20. 5. 2007Mike Terrana, 18.5.2007, KD Šeříková, Plzeň

další fotografie

Abych byl upřímný, jít na tenhle koncert pro mne byl tak trochu výstřel naslepo. Ani jednu z "předskakujících" kapel, i když jde o české počiny, jsem zatím neslyšel. Ani jsem si nikdy nedovedl dost dobře představit, čím dovede jediný člověk více než hodinu zabavit bubnováním poměrně ortodoxní publikum, jakým bezesporu posluchači metalu jsou.

Celý večer začal s mírným zpožděním podpisovou akcí Mikea Terrany, na které prodával své dvě DVD a několik nezbytných triček. Už od samého začátku byl o Mikea velký zájem, a tak se s hosty ochotně fotil, podepisoval, fotil, a podepisoval, a podepisoval, a... Osobně musím uznat, že podobné masové podpisové akce chtějí asi hodně silnou povahu. Sám si nedovedu představit, že bych byl téměř hodinu jediným terčem focení a žádostí o podpisy. Nicméně na scéně Šeříkovského kulturáku se již objevili Maelström, a tak byl Mike po chvíli od své povinnosti osvobozen.

Maelström jsou na domácí scéně zjevem poměrně novým - své první album, třískladbové EP Maelström vydali před dvěma lety a minulý rok k němu přidali i dlouhohrající desku, Miss Parazit. Takže pro ty, kteří o Maelström ješte neslyšeli - kapela hraje příjemný heavy metal, plný těžkých riffů. To vše na svých bedrech nese pouhá čtveřice členů kapely - kytarista, basák, zpěvák a bubeník. Místy jsem se neubránil dojmu, že některé skladby Maelsröm mají blízko k pomalejším kusům moravské skupiny POWER 5. Nicméně mezi domácími kapelami si Maelström určitě získají své místo, protože hrají kvalitní heavy metal, bez onoho zábavového patosu, který se některé kapely snaží jen horko tězko smýt. V živém vystoupení doplnili Maelström své "starší" skladby novými kusy z letošní tvorby Sahara a Víc než zákon. Snad jediné, co bych mohl vystoupení vytknout, byla absence nazvučení backů a malinko utopený zpěv, díky čemuž bylo zpěvákovi (který je mimochodem velmi kvalitní) jen těžko rozumět.

Druhým kusem na scéně byla, též česká, kapela Forgotten Silence. Tato skupina se, na rozdíl od klasicky zaměřených Maelström, vydala po progresivnějších cestách, a tak jejich vystoupení bylo nakonec složeno z "pouhých" tří skladeb, které vyšly na jejich posledním CD. Ačkoliv historie kapely se datuje od roku 1994, bylo toto mé první setkání s jejich tvorbou. Asi nejlépe by na jejich skladby seděl popis - progresivní jamík, doprovázený klávesami, které se pohybují někde mezi Deep Purple a Ayreon. A upřímně - takovéto kapely nejvíce obdivuji, a to ze dvou důvodů. Za prvé naprosto precizní hra. Slazení jednotlivých nástrojů, časování, vše bylo naprosto precizní. Druhým důvodem je pak paměť - přeci jen dokázat si zapamatovat osmnáctiminutovou skladbu a pak jí bez jediného zaváhání na živo předvést, v tom je kus mistrovství.

Nicméně ani u Forgotten Silence si neodpustím dvě připomínky k jejich vystoupení. Jedna se týká, stejně jako u Maelström, zvuku. Obě kytary se

Vrcholem večera pak nebyl nikdo jiný nežli sama rytmická bestie, Mike Terrana. Jeho zhruba hodinu a půl dlouhé vystoupení nelze popsat jiným slovem, nežli úžas. Od začátku do konce. Vystoupení se sestávalo vlastně ze souhry bicích s jakýmsi rytmickým doprovodem, který zajišťovaly reprodukované syntetizátory nebo kytary. Hned od začátku se Mike opřel do svých bicích takovým způsobem, že Šeříkovka má nejspíš příštích pár let klid od pavouků. Jeho hra musela spolehlivě protřepat vnitřnosti všem v okruhu půl kilometru, a to ani nemluvím o dění uvnitř. Mike spolu s hudbou střídal agresivní polohy s jemnými vyhrávkami, během kterých si jen tak jakoby nic pohrával s činely.

Viděl jsem v akci již pěknou řádku metalových bubeníků, ale takhle do toho třískat, to umí prostě jenom Terrana. O to obdivuhodnější je, že za celý večer si oddychl pouze třikrát. Jednou, když uváděl "klasickou" vložku svého koncertního představení, Concerto for Oboe and Violin od J. S. Bacha, kterou uvedl slovy:

"So, listen to this piece of classics with some heavy metal drumming."

Tak poslechněte si tenhle kousek klasiky s trochou heavymetalových bicích. To vyplnil do puntíku a obávám se, že tohle dát poslechnout některému z klasiků, tak se mu nástroj pod palbou Terranových bicích promění v prach. Druhá pauza pak následovala po oné troše klasiky, byla ale vyplněná vtipnými hláškami a nezbylo nám nežli prostě ocenit Terranovy nablýskané svaly. "Do you like my shiny muscles?"

Poslední větší přestávka následovala před posledním přídavkem, kdy už Terrana neměl nic, co by více zahrál. Po troše přemýšlení tak jako bonus hodil nečekaně bubenické sólo ;-)

Musím ale nakonec uznat, že i když jsem šel na Terranu s lehkými obavami, co můžu očekávat od více než hodinového bubenického sóla, byl jsem velmi mile překvapen. Atmosféra byla vynikající a publikum velmi dobře spolupracovalo s Terranovou hrou. Ten pak při každé příležitosti hýřil humorem, a tak došlo i na techno vložku, během které si Terrana prozpěvoval text ve smyslu: "I'm too sexy for Pilsen, I'm too sexy for Rage..." nebo při úvodu zmiňované Bachovy skladby nás ujistil, že jde o "concerto for oboe, not elbow" (tedy hoboj, nikoli rameno). Z obav se tedy nakonec vyklubalo milé překvapení a věřím, že si všichni přišli na své a během večera se dobře bavili.

webs:

http://www.maelstrom.cz/

http://forgottensilence.net/

http://www.terrana.com/