V podstatě od vydání debutového alba v roce 1985 si stále drží vysoko nastavenou laťku kvality, důkazem budiž i letošní výborné album D.e.v.o.l.u.t.i.o.n.
Po nedávném koncertu Slayer měl český fanoušek možnost (resp. ještě bude mít na druhé tuzemské zastávce ve Zlíně) vidět další legendu. Ale jaké bylo mé překvapení, když hodinu před koncertem bylo v hospodě vedle sálu (skutečně příšerné – na stole v ceníku pivo za 20,-Kč, na papíru nad barem za 25,- Kč do plastu a navíc takřka nepoživatelné) asi 20 hostů. Situace se maličko zlepšila v sále, ale za očekáváním počet lidí zůstal i později. Co naopak pochválit musím, je přístup Destruction k českým fanouškům. Veškerá CD po 250,- Kč, oblečení a další propriety za ceny lidové, takže není divu, že aktuální album se vyprodalo a na někoho nezbylo.
I když bylo přihlížejících poměrně málo, přesně načas začala hrát první předkapela. SCARED TO DEATH jsou na scéně v pozici nováčků, disponují zatím jen jedním albem, které, snad kvůli obdivu ke svým vzorům, pojmenovali Deathstruction. Co víc si tedy mohli přát, než účast na turné po boků svých idolů. A takřka z každého tónu bylo zřejmé, kde mlaďasové hledali inspiraci. Smícháme-li Destruction, Kreator a Sodom, ubereme instrumentálních a skladatelských schopností, přidáme nevýrazný tuctový zpěv – co nám z toho vyleze? No Scared To Death. Sotva průměrné trio naštěstí odehrálo zhruba 30 minut a bez nějakého většího ohlasu se poroučelo z pódia.
O třídu lepší výkon předvedla další německá parta DEBAUCHERY. Tentokrát se hrál death metal spíše konzervativnějšího ražení, ale hlavně díky zpěvákovi dokázala čtveřice zaujmout o poznání více než předcházející STD. Když jsem nakousl zpěváka – ten se pohyboval hned v několika polohách, kromě hrdelního chropotu chvílemi svůj projev zcivilnil, případně přešel do křiku. Hudebně snad něco na způsob Six Feet Under (jak poznamenal kolegáček Mafek), solidně zahrané, takže třičtvrtěhodinka byla tak akorát, aby Debauchery nezačali nudit.
Hlavní hvězdy nastoupily kolem 22. hodiny a odehrály neuvěřitelných 100 minut! To je samozřejmě jevem pozitivním, hned na úvod ale musím zmínit i to, co se nepovedlo. Skutečně netuším, co vedlo zvukaře k tomu, aby zničil sluch necelých dvou stovek (?) fanoušků DESTRUCTION. Chvílemi jsem ho proklínal, chvílemi zkoušel najít v sále nějaké místo, kde by mi to přišlo stravitelnější a chvílemi jsem se pohyboval v předsálí, kde byl zvuk tak akorát. Když si ale odmyslím tuhle potíž, musím před Schmierovou partou smeknout. Celý koncert odehráli pánové v plném nasazení, ochutnat dali ze všech etap existence kapely, takže kromě interesantní novinky Devolution zazněly letité perdy z alb Cracked Brain, Mad Butcher či Release From Agony (stejnojmenná skladba mě potěšila snad nejvíce). Schmier hned na začátku přivítal fanoušky česky a v tu ránu je měl na své straně, takže každá skladba byla kvitována bouřlivým aplausem. Na pódiu se pohyboval jako zamlada, spravedlivě střídal všechny tři připravené mikrofony i hlasové polohy. Oba dva zbylí borci mu zdatně sekundovali, a když skončil základní set, i ta hrstka lidí dokázala kapelu přimět k návratu, který čítal (tuším) čtyři skladby, přičemž na závěr zazněla ta, kterou Destruction složili jako první někdy v roce cvaj.
Co více dodávat? Nebýt přeřvaného zvuku, byl bych ještě spokojenější. Možná trochu škoda mizerné návštěvnosti, ale co se dá dělat...
