Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

Obituary po letech zahráli opět v Praze... to se prostě nedalo nevidět!!!

Mám-li být upřímný, asi nejsem zrovna nejobjektivnější recenzent koncertu OBITUARY. Možná i z toho důvodu vyslal náš šéfredaktor do Libně mě i Dharma. A asi dobře udělal, protože já jsem až nekriticky nadšený. Naposledy jsem totiž viděl OBITUARY na legendární akci na počátku devadesátých let minulého století :-) v pražské Sportovní hale, kde s nimi tehdy vystoupili DISMEMBER a NAPALM DEATH. „Se slzou v oku“ vzpomínám, jak jsme se jako mladí kluci chtěli těchto „hvězd“ dotknout a tak se nechali najmout do týmu, který stavěl aparaturu. Byl to senzační zážitek, neboť jsme se hvězd fakt dotkli, dokonce jsme s nimi i mluvili. Byli to o něco starší kluci než my a byli fajn. Bylo zábavné vidět, jak nevěří, že se zaplnila celá sportovka a s nadšením to oznamovali svým rodičům, kteří tam byli také (pokud to nebyl strýček a teta... to jsme nezjišťovali).

Uplynul nějaký ten pátek (podotýkám, že jsem neviděl jejich combackové vystoupení na Brutal Assaultu) a já měl možnost své tehdejší oblíbence vidět zas. Tentokrát zaplnili „pouze“ klubík Abaton, ale to neměnilo nic na jejich nadšených pohledech na plný klub a skvělému nasazení. Jen se kluci trochu změnili, co se fyzična týče... narostly vousy, některým břicha... ale hudba opravdu zůstala stejná.

Bavit se o tom, že je hudba Obituary na jedno brdo, by bylo nošením dříví do lesa... přesto je to jedno brdo pořádný nášup. Koncert sice působil archaicky, ale u mě to místo úsměvu vyvolalo nostalgii. Už to, že jste si v předsálí kromě  CD XECUTIONER´S RETURN mohli koupit i klasický vinil nebo jeho picture verzi mě nebývale potěšilo (také tam měli trička s vyobrazením obalu nového alba pro děti do 12 měsíců). Stejně archaický byl i samotný přístup kapely ke koncertu. Minimum řečí, hodně muziky, bubenické sólo (Donald Tardy je fakt magor :-)), kytarové sólo a pódium zdobené plachtami. Jednou nohou jsem byl zpátky v devadesátých letech, kdy byla kapela na vrcholu.

Náramně jsem si užíval vokál a celkové vzezření Johana Tardyho. Jeho hlas, na rozdíl od dnešních deathových chroptičů, přináší emoční sdělení. Je to vokál, který je nezaměnitelný a jinde ho prostě neslyšíte. Podobně je to se zvukem kapely, který kraluje střednětempým skladbám při nichž vévodí baréčka v nejrůznějších polohách a kombinacích.

Hrálo se především z nového alba i dalších řadovek, v přídavku došlo např. i na Slowly We Rot, ale ono je to v podstatě jedno... když to vezmu kolem a kolem... Obituary jsou takovými ZZ Top či Mötorhead v death metalu... hrají pořád to samé a má to švih a šťávu. Mě se vystoupení moc líbilo a v kontrastu s předcházejícími kapelami bylo o 1000% lepší a energičtější.

Co napsat o předkapelách... první poměrně mladá kapela AVATAR se dle mého soudu k Obituary a Holy Moses moc koncepčně nehodila, ale to je věc dramaturgie či managementu turné...

Avatar hráli takový ten klasický death thrash jaký valí tisíce kapel v severní evropě. Kapele vévodil vysoký zpěvák, který mezi skladbami popíjel vodu z kanistru na olej... což pro mě bylo asi nejzajímavější na jejich vystoupení. Avatar mohl také zaujmout bubeníkem, který do škobků řezal, div je nerozšvihal... leč se ukázalo, že to je tak všechno, co na svůj nástroj umí. V rychlých pasážích kolísal až běda a v těch klidný zase nevěděl co dělat. Obzvlášť se to ukázalo při jedné pecce, kde šla kapela až do rocku a baladických vybrnkávaček...

HOLY MOSES přilákali do prvních řad kotle především pamětníky a nutno dodat, že pamětníci pařili až se jeden nestačil divit. Thrashovému spolku tradičně dominovala Sabina, která přeci jen je spíš už milou ženskou, která už toho má hodně za sebou, než dávný sex symbol jakým pro někoho bývala dříve. Při vystoupení Holy Moses jsem si spravil chuť díky znamenitému bubeníkovi, který na svůj nástroj fakt uměl a hrál s nadhledem... jak to nazvat... on totiž u toho vypadal, jako kdyby si ze hry dělal legraci a přitom neskutečně precizně odbubnoval každou notu.

Holy Moses jsou i pro mě takovou archaickou nostalgickou vzpomínkou, která by ale klidně vzpomínkou mohla zůstat. U Obituary jsem rád, že nezamrzli v čase nadobro a vrátili se na koncertní pódia, kde jim to sluší nejvíc.

Agos na začátku své části reportu uvedl, že není zrovna nejobjektivnějším recenzentem Obituary a to z důvodů již uvedených. Já se tady také nemohu považovat za objektivního recenzenta, ale toto tvrzení se týká spíš spolků Avatar a Holy Moses. Až na kvality bubeníka, které již byly zmíněny se mi ani jedna z kapel vůbec nelíbí. Před koncertem jsem poctivě drtil jak poslední album Avatar - Schlacht tak největší pecky Holy Moses, ale nezaujalo mě na tom téměř nic. Avatar mi připadají jako plytký odvar 100x ohraných klasik death a core metalu. Ačkoli jejich bubeník mlátí rychle, rozdíl mezi ním a Donaldem Tardy i Atomicem Steiffem byl jasně znatelný.

Jako daleko mladší ročník, než kolega Agos nemám takový vztah ke starším kapelám a tak mě z dnešního pohledu Holy Moses neoslovují, tu a tam se najde zajímavý moment a je jasné, že oproti mladíkům Avatar (i já jsem starší) se jedná o sebranku, která už má své odehrané a drtí si to co je baví a to jim nemohu vzít. Ovšem nyní vím, že doma už si je nepustím a příprava na koncert mi, co se týče Holy Moses, bohatě stačila. Nechtěl bych zde urazit fanoušky HM, které tato kapela rozhodně má, je to čistě můj subjektivní názor.

Obituary byli jediným důvodem mé návštěvy Abatonu a již začátkem předesílám, že jsem byl lehce zklamán. Tyto legendy jsem viděl poprvé na Brutal Assaultu (mám pocit, že to bylo po vydání Frozen In Time) a tehdy mě naprosto uchvátili a zpětně jsem začal objevovat jejich kvality a poslouchat i nejstarší nahrávky. Vystoupení v Abatonu bylo též výborné, ale něco tomu oproti BA chybělo, nevím co, zvuk byl poměrně dobrý, výkony kapely fantastické ale přesto mi připadalo, že už je kapela unavená z tour, celkově mi na BA připadali více svěží. Každopádně bylo velmi příjemné si je opět poslechnout a také si je prohlédnout více z blízka. Neustále usměvavý Trevor Peres dává jasně najevo, že kapelu tahle hudba  jednoduše baví a s ničím jiným přijít nehodlají. Každopádně, pokud ještě někdy přijedou, na koncert opět zavítám, jen doufám, že s jinými předskokany.


Zveřejněno: 12. 02. 2008
Přečteno:
3592 x
Autor: Agos | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

28. 02. 2008 08:59 napsal/a bizzaro
další fotky
http://marastjakcyp.com/new/?c=8 ;)
22. 02. 2008 22:24 napsal/a dedek666
Obitérůry
tak koncík jsem si náramně užíval, fakt jeden z nejlepších koncíků z posledních několika let - dokázali, že jsou z5 a v plné síle!!!