 |
 |
 |
27. 2. 2008THE MORNINGSIDE – The wind the trees and the shadows of the past
|
V Rusku asi žije spousta smutných lidiček, protože tamní doom metalová scéna čítá nepřeberné množství uskupení a stále chrlí do světa další a další nahrávky. A právě The Morningside z Moskvy se se svým debutem řadí do jejich zástupu. Tradičním dodavatelem neveselých produktů (myšleno hudebně, alespoň většinou…) z těchto končin je vydavatelství Solitude productions. A byť se tentokráte o vydání postaral spřátelený label BadMoodMan Music, zmiňované vydavatelství opět nezklamalo a figuruje i zde, protože se u této nahrávky stará o distribuci. I když psát v případě The Morningside pouze o doom metalu by mohlo být poněkud zavádějící, protože tato škatulka jim je příliš těsná. Celé album zahajuje Intro (naštěstí celkem krátké…) a už se nám rozjíždí The wind. A mě okamžitě napadá Katatonia se svojí tvorbou kolem desek Brave murder day, nebo Discouraged ones. Podobná atmosféra, naléhavost, melodie. Jen zařazení uječeného, takřka "schwarz" metalového vokálu zde působí poněkud rušivě a k hudbě sedí asi jako pěst na oko. Na druhou stranu je to jedna z mála věcí, která se dá tomuto kousku vytknout. The wind po celou dobu trvání nabízí zajímavé momenty, které udržují pozornost posluchače a celá skladba postupně graduje. Ani jsem netušil, že má přes 11 minut. The trees navazuje na vál předchozí a délka opět dosahuje takřka 600 sekund. Pokud jsem psal o podobnosti s Katatonií, musím zde zmínit i pizzaře Klimt 1918. S těmi mají The Morningside společnou hravost a křehkost. Podstatný rozdíl ale vidím hned v několika věcech. Tím nejpodstatnějším je osoba pěvce. Obě zmiňované sebranky mají ve svých řadách frontmana, jehož hlas je charakteristický a rozpoznatelný mezi mnohými. Do hudby sedne jako správný kousek do puzzle. V tomto případě kousek do skládačky příliš nepasuje. V předposlední The shadows of the past se najednou od úvodu objevuje čistý vokál a hned je to jiná káva. Hlas poklidně plyne s melancholickým brnkáním a když si u toho jako |
|
kulisu prohlížíte obal a vnitřek bookletu, který je hozen do podzimního hávu, působí to příjemně. S délkou pánové opět nešetřili (takřka 13 minut), ale ani zde to není na škodu, protože i zde se děje dostatek zajímavého. A poté už pouze Outro a máme zde konec. A jak tak poslouchám Outro a předchozí skladbu, napadá mě ještě jedno poslední přirovnání. Tentokráte zde slyším odkaz na Anathemu kolem alba Eternity.
Názvy všech tří skladeb vlastně daly název celému albu a tato trojice je už doplněna jen Intrem a Outrem. Byť všechny regulérní kusy mají nadstandardní délku, celková stopáž kotoučku je rozumná a hudba tak nemá šanci nudit. Oproti mnou recenzovaným ruským spoluobčanům na to jdou The Morningside odjinud. Jejich tvorba působí křehčeji a intimněji. Tam, kde se Painful Memories, nebo Revelations of Rain rochní v těžkých kytarových kilech, nebojí se využívat komorních akustických pasáží. V obou případech nenaleznete přiliš prostoru pro naději a optimismus, ale pocit zmaru a beznaděje je docílen poněkud jinými prostředky. A nutno podotknout, že právě The Morningside u mě vycházejí jako vítězové. Jak jsem již zmínil výše, booklet se vydařil. Má svoji specifickou atmosféru plnou melancholie. Téma podzimu je v daném ranku poměrně častým jevem, přesto koncept působí neotřele. Moc hezky vypadá i logo kapely na spodní straně disku. A když už jsme u toho chválení, měl bych zmínit zvuk, který se přesně hodí k nabízené tvorbě. Jistě, na tomto albu by se několik mušek našlo a pár věcí by se dalo udělat lépe. Nicméně, jedná se o debut a díky zde nabízenému materiálu tu vidím potenciál a tudíž i příslib do budoucnosti, který by mohl příjemně potěšit nejednu osamělou duši. Čas: 40:05 Seznam skladeb:
|
;)
Reklama
