Nerad bych někoho odradil hned na začátku recenze, ale přesto si neodpustím ostřejší slova, po jejichž přečtení, prosím, neodcházejte od obrazovek. „Ta“ slova budou šít do obalu. Když vedle sebe položím minulé a současné CD Greedy Invalid, je to jako když přede mě někdo položí šťavnatý steak a žemlovku. A protože nejsem vegetarián, je snad jasné, že dávám přednost steaku a tím pádem i minulé grafice. Ta na novince na mě působí odstrašujícím dojmem. Nevím, co chce autor sdělit světu titulní kresbou, mě tedy neříká nic, navíc mi obrázek přijde přímo ošklivý. První i druhé otočení stránek dojem lehce vylepšuje, jako podklad textů slouží prolínající se fotky muzikantů. Prostředek – to je klišovitá nepovedenost – do další nehezké kresby jsou násilně a nepřirozeně zasazeny fotky všech členů kapely. I na zadní straně mi přijde, že grafik při práci chrápal – proč jsou v některých názvech skladeb všechna písmena velká a v některých jen první (dokonce je tu případ, že první slovo má velké písmeno, druhé malé a třetí velké – viz. seznam skladeb na konci!)? Možná si někdo řekne, proč se tady sáhodlouze zabývám obalem, ale třeba si Greedy Invalid příště dají větší pozor, než něco pustí mezi lidi.
Booklet je za námi a můžeme se věnovat podstatnějším záležitostem jako jsou muzika, zvuk nebo texty. Autorem slov je zpěvák Storm a stejně jako na předcházejícím albu Meaning Of Life jsou načichlá melancholií, trápením, vzpomínkami a láskami, samozřejmě v angličtině. Když už jsem u personálií, Gríďáci hlásí další změny v sestavě – baskytaristku Katku nahradil už nastálo bývalý pendl Kurt a přibyly klávesy a za nimi Catherine. Kytary už neodmyslitelně patří Markovi a šéfovi Smrkovi, za bicími sedí Mercy, což je druhá dáma v kapele (pod jménem Merci naklepala již předešlé album – buď si pseudonym upravila, nebo je v bookletu další kiks – a po inspekci webu Bé je správně).
Tak a konečně jsem u muziky. Greedy Invalid už nějaký čas dostávají nálepku českých HIM, ale tohle přirovnání lze použít tak maximálně u zpěvu. Storm výrazem opravdu finského hezouna připomíná – prostě má hodně podobný hlas. Ke cti Storma nutno přičíst fakt, že se snaží s hlasem pracovat, nezůstává u jedné uplakané polohy, ale naopak se nebojí občas přitvrdit či přejít do skoro recitace. Ač by textová poselství mohla svádět k doom metalovému směřování kapely, není tomu tak. Pohřební tempa opravdu nečekejte, hudba se prakticky neustále vine ve středních tempech, jedna melodie střídá druhou a kytarová sólíčka rozkvétají jako květiny po dešti. Hned v úvodní intrádě o sobě dává vědět nová posila Catherine, zvuk kláves se mi tady hodně líbí, blíže než k syntetice má ke skutečnému klavíru. Trochu ukvapený přechod intra v druhou stopu mohl někdo trochu poladit, stejně jako uspěchaný závěr. Trojka mi voní o něco více, jednak má mnohem silnější melodii, jednak dostávají více prostoru klávesy. Dlouhá úvodní pasáž Sand Castle je opět vystřídána svižnější chytlavou melodií, klávesy tentokrát vyluzují spíše táhlé tóny a Storm tak trochu „pláče“. I další skladby jedou podle podobného, již naznačeného, mustru – střední tempo, výrazný zpěv, kytarové sólo, tu a tam vystrčí růžky klávesy. Nejlepší skladby podle mě přichází v závěru. The Final Cut resp. Weeping Willow totiž nabízí méně otřepané nápady i odvážnější postupy. Minimalistický úvod The Final Cut střídají psychedelické klávesy, zajímavý disharmonický rytmus, ostřejší zpěv a střední pasáž s vytaženou basou. Ve Weeping Willow trochu slyším novodobější Paradise Lost, pomalejší tempo, chytlavé kytarové melodie se vrství a prolínají se zpěvem (Stormův zpěv se mi tady líbí nejvíc z celé desky), trochu škoda dalšího divného závěru. Na novince trochu překvapivě chybí úplně pomalá balada typu Resurrection Of Mine nebo Little Man, které předchozí alba zakončovala. Možná trochu škoda, ta ultra volná tempa Greedy Invalid celkem slušela. Ještě se musím zastavit u bicích, které se na první poslech zdají až příliš strohé. Postupně ale vyplouvá na povrch, že to jinak být nemůže, naopak jistá umírněnost přispívá ke spádu a čitelnosti nahrávky.
Změna studia kapele taky prospěla, zvuk je podstatně lepší než na předchozích dvou nahrávkách Lost Letter a Meaning Of Life. Nahrávka zní svěže, hlavně zvuk kytar je proti minulosti výrazně lepší.
Celkově Greedy Invalid servírují solidní porci melodického řekněme gotického rocku, tu s doplňujícím přídomkem metal a tu, snad mě nikdo nebude kamenovat, pop. Žádné instrumentální ekvilibristiky, žádné hraní si na umění – ale zábava, pohoda, oddych. Takže chcete-li občas jen tak v klidu relaxovat, album Dancing Little Flames vám k tomu dodá tu správnou kulisu.
Seznam skladeb:
- Triumph of the soul
- Melt Away
- Dancing little Flames
- Sand castle
- The blue picture
- Choke
- Three times
- The final cut
- Weeping willow
- Circles
Čas: 37:01
