12. 8. 2008IRON MAIDEN - Somewhere Back In Time Tour, Praha Eden, 8.8.2008, 8:08PM

další fotografie

Ti, kteří s notalgií v srdci vzpomínají na kultovní nahrávku Live After Death mohli její fragmenty po 25 letech vychutnat na živo. Než se tomu ale mohlo stát, zahřívala aparaturu česká grupa SALAMANDRA. Z mého místa na tribuně se zvukově jednalo o totální průser. Vizuálně se kluci (a žena:)) snažili hnát svůj speed metal dopředu, leč jejich snažení bylo zbytečné. Nevím, jestli za hlukovou kouli mohly poryvy větru nebo přímo špatná akustika stadionu. (jak se ale ukázalo dále, zvukové trápení pokračovalo na všechny kapely a naše místo na tribuně nebylo jediné, jelikož i ohlasy z plochy nebyly zrovna přívětivé) Salamandra po půl hodině balí kufry a u mě díky zmíněnému zvukovému průseru nezanechává žádný pevný bod k hodnocení. Možná trochu zpěv, který byl dobře zvládnutý...aspoň z toho mála, co jsem zaslechl.

Já jsem tedy Salamandru slyšel trochu lépe, ačkoli zvuk neskutečně haproval. Vítr na tom udělal své, ale i tak si myslím, že se páni zvukaři mohli trošku více snažit. Přeci jen nezvučili zábavu někde v Horní Dolní. Nicméně ani mě Salamandra zrovna nějak neuchvátila. Na můj vkus příliš  naivní muzika bez šťávy. Ale kapele jsem fandil, tak i tak musí to být pro muzikanty dobrej pocit ukázat se před tolika lidmi. Navíc, ta reakce se mi nezdála až tak moc chladná. Hlavně v kotli měla skupina silnou podporu. (IFA)

Pro Salamandru to byla určitě výborná pozice a šance – předskakování IM, bohužel ani na jiném místě na tribuně nebyl zvuk košer. Celkem jsem zíral na ohlasy fans v kotli, abych řekl pravdu tak jsem se obával, že to bude tragédie. Nicméně těm vepředu se to líbilo a my vzadu jsme díky zvuku nic nepoznali, jen jsme zjistili že jsme si mohli ušetřit čas a přijít až později . (Márty)

Druzí zahřívači patřili do rodiny IM. Lauren Harris, dcera samotného basáka IM a její ansámbl nastoupili, zvuk se asi o 3% zlepšil a to bylo tak asi všechno. Stejně jako minulý rok v Ostravě nepřesvědčili a předchozí Salamandra měla u fans daleko větší ohlas. Řekněme si to na rovinu, je to tlačenka jak prase. Čemuž se asi nejde divit, ale co nepochopím je, že se jedná o totálně plitkou muziku. Jednoduché bum čvacht bum bum čvacht rytmy pořád ve stejném rytmu nudí xmrti. Lauren špatně nezpívá, ale samotné provedení skladeb pohřbívá veškeré snažení. Naprostá zbytečnost.

Jestliže jsem Salamandru přečkal v klidu a zlobit jsem se mohl „jen“ na neschopné zvukaře a předražené hnusné pivo z Budvaru, tak tady už mi opravdu tekly nervy. Naprostá sračka s pozérskými gesty kytaristů při nechutně průhledné muzice s průměrným ženským zpěvem. Přemýšlím, kdy jsem viděl větší hrůzu. Jestli to starej Harris myslel tak, že nás kapelou své dcery navnadí na hlavní hvězdu, tak se trefil, protože si nikdo z nepřítomných nedokáže představit tu úlevu, když kapela zmizela z podia. (IFA)

Zbytečnost? Ne! U mě spíš tragédie. Takto bych si dovolil označit set Lauren Harris a její kapely. Zvuk vzadu na tribuně v levém rohu se zlepšil asi o 20% :-) Nechápu, že to někomu stojí za to, tahat jako předkapelu takovou

Za zvuku kultovní „Doctor Doktor“ od UFO, jde "maskování scény" dolů, na obrazovkách se objevují záběry ze zákulisí tour, přecházejí v úvod Churchill speech a do lidí se začne valit Aces High. Zpět do minulosti... kdo by si pomyslel, že je tomu už 25 let.....2 Minutes To Midnight, Revelation, The Trooper.... hit za hitem, vizuálně super, zvukově už horší. Bruce mezi písničkama vyzývá publikum k uctění památky mrtvých při vlakovém neštěstí ve Studénce, kde ve vlaku cestovalo i spousta fanoušků na koncert. Při Wasted Years a opusu Rime Of The Ancient Mariner mi běhá mráz po zádech. Už jsem ani nedoufal, že tyto písničky vůbec někdy na živo uslyším. A to jsem čekal ještě na Moonchild.... první z přídavků. Jízda jak prase, řvu text jak šílenec. Ale nejsem sám. Údajně 35000 lidí řve se mnou a třeba taková Fear Of The Dark byla učebnicovou ukázkou stadióno-metalového chorálování:). Po dvou hodinách a závěrečné Hallowed Be Thy Name je konec. Z celého koncertu kazí dojem otřesný zvuk, vizuálně ale opravdu paráda. Kdo by nemiloval Eddieho, který se zjevil nejen nad scénou, ale v podobě eddieborga z titulního obalu Somewhere In Time prokráčel i přes pódium. Nějaké ty ohně a prskavky nemohly chybět a skvěle dokreslovaly atmosféru při The Number Of The Beast. Ironi odjíždějí auty, které po východu ze stadionu vidíme trčet v zácpě. Kouřová skla nedovolují průhled dovnitř...kdyby ale fanoušci věděli...

Zvuk při Maidnech šel trošku nahoru. Snad tomu napomohlo to, že ustal vítr. Co se týče vystoupení, tak zde  souhlasím s kolegou. Snad jen bych podotknul, že Bruce fascinoval svými převleky, které občas vyvolaly úsměv. Na to, že ten chlapík den před koncertem slavil padesátku, umí skvěle pobavit. Myslím, že se bavili i muzikanti. Trošku mi připadalo, jako by byli mírně překvapeni počtem a reakcí lidí. Finále bylo monstrózní, až jsem se bál, že Hallowed Be Thy Name neuslyším, ale nakonec přišla. Sice tam už Brucovi trošku kolísaly hlasivky, ale to se odpouští. Po Hallowed přichází konec. Ještě  jsem chtěl slyšet, jako všichni tady, nějaké další pecky, ale to by páni muzikanti museli valit až do rána. Na druhou stranu, nemohu být nespokojen, protože spoustu očekávaných věcí jsem slyšel. (IFA)

Měl jsem to čekat. Měl jsem se na to nějak připravit. Místo toho mě to zastihlo absolutně nepřipraveného. IM jsem naposledy viděl hodně dávno na koncertě v Praze v průmyslovém paláci, kde byl za mikrofonem ještě Blaze Bayley. Nyní to bylo tak, že v podstatě co song, to málem infarkt. Opravdu každý kus mě chytal za srdíčko a slzičky jsem měl na krajíčku. Prostě príma nostalgia. Nejvíc mě dojímaly reakce mnohatisícového publika, obzvláště k předehře Fear of The Dark. Obávám se, že na hodně dlouhou dobu můj nejvýraznější koncertní zážitek, který pouze malinko kazil horší zvuk, ale já jsem to z rohu tribuny měl na Irony už celkem OK. SUPER!!! (Márty)