Doom metal u nás nemá v poslední době zrovna na růžích ustláno. Kapely, které psaly historii tohoto stylu v českých, moravských a slezských zemích, jsou dnes jinde – buď kombinují více stylů a od pravověrného doom metalu pokročily do jiných sfér, nebo to zabalily úplně. Proto je dnes existence old school doom party takřka zjevením. Album prostějovské kapely From Beyond evokuje právě doby dávno minulé, kdy doom metal zažíval zlatou éru a kdy se skupiny Paradise Lost, Anathema nebo My Dying Bride utápěly v slzách, žalu a beznaději.
Stylová je hned obálka – anděl se sepnutýma rukama, jednoduché logo a kudrnatá písmena vypadají hezky, ostatně celá grafika obalu je udělaná střídmě a v duchu hesla v jednoduchosti je krása. Mám v podstatě jen jednu připomínku – písmo názvů skladeb se k fontu textů moc nehodí. Slova jsou komplet v angličtině a jak už napovídají názvy písní, o nic veselého tady nepůjde. Asi nejnaléhavěji působí text ke skladbě, podle které se CD jmenuje – „zvuky z hrobu volají, hrob je bránou na druhou stranu...“
Hudební obsah Zvuků z hrobu je sice převážně ve znamení kovu zániku, ale občasné zamíření do trochu svižnějších temp koketuje i s kovem smrtícím. Myslím, že je to dobře, protože kdyby se celé album odehrávalo v jednom pomalém tempu, velice rychle by začalo nudit. From Beyond totiž rezignují na housle, flétny a podobné nástroje i na ženský či čistý mužský zpěv – posluchače zkouší zaujmout jinak. I když se většina skladeb nese v obdobném duchu hutných riffů podladěných kytar a hrdelního murmuru, občas se daří vystoupit z bludného kruhu. Nejen díky změně rytmu (názorný příklad nabízí dvojka In The Corner, začínající pohřebním tempem, které se překlopí ve svižnou jízdu), ale také použitím umělých zvuků, třeba žbluňkání v Machinery Darkness nebo tympánů (?) v Endless. Právě instrumentální Endless se vymyká z předkládané kolekce – kromě perkusí zde zazní zvony a klávesy a skladba vlastně funguje jako oddych mezi čtyřmi plus čtyřmi zpívanými songy. Rozumná stopáž jednotlivých tracků – kolem pěti minut – je dalším plusem, skladby se neutápí v několikerém opakování týchž motivů. Ale ne vše se dle mého názoru daří k plné spokojenosti. I přes výše uvedené totiž nahrávka působí chvílemi monotónně, na čemž má podíl jednak takřka neměnný projev zpěváka, jednak je těch zpestření málo. Chybí mi nějaké melodizující nápady, třeba táhlé kytarové tóny nebo častější zapojení kláves, u zpěvu by také neškodilo zkusit třeba sbory nebo využít služeb nějakého hosta.
Nicméně svou kvalitu i přes mé výhrady album má – jednak je zabaleno do solidního zvukového kabátku, který ponurost materiálu ještě zvýrazňuje, jednak je nahráno zkušenými muzikanty, kteří vědí co chtějí – a co chtějí, to hrají. A s tím co hrají to v současnosti asi nebudou mít zrovna lehké, rok 1996 a razantní nástup doom metaluv našich zemích je nenávratně pryč…
Seznam skladeb:
- Killtechnology
- In The Corner
- Machinery Darkness
- Inself Impact
- Endless
- Sounds Of The Grave
- Virturitual
- Brutal Doom
- Soul Vamp
Čas: 39:04
