 |
 |
 |
18. 4. 2008SILVA NIGRA - Epocha
|
Ve spolupráci dvou vydavatelství, českých Ravenheart a rakouských Ashen Productions, vyšlo v roce ´07, čtvrté CD ostravských nekompromisních black metalistů Silva Nigra. Musím zde podotknout, že jejich předchozí počiny, mě tak nějak minuly. Ale o můj první kontakt se skupinou se nejedná. Viděl jsem je onehdá kdesi "live" a jejich produkce mě nijak zvlášť neoslovila. Ponuré, lehce industriální náladou šmrnclé Intro, rozjíždí celé CD. Má ho na svědomí, stejně tak jako předěl v polovině alba a Závěrečné Outro, švédský performer Anders Peterson (Objekt4). Domnívám se, že songy jsou záměrně řazeny tím způsobem, aby bylo možné je vydat i na asfaltu - jediném pravém hudebním nosiči. Tok. Tak se jmenuje první štych a jeho první minuta mě neskonale baví pomalým rozjezdem a uhrančivou kytarovou prací. Následuje zrychlení a už vše jede v klasických kolejích, po kterých se řítí rychlík black metal, s občasnými thrashovými stanicemi. Jen ten průvodčí je nějakej divnej. V černé kápi a namísto platné jízdenky, vyžaduje po vyděšených cestujících upsání se vlastní krví...che,che. Nejvýraznější skladba z této temné kolekce. Další Legenda je rychle odsýpající song, stejně tak jako Na památku věcí ztracených. Neodpustil začíná pěkně šlapavě, aby se vzápětí zvrhlo vše v rychlou, melancholicky lazenou vypalovačku. Text pojednává o starém opuštěném domě, v jehož zdech se kdysi udála jedna nehezká událost. Následuje krátké oddychové intermezzo |
|
a titulní vyhlazovák Epocha. Rychlé, řinčivé rytmy Pestkristových bubnů, melodické, bzučící kytary Skullthrona a Ska-Gula, Hellthronova probublávající basa a nenávistný krákorájící "zpěv" Ulvberthův. Nahrávalo se ve studiu Digaz a výsledem je fajný zvuk, zcela poplatný stylu, jaký Silva Nigra produkuje. Vše je přehledné, nástroje jsou pěkně slyšet a lze je rozlišit od sebe. Dokonce i zpěvu je občas rozumět bez textové přílohy a jsou přednášeny v našem rodném jazyce. Kulometnou palbou pak začíná militantně laděná Citadela. Opět ten staroškolský thrash/black feeling, dva šlapáky a rychlá vichřice, tanky útočí! Nijak zvlášť hudebně výrazná, devátá Prostoupen vyšší formou uvědomění (Filozofie Akt II.), nevybočuje ničím z nastoleného konceptu desky. Poslední song Matka nemoc má specielní, utopický, fantasticko-teroristický text. Pojednává o ozbrojeném útoku na nukleární reaktory, v bývalém Sovětském svazu. Celou nahrávku uzavírá svou pochmurnou atmosférou Outro.
Povedené CD, české texty a jejich anglické verze v bookletu jsou samozřejmostí. Zábavná deska, plná česky zpívaného, agresivního "schwarz" metalu. Čas: 47:36 Seznam skladeb:
|
;)
Reklama
