Do Nepomuku to nemám daleko, ale dlouho jsem váhal, zda na tuhle akci vyrazit. Rozhodl jsem se až v sobotu dopoledne a důvodem byla účast Faty Morgany, Dymytry a Salamandry, tedy kapel, které jsem dlouho neviděl. Naproti tomu Alkehol či Harlej jsem předem odepisoval... a nakonec musel svá předstartovní očekávání korigovat.
Start akce byl naplánován na 12:00 a přesně v tomto čase jsem napochodoval na náměstí v Nepomuku. Čtete dobře, akce se konala přímo uprostřed města, na historickém náměstí. Klobouk dolů před místními lidmi a zastupiteli, že podobnou akci v centru akceptují. Pár minut po poledni narukovala na pódium FATA MORGANA v nových kostýmech a se svým pojetím staroškolského heavy thrash metalu. Hrálo se z poslední řadovky Spalovač mrtvol, ze starých fláků došlo je na Vodní vývod přejmenovaný na pivní a na Televizní zpracování války se satanem, jeden fanoušek si vykřičel Doktora Mengeleho a poměrně krátký set byl u konce. Odezva fanoušků, kterých už od začátku bylo na místě celkem dost, ale byla hodně vlažná. Současná tvář Faty Morgany je pro většinu posluchačů nepřitažlivá – nepřináší nic, čím by zaujala. Stokrát ohrané riffy, nepříliš kvalitní instrumentální výkony a pozvolna práchnivějící materiál staví dnes kapelu do role outsiderů.
Hned následující partička ukázala, jak se dneska hraje. Rázem byl zvuk v pohodě, rázem se probrali lidi, a DYMYTRY do nich začali rvát svůj psy core. Výborně sehraná kapela, stále vystupující v maskách podobných vesmírné příšeře z Predátora, pro mě byla příjemným překvapením. Sice jsem skladby neznal, ale dokázaly mě zaujmout hned na první poslech (z loňského Basinfirefestu jsem si nepamatoval nic). Nechyběly melodické hitové pasáže, ale došlo i na razantní nářezy. Dymytry jsou na správné cestě, moderní metal s vlastním ksichtem, který by se klidně obešel bez sci-fi masek.
Angažování thrash coreové mlátičky LOCOMOTIVE bylo poměrně překvapujícím tahem. Ale lidem se jejich mazec líbil, mě taky a tak není divu, že obchůdek s tričky s logem kapely měl slušný obrat a posléze se po městě pohybovalo několik postav, na jejichž zádech se dalo číst „Ornament z pijavic“. Locomotive zahráli prověřené hity podobně jako nedávno v Záboří a opět se líbily hlavně songy Vítej v ... nebo Nechtěli.
Omyl pořadatelů – asi tak by se dalo charakterizovat zařazení kapely EMPIRE, která nahradila odpadnuvší De Bill Heads. Ono to nebylo vyloženě špatné vystoupení, ale lidi na jejich styl nepřišli. Uvaděč (slovo moderátor je pro pána s děsivým uváděním jednotlivých kapel příliš noblesní) tvrdil, že hrají americký rock´n´roll a hard rock. Něco takovýho to asi bylo, zahraný v pohodě, zazpívaný taky – snad jen dlouhých vysokých ááááááááá pasáží bylo moc – ale pro jiný, snad dospělejší publikum. Empire jsou zajímavý třeba tím, že kytaru drží v ruce čistokrevný Ital a za mikrofonem trápí hlasivky Radek Kurc, někdejší frontman pražské heavy party D.N.A.
Na SALAMANDRU jsem byl hodně zvědavý, hlavně na nového zpěváka. A hned od prvních vteřin jsem dostal ránu mezi oči. Salamandra je momentálně v troskách. Kapele to neladí – přišlo mi to spíš jako zkouška, než jako vystoupení před publikem. Možná se na tom podepsal zvuk, který měla kapela minimálně divný – ale když vezmu dvě předcházející kapely, který zněly křišťálově, bude asi chyba u Salamandry. A nový zpěvák, to je prostě omyl. Na Dalibora hlasově nemá ani náhodou a jeho rádoby vtipné průpovídky působily trapně. Zklamání, které mi Salamandra připravila, bylo veliké.
Zato DEBUSTROL nezklame nikdy. Kolins a spol. dobře vědí, co na lidi platí – a přesně to jim servírují už déle než dvacet let. Festivalová vystoupení jsou limitována kratšími časy pro jednotlivé kapely, takže Debustrol se nezdržovali a sázeli jeden hit za druhým – od Antikrista po Přerushit. Asi nemá cenu cokoliv dodávat, Debustrol je koncertní jistota a odezva tomu odpovídala.
TÖRR měl přijetí o něco vlažnější a lidí pod pódiem ubylo. I Törr zahrál novější věci (Made In Hell, Čert mě vem) i letité hity (Armageddon, Exorcist, Kult ohně). Kladivo tentokrát netrvalo tak dlouho (času nebylo nazbyt) a Vlasta omezil své hecovačky na minimum, takže se stihl i závěrečný cover Venom Countess Bathory. Törr mi nepřišel úplně v nejlepší formě – možná to bylo zvukem – jedna kytara je jedna kytara.
ALKEHOL jsem naživo viděl jen jednou, v roce 2005, a tehdy mě hodně zklamali. Tentokrát jsem to neviděl až tak černě – letité odrhovačky celkem odsýpaly. Navíc měl Alkehol báječnou kulisu – většina lidí asi přišla právě na něj a na následující HARLEJ. Obě kapely dokonale využily toho, že lidi znají většinu skladeb nazpaměť a spousta jich s protagonisty vesele prozpěvovala Svařák, Pověste ho vejš, Travička zelená, Na Slamníku atd. Mě to nijak extra nebralo, o něco lepší mi přišli Harjeláři, hlavně instrumentálně a taky díky razantnímu bicmenovi. Proti Fata Morganě nebo Salamandře to ale bylo podstatně lepší, a jak jsem zmínil v úvodu, produkce těchto kapel, i když je z trochu lacinějšího kraje, mi nepřišla úplně špatná.
Následovat měli ještě další party (Šafránek s Velrybou, Krucipüsk, Doga a Aleš Brichta), ale celoodpolední posedávání a postávání na sluncem zalitém náměstí unavilo nejen mě, ale i mé spolucestující, takže jsem zvolili návrat. Celkově nebyla akce špatná – pěkné prostředí, většinou kvalitní zvuk, několik velmi dobrých kapel – takže víceméně spokojenost.
