Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

STIGMA – Non Furtum Facies CD 2006, Grodhaisn Productions

Ať chcete, nebo nechcete, první setkání s cédéčkem kapely Stigma vzbuzuje údiv měnící se v útrpný škleb. Stejný pocity jsem měl, když jsem vidět titulní kresbu na albu Mater Monstifery dva roky tomu nazad. A zase mě napadají stejný otázky. Myslí to vážně nebo je to parodie? Protože jestli to má být první možnost, pak mi nad tím zůstává rozum stát. Kombajn, který poseče vše, co mu stojí v cestě (jen tak mimochodem, opravdu netuším, co by ty nebohé pracovnice dělaly na poli vzrostlé úrody těsně před sklizní, navíc to lupení nepřipomíná ani obilí, ani kukuřici), všude samá lebka, oběšenej myšák a z přepadu padající lidské ostatky – no tě pic. Jestli má jít o parodii, tak mi to jako dobrej nápad taky nepřijde, protože muzika Stigmy se tváří naprosto vážně a řekněme ortodoxně.

Šestatřicet minut death metalu ve středních tempech se stylovým murmurem, stylovým zvukem, stylovými klišé texty a stylovými postupy. Řemeslo je odvedeno na slušné úrovni, ale co dál? To, že pánové si se svými instrumenty rozumí, nahrávku pořídili ve slušném studiu (Shaark), tudíž to „hraje“ a že z těch středních temp tu a tam nenásilně přejdou v solidní mazec ještě neznamená, že jejich produkt je extra zajímavý. Opak je totiž pravdou a v dnešní době je vše výše uvedené nutností, na které se může začít stavět. Jenže v případě Stigmy to tou nutností končí, ke stavbě něčeho navíc totiž prakticky nedochází. Monotónní rytmy, monotónní pasáže, takže člověk uvítá třeba šepot v asi nejlepší pecce Eaten When Living, kytarové vyhrávky v Autopsy Protocol či sólovačku a hopsačku v posledním songu. A abych nezapomněl, mikrofon patří krásce Alžbětě, což je v death metalu jev viděný zřídka. Jenže v případě Stigmy je to spíš taková zajímavost. Asi málokdo by při prvním poslechu poznal, že ten „hlásek“ je dílem ženského hrdla. Jako poznávací „promo“ znamení to fungovat může, pod pódium to zaručeně přitáhne více zvědavců, ale jinak Alžběta předvádí totéž co její mužští kolegové – pořádný murmur. Ale z bookletu Alžbětinu roli v kapele nevyčtete, sestava tam totiž není uvedena, jen fotka, a potenciální kupec neznalý poměrů aby u stánku dumal, co kdo a co ta krasotinka...

Těžko Stigmě něco tlouct do hlavy, žádní mlaďasové to už nejsou, takže mají svůj náhled na muziku a ten je asi totožný s tím, co na novinkovém albu předkládají. Přesto si pár „rad“ neodpustím, protože jak jsem již napsal, základ tu je, tak proč se bát trochu ze zajetých kolejí vyjet? Třeba občasným kytarovým sólem (nemusí to pořád jen hučet), občasnou změnou výrazu zpěvu (nemusí to pořád jen chrčet) nebo... Prostě ten stereotyp nějak narušit.

CD navíc obsahuje videoklip ke skladbě Eaten When Living, ve kterém se střídají záběry na hrající kapelu a na patologa – standardní práce, na můj vkus chvílemi nechutná.

Seznam skladeb:

  1. Intro
  2. Bloody Territory
  3. Eaten When Living
  4. Beast Of Pray
  5. Condemned Cell
  6. Non Furtum Facies
  7. The Army Of Martyrs
  8. Human Trophy
  9. The Crusher Of Human Garbage
  10. Autopsy Protocol
  11. Deformed In The Pool Of Blood

Čas: 36:20

www.stigma.wz.cz


Zveřejněno: 20. 07. 2007
Přečteno:
3374 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář