obalem odhalil kus ironie, cynismu a sarkasmu. Někdy je veršík poněkud naivnějšího ražení, někdy naopak zaujme netradiční slovní spojení, celkově tak akorát průměr. V hudbě samotné opravdu nehledejme novátorské postupy, instrumentální ekvilibristiku nebo avantgardní pokusy. Vše je jasně dané – strojové tempo, zemitě valivé riffy, občasná kanonáda kopáků či kytarová vyhrávka. V jednoduchosti prý je |
|
krása – o produkci Pergamen bych se slovem „krása“ sice nevyjádřil, ale i když se občas neubráním úsměvu, album mě baví poslouchat. Převládá již zmiňovaný black metal, ale tu a tam se mihne i jakýs takýs náznak progresu (třeba úvod Vyhnance novověku) nebo se zamíří do spřízněných vod, obývaných death, thrash, případně doom metalem. Kytara má trochu chrastivý retro zvuk, což je nejspíše záměr, v minimalistických pasážích naopak zní takřka art rockově. Celkově je zvuk solidní, nástroje dobře čitelné (včetně baskytary) a kdybych měl nazvučení některého instrumentu vyzdvihnout, tak to budou kopáky. Zpěv se pohybuje ve dvou polohách – převládá zastřený dobře srozumitelný chraplák, který občas doplňuje trocha hlubšího growlu.
Na stránkách kapely je momentálně ke shlédnutí videoklip se skladbě Vyhnanec novověku, ve kterém vedle Benyho a Lucase hrají bubeník a kytaristka, takže se možná v budoucnu dočkáme i koncertů... Více o Pergamen v rozhovoru, který se objeví co nevidět... Seznam skladeb:
|
;)
Reklama
