30. 11. 2007CATACOMBS – Echoes Through the Catacombs
|
Ruské vydavatelství Solitude Productions je i v našich zeměpisných šířkách známo coby doom metalu zaslíbené. A projekt Catacombs je dalším důkazem, že z nastolené cesty tahle firma nehodlá sejít ani krok stranou. Proč projekt? Protože celá nahrávka je dílem jediného muže, který si říká Xathagorra Mlandroth a abych byl konkrétní, tak se postaral o „all music, instruments & vocals“. Dvouskladbový materiál poprvé vyšel v roce 2001 a nyní přichází reedice, které nabízí jak původní, tak remastrované verze obou songů. První poslech ve mě zanechal skličující dojem – no poslech, já to napoprvé poslechnout do konce nedokázal. Druhý povinný poslech se pak rovnal poslechu závěrečnému. Celá první skladba plyne v bezútěšném monotónním tempu, jehož rychlost lze přirovnat snad jen k rychlosti hlemýždě na procházce – prostě ultra ultra pomalu. Tak pomalu, že se čeká na každý další úder bubnu, na každou alespoň malou změnu riffu či na nějaký osvěžující moment. A ejhle – žádný osvěžující moment nepřichází celých dlouhých necelých 17 minut, protože občasné kytarové jakoby sólo za něj nepovažuji. |
V druhém songu dostávají prostor klávesy, které alespoň trochu další ponurost zpestřují takovým podivným žbluňkavým zvukem. Zpěv je stejný jako v prvním případě – nesrozumitelný hluboký growl tahaný nejspíš až ze žaludku. Pořád neskutečně pomalu, případně ještě pomaleji, a když na to přijde, tak i nejpomaleji (smích – ale opravdu se tahle hudba nedá jinak popsat).
Když střídmá hudba, tak také střídmý obal, respektive pouze jediný list, na titulu vchod do katakomb, na druhé straně fotka autora všeho a tak málo informací, že se člověk nedozví vůbec nic. Ne, že bych považoval album za úplně zbytečné, jen mi šedesátiminutová stopáž přijde takřka nestravitelná. Příznivci funerálního a katakombového doom metalu si třeba smlsnou a propadnou po vyslechnutí téhle placky do ještě větší deprese. Mě to spíše otrávilo. Čas: 60:00 Seznam skladeb:
|














RSS kanál


