Po roční pauze se do Sušice vrátil Šumavský medvěd. Loni se akce kvůli studiovému zaneprázdnění pořádajících Promises nekonala, letos už bylo vše zase postaru – stejný areál, stejní fanoušci i jejich (poměrně malý) počet, stejné (nepříliš vstřícné) počasí (sice bez deště, ale ta večerní zima...). Zlepšila se určitě nabídka občerstvení, vedle klobásek byly k mání bramboráčky, smažák, palačinky nebo langoše, o alko i nealko nápojích nemluvě, vše na tuzemské poměry za velice přívětivé ceny (pivo za 20,-, kofola za 15,- atd.).
Start plánovaný na 15. hodinu se asi o půlhodinku posunul a pak už rozezněli struny a blány MODERN VANDALS< z Aše, kteří míchali HC s punkem. Cca půlhodinový set rychle utekl aniž by kapela výrazněji utkvěla v paměti, ale na rozjezd to byla vcelku slušná práce. A chlapíkům se v areálu zalíbilo a veselili se a veselili, až se trošinku vylili (smích).
To FEEBLE MINDED jsou jiná liga, ale tentokrát doplatili na absenci baskytaristy, který prý natrvalo sběhl k Beltaine. Trio bicí, kytara a řev se přesto snažilo svým brutálním death metalem kříženým s grindem rozpumpovat zatím nepříliš početné řady a i když se jim to nedařilo, vystoupení to bylo solidní. Zig řval jak se patří, kytarista vyluzoval ty správné tvrdé riffy a přezaměstnaný bicmen (jestli se nepletu, momentálně ještě Amok, In Articulo Mortis a Moriorr) doplňoval oba sirotky vepředu řádnou kanonádou.
Po běsu následovala muzika nepoměrně kultivovanější. Kolega Berry mě upozornil, že IN MOTION už kdysi na festíku hráli a při pátrání v paměti (počítače) jsem mu musel dát za pravdu, bylo to v roce 2004. Stylový kotrmelec ale kapela neabsolvovala, stále se pohybuje na vlnách melodického crossoveru s výrazným ženským zpěvem (zjevem) v čele. Díky dvěma kytarám měla nepomucká partička velice hutný sound a nejen díky zpěvaččině jistému projevu (pravda, občas vypomohl kolega kytarista) rozhodně stála za poslech.
S MASTURBACÍ přišlo výrazné přitvrzení. Jejich veselý (texty) death (hudba) metal není postaven jen na vtipných textech (názvy skladeb hovoří za vše – Příběh kolouška po styku se Škodou 120, Masakr v perníkové chaloupce, Jatečná výtěžnost šlachovité důchodkyně, Pornoježíš), ale i na velmi dobré instrumentální i skladatelské práci. Možná trochu škoda, že vokalistovi nebyly vtipné rýmovačky rozumět, ale na webu lze vše dohledat a nejeden z přihlížejících o tom nahlas uvažoval. Snad jen největší hit Otec přistižen... mi přijde trochu za hranicí... ale záleží na vkusu.
CONCRETE mixovali nu rock a metal core s převládajícím českým zpěvem, o který se spravedlivě dělili kytarista s basákem. Ač mě tento typ muziky příliš neoslovuje, musím kapele přiznat, že je dobře sehraná.
První velký zážitek přišel krátce po půl deváté, kdy na pódium vystoupali DIRTY GAME. Progresivní metal – jinak asi nelze charakterizovat skvěle šlapající kapelu s vynikajícím frontmanem, který prováděl s hlasem neuvěřitelnou práci. Mě bylo sympatické, že trvale nedržel melodickou linii, ale nebál se řádně přitlačit na pilu. DG jeli na jaře turné s Arakain a nutno uznat, že zcela zaslouženě. Kvalitní česká odpověď na Dream Theater.
Poté se měli původně objevit Coward, ale nějaké personální potíže jejich vystoupení zhatily. Náhradou bylo trio CAPTAIN DENNIS, jehož rytmiku tvořili právě pánové z Cowardu a hlavní roli hrál malý podsaditý chlapík s kytarou. Z dramaturgického pohledu poměrně nešťastné řešení – více či méně jazz blues rock se do večerního programu příliš nehodil. Na druhou stranu ale hlavně zpívající kytarista zasluhuje absolutorium – instrumentální provedení bylo interesantní.
Pak už přišli na řadu smrtonoši MORTIFILIA. Ti právě v Sušici křtili své druhé plnohodnotné CD Embrace, na které se dlouho čekalo (nahráno bylo přesně před rokem). Po úvodní sérii, ve které nechyběly pecky Just Funny Day nebo Christhunt, vylezli na pódium Abé (ještě o něm bude řeč) a Berry, kteří album pokřtili. Poté následovala videoprojekce nového videoklipu ke skladbě Like A Beast, který vytvořil Abé a je to tedy dílo... natočené v šatnách základní školy, v hlavní roli děvčátko a nějaký úchyl... sledujte Óčko, snad se tam klip objeví. Poté Mortifilia pokračovala v koncertu, hrálo se poměrně hodně z novinky, hrálo se dlouho a dokonce se přidávalo. Z nových skladeb jsem tentokrát pochvalně pokyvoval hlavou nad hitem Arrival Of Messiah.
PROMISES festival zakončovali a vystoupení to bylo hodně podobné tomu klatovskému z letošního května – jestli se nepletu, byl play list úplně totožný, postavený hlavně na aktuálním počinu In The Pharmacy. Jedinou změnou bylo počínání basáka Žáby, který zřejmě lehce omámen nějakým alkoholickým nápojem předváděl věci dříve nevídané (smích). Zaujaly hlavně skladby My Journey, Sanitas Animae nebo Queen Of Prophets. Po pátém songu kapela převlékla kytary a s jiným laděním pokračovala ve své moderní rockmetalové jízdě.
No a protože čas pokročil, zima zalézala do těla a spánek se hlásil o slovo, před půl jednou jsme přívětivé prostředí přírodního areálku u řeky opustili a spokojeně si mručíc vyrazili k domovu. Akce to byla podařená, prostředí parádní, atmosféra rodinná, zvuk v pohodě, kapely viz. výše, tak snad za rok zas.
