23. 5. 2008ASMODEUS, PENTAGON, MORTIFILIA, AVENGER, PROMISES, Klatovy 16.5.2008, Střelnice

další fotografie

Všech pět kapel považuji za tuzemský nadstandard, v jednom případě bych se nebál slova špička.

A právě ona „špička“ celý večírek zahájila. Pro ASMODEUS mám už několik let jen a jen slova chvály a i tentokrát se budu opakovat. Miloš a spol. předvedli parádní thrashovou jízdu a naservírovali spoustu chytlavých hitovek nejen z posledního alba Řetěz kritických událostí. Mě potěšily hlavně skladby Údolí králů či Hodina štíra, na závěr došlo i na bokovku A+, skákačku Oheň. Asmodeus letos slaví 20 let od založení a k výročí chytají speciální duobox – DVD + Bešt of CD. A právě tři kousky z Beštovky, nedávno nahrané ve studiu ExAvik, zazněly po setu Asmodea z playbacku a podle prvního poslechu se opět můžeme těšit na pestrý technický thrash metal se skvělými instrumentálními a pěveckými výkony. Asmodeus za deset!

PENTAGON jsem naposled viděl v únoru a tehdy napsal větu, že jsem je snad neviděl dvakrát za sebou ve stejné sestavě. A tahle slova stále platí, protože už je to zase jinak. Hledání nového kytaristy se podařilo a Pentagon opět jedou ve čtyřech. Pánové představili všechny tři nové skladby z letošního epka Twins Terrors a hlavně Žalm 1919, zhudebněná báseň S. K. Neumana, zněla (v češtině) opravdu hodně interesantně. Nechyběly ani letité hity Jump In The Fire a Face To Face. Ale opět budu žehrat na doprovodný zpěv – já myslel, že mě chlapi poslechnou, ale oni si klidně dělají všechno po svým a tak basák zase zpívá tam, kde by zpívat neměl (smích). Ale celkově další velmi dobré vystoupení, proti Asmáčům ale musím nějakej bodík ubrat, takže třeba osm.

Po dvou kapelách, které se věnovaly thrash metalu, je tady výrazová změna. Death metalový mazec v podání MORTIFILIE válcoval od začátku do konce všechny přítomné a pod maličkým pódiem se rozjela pořádná pařenice... až šel ze skotačících mládežníků strach (smích). Just Funny Day, Redemption nebo Christhunt patří mezi koncertní tutovky už nějaký čas, ale nové album klepe na dveře (už mělo být venku, ale nějaký zádrhel ve Španělsku

Druhý letošní koncert v pěti lidech a první přetržená struna – AVENGER! Pánové měli trochu problém se na vyvýšený plácek porovnat, přece jen tympán nějaké místo zabere (smích). I Avenger chystá nové album, narozdíl od předešlých šikulů ale stále ve studiu. Ale nové kousky se hrály, a zejména Rituál hněvu a Radost z beznaděje slibují, že z nastolené cesty pánové nehodlají sejít. Změna je jen v obsahu textů, jinak se hraje temný death black metal se spoustou vyhrávek, melodií a změn temp od ponurého pomalelého po extrémní marš. Škoda defektu Rámusovy kytary, ale na druhou stranu jsme si poslechli, jak hraje sólo v Kořenech zla Honza (smích). A že ho nehrál deset let, to bylo znát (smích). No, aspoň byla legrace. Do přetržení struny za devět, Kořeny zla za pět.

Čest uzavřít přehlídku měli domácí melodici PROMISES. Ti hráli a hráli, až odehráli 13 skladeb, respektive po té třinácté jsme to zabalili, takže jestli se ještě přidávalo, tak odehráli ještě víc. Hlavní prostor mělo aktuální cedlo In The Pharmacy, z kterého zaznělo plných osm tracků, včetně hitovek My Journey, Pacify Its Denial, pomalejší Sanitas Animae nebo experimetálněji laděná Sparrow Feathers (prý se chystá klip). Celou dobu setu Promises bylo pod pódiem plno, místo klasické pařby se většina návštěvníků věnovala tanci a Promises i přes pokročilou hodinu (končili někdy kolem druhé ranní) měli asi nejbouřlivější přijetí. A i když občas zněl Viktorův zpěv trochu rozevlátě, závěrečné hodnocení je opět vysoké – devět.

Závěr koncertu Promises patřil Večnému návratu a závěr náš pak návratu domů. Z akce, která opravdu stála za to! Proběhla v prostorách parádního hudebního klubu, o kterém se v jiných městech může leda tak nechat zdát. Proběhla za dobré divácké kulisy (tipoval bych kolem stovky příchozích) a s výborným zvukem.