29. 3. 2008BARBARIAN – Heavy Metal Resurrección

další fotografie

Kdo by se snažil určit domovinu BARBARIAN podle názvu kapely, asi by moc dobře nepochodil. Po českých luzích a hájích se dříve potulovala parta CRUEL BARBARIAN, a kdejací barbaři se objevují vesměs všude. Tihle jsou ale ze zemí zavánějící exotikou – Španělska.

Kapela se dala dohromady před pěti lety a dodnes vydala dvě CD, přičemž „Heavy Metal Resurrección“ je právě jejich druhým kusem. Kapela sama se (alespoň podle toho co se mi podařilo vylouskat z jejich stránek, které jsou ve španělštině) hlásí k odkazu kapel jako BLACK SABBATH, SLADE, DEEP PURPLE, LED ZEPPELIN, LONE STAR, JUDAS PRIEST, MOTÖRHEAD, AC/DC, IRON MAIDEN či RAINBOW, a musím uznat, že každý fanoušek těchto kapel si v hudbě BARBARIAN nalezne své.

Co je třeba říci hned na začátek je, že CD je nahráno VELMI kvalitním zvukem. Kytara Pep Casase má ten správný hutný zvuk, který vyplní celý zvukový prostor bez nějakých zbytečných hračiček s orchestrem nebo klávesami. Do této kytarové hradby je výborně zasazena rytmika (Simon Lamb (bg), Carles Badal (d)) i hlas zpívajícího kytaristy Pepeho. Jeho zpěv také stojí za zmínku – na rozdíl od zpěváků výše jmenovaných kapel (nepočítaje MOTÖRHEAD) neoplývá Pep žádným velkým zlatem v hrdle, které by jej mohlo pasovat na úroveň například Bruce Dickinsona. Právě naopak – jeho projev je velmi podobný Joakimovi Brodénovi ze SABATON. Kapela se tak vymaňuje ze skupiny levných kopií velikánů a dostává vlastní velmi živočišnou tvář.

A jak to tedy BARBARIAN vyřešili? Vzali si od každé kapely kousek, tuhle riff, támhle melodickou linku, vše to smíchali, podpořili dvojšlapákem a tuhle směs vyvrhli na desku. Od začátku lze tedy na albu hledat střípky velikánů okořeněné vlastní postojem BARBARIAN. Už třeba v první stopě se hned po intru objevuje pasáž jako

Vcelku lze ale říci, že BARBARIAN namixovali velmi povedenou směs vlastních (občas možná lehce vypůjčených) chytlavých melodií, podpořených klasickými hudebními základy. Netypicky působí fakt, že album je nazpíváno ve španělštině, což je sice pro Čecha slušná hatmatilka, nicméně po prvotním překvapení (v kombinaci s Pepovým zpěvem působí opravdu jako řev nějakých lesních barbarů) má španělština své kouzlo.

Jediné, co trochu kazí albu tvář je jeho obal. Pravda, co jiného přikreslit k názvu „Heavy Metal Resurrección“ než nahou babu velmi pěkných proporcí a chlapíka ukazující klasický rohatý znak... Tohle už mi ale připadá jako trochu zbytečné klišé kopírující zkostnatělou komerční mašinérii MANOWAR, ze které je mi poslední dobou více než cokoliv jiného jen špatně (tohle bude bolet)...

S celkovým hodnocením jsem ale na rozpacích. Kapela sice nenaservírovala nic nového, vlastně pouze umně vytvořený mix klasických riffů a postupů. Nicméně jsou to právě tyhle drobné vykrádačky, které ve výsledku na albu působí velmi příjemně a mohou k němu přitáhnout více posluchačů. Prostě přesně hranice, kdy není jisté, jestli je to dobře nebo špatně, takže pět. Plus bonusové body za vynikající zvuk a vlastní ksicht, který se v davu současných kapel neztratí.

Čas: 58:05

Seznam stop:

1. Mensajero Hostil
2. Los Elgidos
3. Heavy Metal Resurrección
4. Ciudad Maldita
5. Inferno Sobre la Tierra
6. Jeronimo
7. Parasito
8. La Hora de la Verdad

Web: http://www.barbarianinvasion.com/