 |
 |
 |
27. 1. 2004SELFISH - 14 KG Nadhozem
|
Není punk jako punk, aspoň pro mě. Nepovažuji se za nějakého velkého punkoznalce, ale jen tak pro sebe si tenhle žánr dělím do dvou škatulek. V té první, zmačkané a špinavé, jsou kapely hrající právě tak špinavě ? s mizerným zvukem, s ?všelijakými" instrumentálními výkony a většinou s kritickými texty. Ve druhé krabičce je pravý opak ? spíše to už ani není punk, ale POPpunk (nebo jak se dneska říká neopunk). Mé sympatie jsou na straně těch špinavců, ale ani popovější věci nehodlám šmahem odsuzovat. Proslavili se jimi třeba Offspring a zkouší to další, třeba i u nás. Jaksi-taksi to dotáhli až do televize (óčko) a na paty jim šlape Selfish. I když existují už od roku 1995, je čtrnáctiskladbové a čtrnáctikilogramové album oficiální prvotinou. Předcházelo mu několik demáčů a od angličtiny se hošani postupně propracovali k jazyku srozumitelnýmu většině obyvatel naší středozemičky. Ač jsa vyznavačem mateřštiny, u Selfish je to asi největší problém. Deska má jednu velkou slabinu, a to jsou texty. Půlka se motá kolem ženskejch a problémů s nima, některý bych ještě překous, stejně tak vcelku vtipnej textík o Wjetnamcích nebo o Johnovi a Yoko Onovi (nedoporučuju ale uctívačům obrýlené ikony). Zbytek je mizérie ? Letošní léto (hrůzný rým ? Alena ? není zahalená?), Zlatej slavík (když za komančů zpíval Telex, že maj rádi Káju Gotta, byla to svým způsobem rebelie, dneska se věnovat tomuto pánovi ? to nehodlám překousnout) a hlavně Rusko ? takovou krávovinu už jsem neslyšel hodně dávno (o spojení rebel ? prdel se mi snad budou zdát zlý sny). Na druhou stranu autoři slov (kromě Domka všichni + zřejmě bratr reeka) se vyvarovali trapných vulgarismů, což kvituju s povděkem. No ale abych jen neukazoval na zápory, mrknu se na to lepší, co CD nabízí. A ono toho není |
|
málo. V první řadě je to hudba, která rozhodně nenudí. Narozdíl od ?špinavých" kapel je deska zvukově na slušné úrovni. Instrumentálně taky pohoda, je vidět, že muzikanti (Reeko ? g+v, Domek ? dr+v, Maart ? g, Novas ? b) už mají něco za sebou. Některý momenty se sice jakoby opakujou, ale v daném žánru se není čemu divit. Většina skladeb je ve svižném tempu, bicmen popohání kolegy plnou parou vpřed. Některý melodie jsou hitovky na první poslech (úvodní Všechno je zase fajn, Wjetnamci, Zlatej slavík), některý na druhý :- ). Chvilkama (v pomalejších pasážích) mi to připomene třeba takovou Znouzectnost. Je prostě slyšet, že o muzice pánové přemýšlejí mnohem více a s mnohem větším úspěchem než o textech.
Zmínku zaslouží také multimediální část CD, se kterou si sice můj MAC neporadil, ale kámošův PC jo. Fotky, články z tůzných tiskovin, 10 starších skladeb v mp3 ? tahle by to mělo vypadat ? pochvala míří panu Ceckovi a jeho recordsu. I obal je vcelku OK, punkove nikdy nebyli zrovna estéti, ale jsou zde obsaženy všechny potřebné informace (texty, sestava, kontakty,?). Maličko možná mate seznam skladeb, kterých je na zadní straně obalu uvedeno 15, na CD samotném 14. Všechny přehrávače jich objevily 14, první XXXX z obalu zřejmě poukazuje na datovou stopu. Takže na závěr nějaká doporučení: - kdo má rád český jazyk a muzika mu je ukradená, ať se Selfish vyhne na sto honů, - kdo má rád svižný melodický poppunk s čistým vokálem a texty jsou mu šumafuk, ať se po Selfish vrhne po hlavě, - a kdo má rád srandu, ať vyrazí na koncert! čas: 47:32 Skladby: 1. A všechno je zase fajn 2. Vzpírací 3. Yoko on 4. Deníček 5. Wjetnamci 6. Maják 7. Mejkapy 8. Nadechni se a leť! 9. Dědek 10. Rusko 11. Letošní léto 12. Most 13. Emancipace 14. Zlatej slavík |
;)
RSS kanál
