Vůbec poprvé se 9. března v Praze představí hudební extrémisté The Dillinger Escape Plan.
Jejich hudba je mixem nervózního hard coru, lehce okořeněného industriálními virvály smíchanými s vykolejenými rockovými melodiemi a hrubými metalovými riffy. Takto by se asi ve zkratce dala popsat platforma, jež tento soubor reprezentuje. Jedinečnost The Dillinger Escape Plan je velmi těžko popsatelná a právě díky tomu si skupina vydobyla tu nejlepší pověst na světové alternativní hard core/metalové scéně. Už samotný název kapely napovídá, že cháska okolo kytaristy Benna Weinmana bude něčím výjimečným a pokud zabrouzdáte internetem zjistíte, že jen těžko budete hledat kapelu, která je hudebně tak extrémní jako TDEP, přesto hudebně hluboce respektovaná a s nadšením vnímána i lidmi, kteří v podobných extrémech až tak často nefrčí. Dillinger vystavili jakési přemostění mezi hysterickým hard corem a rockovým pojetím hudby, přičemž ani v jedné sekundě nemůžete říct, že ta či ona pasáž je omšelá. To je jedna z mála věcí, které nenajdete ani nové desce. A je tomu tak dobře. Hudební styl, který se v jejich souvislosti nejčastěji skloňuje se nazývá math core a společně s Converge jsou TDEP duchovními tvůrci této zběsilé odnože.
Vše začalo historickým zásekem v roce 1997, jež nesl název „Under The Running Board“, jež přibil ke zdi svou intenzitou, šokantním, do té doby naprosto nečekaným hudebním obsahem a sofistikovanou brutalitou. Následné „Calculating Infinity“ potvrdilo statut kapely a otevřelo jí dveře do celosvětové hudební scény. Po celou dobu provázely skupinu personální rošády a po první desce odchází také původní vokalista Dimitri Minakakis. Dillinger v mezidobí hledaní nového frontmana nahrávají EP „Irony is a Dead Scene“, kde za mikrofonem performuje samotný Mike Patton. Toto EP do značné míry narýsovalo, jakým směrem se TDEP chtějí dál ubírat a s příchodem Grega Puciata je tato kontinuita zachována a deska „Miss Machine“ vše potvrzuje. Kapela neztratila nic ze své agrese, šílených riffů, precizního muzikantství. To vše je zachováno a naopak je hudební koncept TDEP obohacen o zvrácené hudební rockování s jízlivým industriálním nádechem. Zkrátka a jednoduše TDEP dávají ve známost, že s každým hudebním stylem se dá pracovat invenčně a zajímavě. Následuje 2 roční cyklus turné s kapelami jako System of A Down, Slipknot, Megadeth a dalšími. V roce 2006 vydává kapela EP „Plagiarism“, které udělala více méně z legrace v mezidobí přípravy nové desky a najdete na něm pár zajímavých cover verzí kapel jako NIN, Massive Attack či Soungarden. Před vydáním poslední řadovky „Ire Works“ čelí Dillinger zatím své nejtěžší existenční krizi, když odchází bubeník Chriss Pennie do Coheed and Cambria. Dillinger si rychle lízá své rány a za bicí soupravu usedá Gil Sharone z kapely Stolen Babies. Po této zásadní změně se začalo nahrávat album „Ire Work“ a je nutno uznale pokývat, že tohle CD má opět neuvěřitelný náboj. Stylově se jedná o logického následovníka předchozí desky, ale songy jsou komplexnější, nápaditější a mají neuvěřitelný tah na bránu. Všechny atributy TDEP zůstávají zachovány, ale opět se dostáváme dál, ať už je to např. sambový základ, který se prolíná celým závěrečným songem desky či metalově-industriální intermezza mezi skladbami nebo popovější části, jež vás emociálně vyklidní, přičemž následující hysterický riff vás srazí na kolena, zkrátka paráda.
No a popisovat peripetie živých představení TDEP je téměř nemožné. Koncertně se jedná o velmi energická vystoupení, jež svou intensitou zabíjí. Pokud chcete vidět nevídané a slyšet neslýchané, staňte se toho svědkem. Další popisy jsou zbytečné. Entita The Dillinger Escape Plan budiž zachována.
Poison the Well jsou souborem mixujícím hard core s metalem a toto snažení provozují již od roku 1998, takže se rozhodně nejedná o nějaké mladé metalcorové rychlokvašky, ba právě naopak. S první deskou „Distance Only Let The Heart Grow Finder“ vystrčili na scéně růžky a že vyšlo pod hlavičkou stylově spřízněných Trustkill Records nebyla jistě jen shoda okolností. Následná „The Oposite of December...A Season Of Separation“ se stala velmi uznávaným následovníkem a např. v časopise Guitar World se dostala do 10. nejlepších hard corových desek všech dob. Od té doby již uplynulo hodně vody a novinka „Versions“ je trochu o něčem jiném. Skupina lehce zrockověla a její projev je více emocionální a sugestivní. Turné po boku The Dillinger Escape Plan jedou v Evropě již podruhé, takže je jasné, že tato kombinace naživo funguje skvěle.
Stolen Babies jsou zvláštním zjevem na americké hudební scéně. Stylově těžko zařaditelné avantgardní metalové uskupení v čele s Diminique Persi za mikrofonem. Hudebně můžete zaslechnout nasupěné metalové pasáže, experimentální elektronické podklady a stejně tak i líbivé rockové melodie, u kterých bych se někdy díky vokálního projevu Dominiqui nebál připodobnit třeba i ke Guano Apes. Mezi hlavní hudební vlivy kapely můžeme zařadit například Mr. Bungle či kapelu nové vlny Oingo Boingo a stejně tak jak je pestrý soupis hudebníků, jež kapelu ovlivnili, tak je pestrá i hudební škála na které Stolen Babies operují. Živě se navíc jedná o velmi propracovanou hudební show, která má svá vyvrcholení a žádná část představení není samoúčelná.
Koncert proběhne 09.03.2008 v pražském Rock Café. Začátek byl stanoven na 19:00 h.
Související linky:
- www.myspace.com/dillingerescapeplan
- www.myspace.com/poisonthewell
- www.myspace.com/stolenbabies
- www.shindy.cz
- www.obcure.cz
Více informací o koncertu získáte na e-mailu infoassault@centrum.cz nebo na tel. čísle 774 220 183.
