ZINEKontaktSpolupráceRedakceLinksDatabáze koncertů

Fobia zine

INFO BOX

METAL MADNESS 2019 - infočíst info »

Březovská metalová noc - infočíst info »

DEAD LETTER CIRCUS, SIAMESE, DAZE OF JUNE - infočíst info »

SPEED METAL INVASION II: STÄLKER, TORPËDO, OLD HÄMMER - infočíst info »

RIVERS OF NIHIL, BLACK CROWN INITIATE, MØL, ORBIT CULTURE - infočíst info »

PROTECTOR, DENET - infočíst info »

THRASH NIGHTMARE FESTIVAL VOL. 7 - infočíst info »


Další nové články

9. 7. 2019 | Ankety
AUTUMN COLD – „Deset otázek“ celý článek »

15. 6. 2019 | Ankety
EXITUS – „Deset otázek“ celý článek »

7. 6. 2019 | Ankety
PEORTH – „Deset otázek“ celý článek »

1. 5. 2019 | Postřehy
František Ringo Čech – Schelinger byl naprostý unikát.celý článek »

24. 4. 2019 | Ankety
RAVAR – „Deset otázek“celý článek »

22. 3. 2019 | Ankety
HORA RUIT – „Deset otázek“ celý článek »

14. 3. 2019 | Ankety
C- 4 – „Deset otázek“celý článek »

14. 3. 2019 | English
C-4 – „10 questions“celý článek »


Koncerty

23. 8. 2019
Mladá Boleslav – Farářova sluj
PÁTEK 23. 8. 2019 Orthodox club / Farářova sluj, M...

23. 8. 2019
Mladá Boleslav – Farářova sluj
PÁTEK 23. 8. 2019 Orthodox club / Farářova sluj, M...

24. 8. 2019
Mladá Boleslav – Farářova sluj
SOBOTA 24. 8. 2019 Orthodox club / Farářova sluj, ...

31. 8. 2019
Plzeň-Kalikovský mlýn.
Armageddon of Decibels Fest vol:2. Druhý ročník j...

5. 9. 2019
Rock Club KAIN
MIKHMAKH (alternative metal – France) Links...

7. 9. 2019
Mladá Boleslav – Farářova sluj
SOBOTA 7. 9. 2019 Orthodox club / Farářova sluj, M...

7. 9. 2019
Cheb
Ahoj, rádi bychom vás všechny pozvali na druhé pok...

7. 9. 2019
Chatová osada Luh, Sušice
Šumava AGAINST Sušice, Chatové osadě LUH 7.9.20...

Naše profily

RSS kanál RSS kanál
myspace
bandzone

Web Archiv


TELEPATIE ZINE
» Rozhovory » PROMISES – západočeští post doom rockeři tak trochu jinak...

1. 9. 2008PROMISES – západočeští post doom rockeři tak trochu jinak...

Další z řady rozhovorů „tak trochu jinak“…

Kluky z Promises registruji prakticky od jejich začátků a prvně jsem je viděl ve Strakonicích na Habeši přesně 19. července 1997. Deset let je pryč, Promises i přes řadu personálních změn pokračují stále podle svého a nedávné album In The Pharmacy patří podle mě do české špičky za rok 2007. Nedávno vyšel rozhovor mapující historii kapely v jednom nejmenovaném magazínu a jelikož jsem se nechtěl po Herdronovi opakovat, zvolil jsem variantu dvě, neboli variantu „tak trochu jinak“, která „slavila“ v minulosti úspěchy u Avenger, FOB a Mortifilie (smích). Také nyní jsem položil úplně stejné dotazy všem hrajícím členům kapely a jak se mi je podařilo vydráždit, můžete teď posoudit. Jen doufám, že až si přečtou odpovědi svých kolegů, nedojde na vyvraždění se (žádal jsem, aby odpovědi mezi sebou nekonzultovali…).

1/ Takže milí mladí (staří) přátelé, začnu životopisy - takže věk, stav, čím se živíš, hudební vývoj – kdy jsi s metalovou muzikou začal jako posluchač, která kapela tě nejvíc ovlivnila (zahraniční, domácí), kdy jsi začal hrát na hudební nástroj a kdy s tím hodláš skončit?

Václav: Takže, je mi přesně 32 let, jsem stále svobodný (což je někdy o víkendech hodně znát) a živim se jako konstruktér kreslením složitých konstrukcí jako jsou např. zábradelní madla na zeď a podobné vychytávky… S metalovou muzikou jsem se pořádně seznámil někdy v dobách, kdy vyšly desky „… And Justice For All“ a „South Of Heaven“ a od tý doby jsem se snažil splnit si svůj dětskej sen a to ten, že chci hrát v nějaký (nejlépe vlastní) kapele na elektrickou kytaru, což se mi tak nějak splnilo… Hodně mě samozřejmě ovlivnila třeba Metallica, Slayer, Anthrax nebo Megadeth, a pak se teda přiznam i k těm Paradise Lost… Na kytaru jsem začal brnkat už někdy na základce, kdy jsem chodil do nepovinného školního kroužku při ODPM (Okresní dům pionýrů a mládeže) a učil se hrát „Červenou řeku“ nebo „Partu z ranče Y“ a podobný věci na španělku… A kdy s tim hodlam skončit? No, asi až mě to přestane bavit a to doufam, že hned tak nebude… Když už jsem to vydržel tak dlouho (smích).

Viktor: 29 let, stále svobodný otec 3 měsíční holčičky, živím se virálním šířením reklamy:o), můj hudební vývoj byl, je a asi bude docela složitý, ale na své metalové posluchačské začátky si nevzpomínám. Ovlivnily mě v mládí kapely Metallica a Guns and Roses, z domácích Alice. Začal jsem v 7mi letech s flétnou přes klavír, kytaru až za mikrofon, ačkoli to byl trochu comeback to basic, protože jsem ještě v mateřské školce zpíval v dětském sboru (smích). Kdy s tím vším skončím nevím, stejně jako ani nevím, kdy jsem začal...

Michal: No tak věk, to bude asi něco mezi lignitem a hnědym uhlím, těch 40. Stav – stále rozvedený, možná se to změní, páč s přítelkyní máme dvě děti, a bohužel se stále živím fyzickou prací jako elektrikář – údržbář. S hudbou jako takovou jsem začal brzy, asi v osmi jsem chodil do houslí. Pak dlouho nic, až tak ve dvanácti nahrávky rodičů – Beatles – Abbey Road, Simon and Garfunkel – Bridge Over…, ABBA, Smokie. Jenže pak mi ve 13 – 14 letech nahrál starší kámoš Van Halen, Led Zeppelin, Black Sabbath, Judas Priest a bylo vymalováno. V té době samozřejmě kytara (to prostě jinak nešlo). Tyhle kapely mě samozřejmě ovlivnily nejvíc. Kdy skončit s hraním? Až to člověka přestane bavit. A samozřejmě jak bude velký V. chtít (smích).

Žába: Ahoj! Je mi 23 let, stavu asi nejvíc odpovídá nepsaná kolonka „prozatím při smyslech“, živím se povětšinou mrtvými zvířaty tepelně upravenými na mnoho způsobů. Konzumaci těchto zvířat mi sponzorují rodiče, jelikož jsem prozatím profi-příživník alias student. K metalu jsem se dostal přes kolaboraci Cypress Hill s řízkama z Fear Factory, následovalo krátké „Linkin Park“ období a pak už klasický metalový kolečko – Metallica, Iron Maiden…, abych se potom asi už ne tak klasicky zas vrátil k těm Linkinům a s odstupem času je dokázal docenit. Nejvíc mě asi ovlivnili Machine Head nebo Deftones, ty můžu koneckonců pořád. Na basu jsem začal „hrát“ tak pět, šest let zpátky a skončim, až už mě nikde nebudou chtít.

Milan: Je mi zatím krásných 18 let a mojí denní náplní se stalo věčné studium Střední průmyslové školy v Klatovech. Jsem svobodný, ale vůbec ne volný. Doma na mě čeká krásná žena se spoustou psů, o které se společně staráme. Jako svůj první nástroj sem si ,,vybral“, po vzoru rodinné tradice, akordeon. Na něj sem hrál od roku 1996 celých osm let. Když sem asi ve třetí třídě našel doma mezi hromadou nahrávek s lidovou muzikou kazetu Brutusu, byl to pro mě skok do naprosto odlišného světa. Doma hrála pořád dechovka, já jsem něco takového vůbec neznal. To odstartovalo éru první vrstvy prachu na mojí milé harmonice a jelikož bratranec v té době na bicí hrál, chtěl jsem to zkusit taky. Moje mamka mě, ostatně jako ve všem ostatním, plně podpořila a já začal chodit do DDM v Klatovech jen tak „na zkoušku“, jestli to moje hraní vůbec má cenu. A asi mělo, protože sem se do bicích zamiloval a tak se vrstva prachu na mojí harmonice stále zvětšovala. To ale neznamená, že na ni občas nesáhnu (smetákem). Jinak první metalovou muziku jsem asi našel v Arakainu a postupně přes In Flames a Slayer, Panteru, Dream Theater a podobně sem se do téhle hudby celkem stylizoval. A až mě všechna tahle muzika omrzí (a to se může lehce stát), přestanu hrát a asi budu pěstovat kukuřici a při letním západu slunce budu vzpomínat na to, jaký jsme bývali zamlada bejci…

2/ V jakých kapelách jsi za posledních 20 let hrál, v kterých hraješ dosud, ve kterých a proč jsi skončil a proč jsi začal v Promises?

Václav: Pokud si dobře vzpomínam, tak za posledních 20 let jsem hrál akorát v kapele Gothic Darkness, která se později přejmenovala na Promises, pak jsem chvilku hostoval při živým hraní v kapele Asmodeus a taktéž působil v kapele Osoby, která hrála jen převzatý věci. Proč jsem začal v Promises, uvádim již výše a proč jsem skončil v těch dalších kapelách, tak proto, že jsem se chtěl věnovat jen a jen „Slibům“.

Viktor: Sherlock homeless, Imperial fruit a v Promises jsem začal hrát dvakrát (jednou jsem již odešel) a podruhé byl důvod Vencovo přesvědčivé charisma (smích).

Michal: Těch kapel moc nebylo, nejsem nijak zvlášť hudebně nadaný, noty jsou pro mne pupínky v nitích, a tak spíš bordel po zkušebnách. Ale hrál jsem v kapelách Dorian, William, Osoby a nakonec to nejlepčí – Promises. V těch prvních dvou jsem skončil zároveň s mým přestěhováním do Sušice, po roce flákání mi kámoš v práci oznámil, že Promises hledají kytaristu, a protože jinýho nesehnali, tak mě vzali.

Žába: Začal jsem ve Freak Off, skupině kterou jsme jako naprostý amatéři a samouci založili s kámošema na gymplu. My hráli ze srdce hardcore, ale ven lez punk (smích). Pak přišly Osoby? – sranda cover projekt, kde hrál Venca na kytaru a od něj pak přišlo lano do Promises na záskok, který pak přestal býti záskokem.

Milan: Tak za posledních dvacet let sem se narodil a začal zpívat u nás doma. Pak sem ještě nějaký ten čas vyrůstal a když mi zaschnul inkoust na občance a bylo mi čerstvých 15, tedy v lednu 2005, všimnul si nadměrného hluku na chodbě hudební školy táta tehdejšího basáka a dal echo téhle kapele. A tak sem jako docela mladičký „začátečník“ nastoupil do Promises. Tenkrát se akorát formovala tahle sestava a tak sem měl dost času se aklimatizovat, protože se začínalo prakticky od nuly. Jinak sem postupem času začal hrát s klatovskou pop/rockovou kapelou Maybe a od loňského října působím taky v zábavovej alkokapele Aušus. Jinak mým stálým působištěm je ještě školní dechový orchestr v Klatovech.

3/ Která nahrávka Promises se ti líbí nejvíce a která nejméně, totéž skladby?

Václav: Nejvíc se mi líbí naše poslední deska „In The Pharmacy“ a hned po ní naše druhý demo „Understanding“. Nejméně jsem asi spokojenej s první deskou „Flight To Fall“. Ze skladeb mam asi nejradši teď „Sparrow Feathers“ a pak všechny ostatní…

Viktor: Momentálně se mi nejvíc líbí aktuální opus a nejméně si stojím za demem Promises 96, protože jsem se na něm nepodílel (smích).

Michal: To je zapeklitá otázka, víš, nesmím si to polepit u kapelníka, dobrý jsou všechny, snad kterou hraju nerad – Understanding, a rád – Pacify Its Denial

Žába: Nejradši jako celek mám In The Pharmacy a nejméně asi první demo Promises 96 – není se čemu divit, když mi v době jeho realizace bylo 12 (smích). Ze skladeb je těžký vybírat, pokaždé mám náladu na něco jiného: třeba teď bych si dal Last Letter, Crushed Man, Sparrow Feathers, Adam & Eve, Svět duší Ztracených… Stejně tak je to i u skladeb co bych si nepustil – zrovna teď třeba All Is Gone v utahanější verzi z dema Understanding, ale za hodinu už ten žebříček může být úplně naruby.

Milan: Nemám vůbec rád celou desku Flight to fall, ale ne kvůli obsahu nahrávky. Vůbec se mi nelíbí zvuk celé desky. Jinak s naším posledním počinem jsem celkem spokojen a to jak po stránce zvuku, o kterém se nebojím říct, že je za historii kapely určitě nejlepší, tak i s materiálem, který jsme se na ni pokoušeli nahrát. A mojí nejneoblíbenější věcí je píseň Meds z posledního alba…

4/ Souhlasíš s ideovou náplní textů nebo bys raději zpíval jiná slova / hrál na jiná slova, případně na jaká?

Václav: Souhlasim, myslim si, že texty přesně vystihujou nálady našich skladeb…

Viktor: Souhlasím v plné šíři!!!

Michal: Co píšou Viktor se Žábou – dobře píšou.

Žába: Jasně že jo, aby taky ne když s nimi Viktorovi pomáham.

Milan: S texty jsem celkem za jedno. Jelikož asi každý ví, že ten život není žádný med, nemyslím si, že by byly nějak špatné, nebo přehnané. Myslim si, že je důležité zpívat o něčem, co jde z nás a pak hlavně z toho, kdo zpívá. Pokud to z něho jde a já doufám, že jde, myslím si, že je to v pořádku.

5/ Myslíš si, že je dobře, že texty jsou v angličtině? Nelákala by tě čeština jako na prvním demu?

Václav: Jo, myslim si, že do naší melodický muziky ty anglický slůvka lépe sedí, navíc, co si budem nalhávat, někdy bývá docela kumšt udělat opravdu dobrej českej text. Na prvním demu jsme měli spoustu melodických pasáží, kde ta čeština v textu byla trochu kostrbatá, což nebylo úplně ono, s tou angličtinou (samozřejmě když ji zpěvák i textař dobře ovládají) je to přece jenom o něco jednodušší… 

Viktor: Občas, ale raději to neprosazuji:o)

Michal: Anglina je O.K. Čeština zní tak nějak divně. Ale nic proti ní, spousta metalovejch kapel jí používá a s úspěchem.

Žába: V angličtině se dají věci nějak lépe zahalit do takového toho konkrétně nekonkrétního oparu, který mi vyhovuje. V češtině to nejde, nebo tedy spíš to nejde mě… Takže české texty v Promises ne-e.

Milan: Já osobně jsem spíš pro česky zpívanou muziku, ale nasednul sem do rozjetého vlaku a i když to není rychlík Praha-Brno, asi není dobře na tom cokoli měnit.

6/ Který člen kapely ti nejvíce leze na nervy a proč?

Václav: Nejvíc teď asi Žába, ale to bude pravděpodobně tim, že toho má (hned po mně) v kapele nejvíce na starosti… 

Viktor: Viktor, protože s ním musím být nepřetržitě;o)

Michal: Těžko říct, takhle z hlavy, ale oni to maj hoši tak nějak v rovině, serou mě všichni stejně. : )

Žába: Pan kapelník Václav Aška, protože po mně pořád něco chce, pořád se na něj někde čeká až dopije pivo a navíc vyhrává, když se o něčem dohadujeme.

Milan: Všichni stejně, takže vlastně nikdo. Ale nebojím se tvrdit, že to dřív velice často dělal náš zpěvák Viktor. Dneska je snad všecko jinak a vztahy v kapele se snad nadobro usadily. Nebo to tak zatím vypadá.

7/ O kterém členovi kapely si myslíš, že je nejlepší instrumentalista?

Václav: Jednoznačně pan Milan…

Viktor: Viktor, hraje na nejvíc nástrojů a umí noty, hihih

Michal: Opět si to nesmím u Václava rozházet, tak samozřejmě on. A taky Milánek a Žába a Viktor a ….

Žába: To bude někde mezi Vencou a Milanem, podle toho jak zrovna ten či onen dodržuje pitný režim.

Milan: Asi Vašík.. Je to hoch šikovný a pilný. Navíc v mládí měl výborného učitele, z jehož hodnotných rad a životních názorů vychází dodnes. Jenom ta rychlost…

8/ Věkový rozdíl u vás je téměř propastný – mezi Michalem a Milanem je rozdíl celé generace. Působí to u vás nějaké potíže (smích)? Funguje Michal jako tatík mladíků (smích)?

Václav: Ano, je to na pováženou… Ale je až s podivem, jak si tyto dvě generace velice dobře rozumějí. A Michal funguje jako tatík náš všech, i když musim přiznat, že třeba já jsem na něho někdy až moc drzej a hubatej… Hlavně, když se mu občas ztratí v tý spleti různých tónů nějakej ten půltón…

 

Viktor: Přesně takhle funguje, ale vážně (smích).

 

Michal: Jakejch mladíků? Copak neznáš heslo nevěř nikomu, komu je nad 30? (smích) Jasně že mi Milan říká tati a já jemu synu, nediv se, při našem věku…

 

Žába: Jasně, Michal je náš taťka, akorát kolo mi ještě nekoupil. Navíc je opravdový guru oplzlého humoru a lze se jen nesměle klanět jeho umění neustále přicházet s větším a větším chlívem.

 

Milan: Michal je takový můj tatík, což je nám i často předhazováno, ale nikdy sem se nesetkal s tím, že by v tom byl nějaký problém. S Michalem si výborně rozumím. V hospodě spolu držíme krok (ten jeho je trošku delší) a i když je Michalovým největším nepřítelem právě rytmus, hraje se mi s ním dobře a jako člověka ho mám moc rád. Škoda, že už je tak starý

a umře dřív, než já (smíchy dva).

 

9/ Hrajete docela často. Kolik lidí na vás v průměru chodí, jaké jsou ohlasy? Kde se Ti hraje nejlépe?

 

Václav: No, neřekl bych, že až tak často, ale snažíme se. V průměru na nás chodí tak 50 až 70 lidí a ohlasy jsou různý. Jsem ale rád, že poslední dobou převládají spíše ty pozitivní. A nejlépe se mi samozřejmě hraje v domácím prostředí, kde máme hodně kamarádů i kamarádek a mam to blízko domů (smích).

 

Viktor: Řádovým průměrem jsou desítky a ohlasy jsou v průměru lepší průměr... Nejlépe se mi hraje na zkouškách (smích).

 

Michal: Otázkou je, co si pod tím často představit. Lidi choděj i nechoděj, ohlasy jsou dobrý i špatný a nejlépe se mi hraje tam, kde je sucho, teplo, útulno…

 

Žába: Dobře se hraje v Sušici na Santosu, Plzni Pod lampou, v Přešticích v Nuceném Výseku… Ale jinak na mě maj většinou větší vliv lidi než prostředí, takže nemůžu moc paušalizovat. Na počty lidí mam mizernej odhad, takže to ber s rezervou: tak 50 až 70?

 

Milan: Lidi chodí, ale kolik jich tak v průměru bývá si netroufám odhadovat. A nejlépe se mi hraje… Asi za bicíma… Tam je mi nejlíp.  

 

10/ Kam by ses naopak vrátit nechtěl?

 

Václav: Teď si nevzpomenu. A kromě toho - mně se líbí skoro všude…

 
Viktor: Takové místo určené nemám...
 
Michal: Tam kde bylo zima, vlhko, neútulno…
 

Žába: Do mateřský školky, tam se muselo po obědě spát (smích).

 
Milan: Asi před bicí.
 

11/ Jaký koncert považuješ v historii Promises za nejlepší a který za nejhorší? Před jakou největší a nejmenší návštěvou jste hráli?

 

Václav: Celkem se nám povedl asi předloni koncert v Klatovech, kde nám to lidi dali dost najevo. A nejhorší bylo asi vystoupení, myslim, že to bylo někde u Sokolova, kde jsme se vůbec neslyšeli a podle toho to taky vypadalo (smích). Nejmenší návštěvu jsme před lety zažili na dvou velice si podobných koncertech, kdy jsme my vždy zahráli pro pořádající kapelu a ona pak zas na oplátku pro nás (smích). A před největším počtem lidí jsme hráli asi na festivalech Brutal Assault a Basinfirefest, a pak taky před The Gathering v roce 1997 v pražským Roxy.

 

Viktor: Nejlepší – poslední Střelnice a nejhorší byly začátky...

 

Michal: Nejlepší nás snad ještě čeká (nějaké to Wembley, Macaraná…). Nejhorší (pro mne) byl můj první koncert s Promises v Zábřehu na Moravě. To jsem posral pár věcí, byl hodně nervozní, no prostě z mý strany to stálo za hovno.

 

Žába: Nejhorší pro mě byl křest In The Pharmacy, byl jsem na antibiotikách a navíc rozjezd koncertu zabrzdila moje prasklá H struna, což mě rozhodilo a celý zbytek akce se mi nepovedlo vrátit se do pohody – nervy jsou nervy a tenkrát byly pekelný. Nejlepší asi Šumavský Medvědi, tam je to vždycky jedna velká pohoda.

 

Milan: Obvykle se mi hrává dobře na klatovské Střelnici (to ovšem neplatí o našem posledním vystoupení a křtu CD, které bylo příšerné). Ten křest by mohl být možná i favoritem na náš nejhorší výkon. A s tou návštěvností sem zase trošku vedle. Abych pravdu řekl, můžu hrát pro pět lidí a když se mi hraje dobře, baví mě to. Prostě lidi jdou nějak kolem mě, nebo co…

 

12/ Hraješ rád koncerty? Baví tě třeba lokální akce pro pár lidí nebo máš raději větší festy? Jaký máš nejzajímavější zážitek ohledně kontaktu s fanoušky?

 

Václav: Hraju je rád, protože se tam vždycky vyřádim a dostanu ze sebe všechnu tu nashromážděnou energii. Ještě že nikdo nevidí ty brutální grimasy, co dělam pod těma vlasama. Bohužel, až se ostříham, už to neututlam (smích) Nejzajímavější zážitek jsme asi měli, když kdysi při jednom koncertu dal jeden fanoušek najevo svůj názor tim, že se přímo před nás vyblil na podlahu. Myslim, že to bylo někdy na začátku vystoupení, takže nám to hraní pak už moc nevonělo…

 

Viktor: Budu se opakovat, ale poslední Střelnice byla bomba – koukal jsem, kolik mladých nás poslouchá a to tak, že si zpívají texty se mnou (smích).

 
Michal: Dobrá je vždycky Střelnice v Klatovech, když přijde Klika a Wolfát.
 

Žába: To je těžký, festy i kluby maj něco do sebe, ale obecně jsem radši když můžu po pódiu popojít aniž bych Vencovi nebo Michalovi zarazil basu do ledvin. Nejzajímavější zážitek? Asi když po nás ještě s Freak Off někdo hodil kombinačky (smích).

 

Milan: Koncerty mě baví, ale nemám na ně vždycky náladu. Jsou dny, kdy bych radši seděl doma a potom když doma sedím, radši bych hrál. O lidech už sem se zmínil, moc mi o ně nejde. A nejlepší kontakty bývají spíše s fans něžného pohlaví, né? (smích)                              

 

13/ Máš nějaký koncertní sen, kde by sis chtěl zahrát – země, festival?

 

Václav: Rád bych si zahrál u našich nejbližších zahraničních sousedů (což se nám už v minulosti párkrát podařilo) a pak taky na nějakým větším festivalu u nás…

 

Viktor: Asi bych se spokojil s vyprodanou Lucernou...

 

Michal: Na to nemyslím, stojím nohama pevně na zemi, jen někdy v pátek jsem lehčí, tvárnější, poddajnější a veselejší…(smích)

 
Žába: Jižní Amerika?
 

Milan: No vlastně ani ne. Spíš se držím při zemi, ale chtěl bych si někdy zahrát pravý turné. Prostě být dva měsíce v háji a na cestách s kapelou. To bych si zkusil. Asi bych se pak těšil víc domů a na svojí ženu. To by se mi pak líbilo z celého turné nejvíc. 

 

14/ Jaký máš momentálně nástroj, spokojenost, jaký máš vysněný?

 

Václav: Vlastním kytary Charvel a Ibanez a jsem s nima nadmíru spokojenej…

 

Viktor: Shure mikrák i odposlech do ucha a neměnil bych...

 

Michal: Mám Ibanez RG 570 r.v. 1994 a Ibanez RG 550 r.v. 1993 oba japonci a jsem s nimi spokojený. Ibanezky jsou supr kytary.

 

Žába: Mam pětistrunnou Ibanezu narozenou v Japonsku, naprostá spokojenost, ani si jí nezasloužim. O tom že bych jí vyměnil ani neuvažuju…

 

Milan: Mám bicí sadu Sonor force 2003, virbl DW, činely Zildjian, hardware tak různě a dvojšlapku vlastní konstrukce a výroby. Jsem spokojený. Neškodilo by pár „talířů“ navíc, ale jinak si opravdu nestěžuju. Taky nemám u koho.

 

15/ Jaký máš kromě muziky koníčky – oblíbená kniha, spisovatel, film, sport, chlast atd…?

 

Václav: Tak nejradši se válim, spim, piju, jim a hraju na kytaru… Oblíbených knížek mam spoustu, ale většina jich pochází ještě z dětství, takže už si nepamatuju jejich přesné názvy. Teď už si čtu spíše jen noviny a lechtivé časopisy, u kterých nacházim spoustu inspirace pro svoji hudební tvorbu. Co se týče filmů, tak kromě těch lechtivých mam rád i všechny filmy od Svěráka a Smoljaka a pak taky Gibsonovo Statečné srdce. Co se týče sportů, tak se rád podívam v televizi na cokoliv, nejraději však na hokej, fotbal nebo F1. Kdysi jsem aktivně hrával hokej za žáky a za dorost, ale dneska už si zasportuju opravdu jen příležitostně - kdo mě zná, tak mi to jistě potvrdí… A co se týče nápojů, tak nejraději si dopřeju plzeňskou dvanáctku (samozřejmě ale také jen příležitostně).

 

Viktor: Mam rád C. D. Payna (celou tvorbu), Pulp Fiction se nikdy neokouká, favourite sport nemam a piju pivo, červené víno a kořku jakoukoli...

 

Michal: Čtu hodně a jmenovat…Těžko vyzdvihnout oblíbenýho spisovatele, celkově sci-fi, taktéž ve filmu, sport – pleskání se po lese s motorovkou, chlast – kladný vztah, dříve přecházející v závislost, nyní rovnocenný partner (smích).

 

Žába: Teď provádím sondáž tátovy knihovny a nadšeně hltám staré sci-fi klasiky: Setkání s Rámou, Kmen Andromeda, Den Trifidů. Jinak skoro všechno od Terryho Pratchetta. Z filmů bych vypíchl Sedm, Kruh nebo starší věci jako Profesionál, všechny Sedmé Roty a filmy s Pierrem Richardem… Nedávno jsem viděl Jakubův Žebřík (1990) – všem doporučuju, perfektní biják pro ty, co se nebojí u filmu přemýšlet a nevadí jim sem tam utržená ruka (cizí samozřejmě).

 

Milan: Tahle otázka mě pobavila. Tak chlast především. Né, vážně. Možná to tak dřív bylo, ale nejde to přehánět pořád dokola. Kromě muziky a svojí ženy miĺuju auto, ale hlavně motoveterány. To je asi to, co mi po muzice zabírá nejvíc času. Jiných, než motoristických sportů se štítím a proto raději nedělám nic.

 

16/ Který člen kapely má největší spotřebu nápojů a jakou nejhorší příhodu jsi v této souvislosti zažil?

 

Václav: Tak to ti fakt neřeknu, většinou si z takových akcí, kde se hodně pije, moc nepamatuju…

 

Viktor: Venca, ale s žádným společně prožitým hororem to nesouvisí (smích).

 
Michal: No, já bych věděl, ale nevim, jestli můžu…
 

Žába: Myslím, že v tomhle ohledu si mezi sebou nemůžeme nic vyčítat, každý máme máslo na hlavě. Hodilo by se napsat že Václav, ale při vzpomínce na některé vlastní excesy ho radši zmiňovat nebudu...

 

Milan: Smích!!! Zase! Tak to bude jednoznačně Václav se svým citrusem, pivem a když je zle, tak i s houbou. A my hoši zažíváme všelijaká dobrodružství. Jestli chcete, tak pojďte s námi.

 

17/ Kdybys dostal nabídku jít hrát do Arakainu jako profesionál – bral bys?

 

Václav: Nebral, protože to bych jim jako jejich velkej fanoušek nemohl nikdy udělat (smích).

 
Viktor: Jo...
 

Michal: Kdybych na to měl (jako muzikant), tak asi ne (smích).

 

Žába: Zauvažoval, kdyby slíbili že už nevezmou zpět Petra „Kouzlo Odejít“ Koláře. A kluky z Promises bych pak najal jako bedňáky a byl na ně hrozně zlej (smích).

 
Milan: Srát na ně…
 
 

Tak a teď trochu vážněji, abych nakonec nedostal po čenichu já. Hlavní slovo má mluvčí kapely Venca a doplňují jej i ostatní.

 

18/ Jak jste spokojeni s ohlasy na nové album? Zatím jsem zaznamenal pouze pozitivní kritiky, máte už také nějaké negativní ohlasy?

 

Václav: No, tak s ohlasy na náš druhý počin jsme samozřejmě spokojeni, jelikož jsou celkem pozitivní, tak kdo by nadával, že? Negativní ohlasy, jestli se to dá tak nazvat, se objevily pouze v některých zahraničních recenzích, kde padaly jemné výtky většinou na adresu Viktora. Autorům se často nepozdával výraz a hlavně barva Viktorova hlasu. Ale je to věc názoru, Viktor se často buď hodně líbí nebo se naopak hodně nelíbí… (smích)

 

Viktor: Spokojen budu, až bude nějaká kritika, kterou až budu číst, chytím se za nos (smích).

 

Milan: Tohle je další věc, kterou nesleduji. Ale snad je to všecko vesměs kladné.

 

19/ Album In The Pharmacy se pyšní na metalovém poli dosti netradičním titulním coverem. Kdo vymyslel ideu a kdo to zpracoval?

 

Žába: Motiv vychází z názvu alba - chtěli jsme, aby byly tyto složky provázané. Jedná se o přestylizovaný Caduceus – Hermovu hůlku, která je symbolem obchodníků a pro některé národy i lékárníků. Chtěl jsem, aby byl obal jednoduchý, konkrétní a výrazný, prostě aby praštil do očí. Myslím, že další krvavej chuchvalec jako byl na obalu Last But Not Least by už kluci nerozchodili a navíc bych jim pak musel kolem dokola vysvětlovat, že nejsem psychouš a že svoji přítelkyni opravdu, ale opravdu nemám v lednici pověšenou na hácích.

 
Viktor: Celý je to Žábovo dítě...
 

Milan: Jakým coverem?? A vymyslel to určitě Venca..

 

20/ CD má podle mého názoru velice dobrý zvuk – je to podle vašich představ? Byli jste spokojeni ve studiu ExAvik? Co příště – půjdete do stejného nebo namíříte jinam, případně kam?

 

Václav: Určitě jsme se zvukem spokojeni, už po nahrávání proma „Last Bust Not Least“ v roce 2006 jsme věděli, že řadovou desku půjdem točit zas do ExAviku. Navíc s Pavlem Bromem se skvěle spolupracuje a je jeho velká zásluha, jak nová deska zní, ať už po zvukový, tak po hudební stránce. A samozřejmě nesmim zapomenout i na perfektně odvedenej mastering v podání Přemka Haase.

 
Viktor: Spokojenost po všech stránkách!
 

Milan: Já sem byl spokojen a to jak s výsledným zvukem, tak hlavně s prací a atmosférou při natáčení. Studio je super a můžu ho jenom doporučit všem, kteří chtějí kvalitní zvuk, výbornou spolupráci a to všechno za rozumnou cenu, nejen v oblasti tvrdší hudby. Navíc bych řekl, že jeho kvalita neustále stoupá a za poslední rok až podezřele moc. Tímto zdravím Pavla a Přemka.

 

21/ Obě alba jste vydali u Metal Breath. Jak jste s tímto labelem spokojeni a jak se alba prodávají? Máte k dispozici čísla ohledně prodeje předchozího CD Flight To Fall? U In The Pharmacy je přece jen asi brzy, ale klidně se pochlub...

 

Václav: Spolupráci s Pavlem Maňasem z Metal Breath Production si nemůžu vynachválit. Pavel nám kdysi hodně pomohl s rozjezdem kapely díky kompilačce „Breath Of Doom“ a od tý chvíle se nás už nezbavil (smích). Jelikož se známe již poměrně dlouhou dobu a na hodně věcí máme podobný názory, tak doufam, že naše spolupráce bude pokračovat i nadále a že další náš produkt vydáme zas u Metal Breath. Co se týče toho prodeje, tak deska „Flight To Fall“, která vyšla v nákladu 500 kusů, je již vyprodána a u „In The Pharmacy“ to úplně přesně nevim, ale nějaký trojciferný číslo to snad už taky bude… (smích)

 

Viktor: Sem tam se ke mně donese nějaká zpráva o prodeji atd., ale já to moc neřeším...

 

Milan: Je vidět, že sem opravdu flegmatik. Je mi to totiž úplně jedno.

 

22/ Jsme na konci – obligátní dotaz number last – co teď chystáte novýho, kam máte namířeno na koncertní štace, kdy bude další deska, kdy videoklip, poděkování za skvělý otázky a tak podobně…

 

Václav: Tak momentálně dokončujeme videoklip ke skladbě „Sparrow Feathers“, kterej by měl bejt celej animovanej. Zatím jsme viděli jen ukázky a už jsme velmi natěšeni na konečnej výsledek. Jinak standardně se samozřejmě snažíme co nejvíc koncertovat a propagovat novou desku. Kdy bude další deska, to ti přesně neřeknu, ale předpokládám, že to bude přece jen o něco dřív než za sedm let. A na závěr to nejdůležitější - jménem celé kapely bych ti chtěl poděkovat za tento velice příjemný a pohodový rozhovor a taky za tu trpělivost, kterou jsi s náma měl (smích).

 

Viktor: Videoklip je ve výrobě a bude hotov asap.

 

Milan: I tohle nechám raději ostatním. Jinak moc díky za skvělé otázky a těším se na další…          

 
 
sdílet
Přečteno: 2457x Autor: Johan | Další články autora
Datum: 1. 9. 2008

FotoGalerie (Počet obrázků: 2) PROMISES PROMISES

Diskuze (Počet příspěvků: 2)
3.3.2009
Super clanek,u nekterych odpovedi sem se i rozbrecela smichy. Ste super. Vydrzte!!!:-) smeetakk | 3. 3. 2009 19:10:23
Sorry,
prostě nemám čas ¨dvě hodiny na to, aby jsem to celý přečetl.. :))) Ifa | 2. 9. 2008 12:32:44

celá diskuze » | vložit příspěvek »



Novinky

22. 8. 2019 | Autor: Bury
ČAD chystají nové album a lákají na něj videoklipemčtěte zde »

22. 8. 2019 | Autor: Johan
JÓB chystají debutové EP - teaserčtěte zde »

22. 8. 2019 | Autor: Bury
David Hasselhoff a MINISTRY. Že to nejde dohromady? Ale jde!čtěte zde »

21. 8. 2019 | Autor: Johan
ŠUMAVA AGAINST 7. 9. 2019 v Sušicičtěte zde »

21. 8. 2019 | Autor: Bury
OPETH zveřejnili skladbu z chystaného albačtěte zde »

20. 8. 2019 | Autor: Johan
Vychází 89. číslo Pařátučtěte zde »

20. 8. 2019 | Autor: Bury
Iggy Pop má nový videoklipčtěte zde »

20. 8. 2019 | Autor: Bury
WHILE SHE SLEEPS mají nové videočtěte zde »

19. 8. 2019 | Autor: Johan
DILIGENCE a další 6. 9. 2019 v Prazečtěte zde »

19. 8. 2019 | Autor: Bury
Kytarista MOTÖRHEAD vydá sólové albumčtěte zde »

další novinky ...

Reklama

flash player not installed

Nejčtenější za 30 dní

30. 7. 2019 | Reporty
FESTA DE LA POHODA 2019celý článek »

12. 8. 2019 | Reporty
BRUTAL ASSAULT 2019 – Brutální slečnycelý článek »

15. 8. 2019 | Reporty
BRUTAL ASSAULT 2019 – den první (středa)celý článek »

24. 7. 2019 | Reporty
ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 – den první (pátek)celý článek »

26. 7. 2019 | Reporty
ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 – den druhý (sobota)celý článek »

7. 8. 2019 | Reporty
BRUTAL ASSAULT 2019 – warm up (úterý)celý článek »


Poslední diskuse

BRUTAL ASSAULT 2019 – den čtvrtý (sobota)
Datum: 18. 8. 2019 10:32:30
Autor: Admin
Titulek: ND

diskuse k článku »

BRUTAL ASSAULT 2019 – den čtvrtý (sobota)
Datum: 18. 8. 2019 10:22:24
Autor: ancient
Titulek: ND

diskuse k článku »

BRUTAL ASSAULT 2019 – den druhý (čtvrtek)
Datum: 16. 8. 2019 19:44:09
Autor: Johan
Titulek: DEICIDE

diskuse k článku »

BRUTAL ASSAULT 2019 – den druhý (čtvrtek)
Datum: 16. 8. 2019 10:02:44
Autor: Vit
Titulek: Deicide

diskuse k článku »

BRUTAL ASSAULT 2019 – den druhý (čtvrtek)
Datum: 16. 8. 2019 07:35:47
Autor: Lukas
Titulek: DEICIDE

diskuse k článku »

BRUTAL ASSAULT 2019 – Brutální slečny
Datum: 15. 8. 2019 09:19:31
Autor: Marek
Titulek: Kulhavý neberem!

diskuse k článku »


Partnerské weby

Fobia Distribution e-shop Metalopolis.net Metal Forever & Metal Man True empress

Reklama