Po delší době se v Music Baru Křemelka (nový název starého rokáče) konala akce, která mě nenechala strávit sobotní večer doma u počítače a psaní recenzí, haha. Ve 20:00 jsem napochodoval do klubu, ve kterém se „tísnilo“ více muzikantů než návštěvníků koncertu. Ale postupem času se prostor tak akorát zaplnil (cca 40 platících není podle mě málo) a po 21. hodině tak mohlo matiné alternativních kapel začít.
Pro někoho je možná pozice první kapely nevděčná, ale sušická partička ASISTAR_T s tím neměla sebemenší problém. Naposled jsem Asistar_T viděl v roce 2005 a od té doby došlo k několika podstatným změnám. K té nejvýznamnější bezesporu za mikrofonem, kde zpívajícího kytaristu vystřídala slečna disponující skvělým hlasem. Muziku dříve s noise rockem koketující skupiny to posunulo do živelně rockových vod. Texty v polštině a mám pocit, že i v nějaké nespecifikovatelné hatmatilce zdařile zapadají do členité a stylově barevné hudby, ve které se přirozeně střídají art rockové pasáže s živelnými, možná punkovými výjezdy. Kapela představila i chystaný vinyl, tedy vlastně jen obal, protože kolečka ještě neopustila brány lisovny. Pro mě překvapivě vyspělé vystoupení hotové kapely. Na výlisek jsem opravdu hodně zvědavý.
Klatováci STRIPE také nedávno provětrali sestavu, za mikrofonem nahradila dřívější mužský element slečna. Stripe označují svůj styl jako pruhovanou hudbou. Snad tím chtějí naznačit pestrost, která se ale odehrává v rámci jednoho stylu. Tím je moderně zaměřený pocitový rock, postavený na dlouhých instrumentálních úsecích a pečlivě vystavěných náladách. Střídaly se svižnější skladby s pomalejšími – a právě v pomalých pasážích to kapele i Evičce za mikrofonem podle mě slušelo více. V několika okamžicích se se zpěvem přidal i kytarista. Případná studiová nahrávka by mohla potěšit příznivce kapel typu Apatheia, Animé (pomalé kusy) nebo třeba Sad Harmony (svižnější počiny).
Závěr patřil pořadatelům, volyňské "pětadvacítce“. Ta se pomalu probírá z letargie, která trvala téměř rok. Aktuální nahrávka Kde se rodí myšlenky byla pořízena už v roce 2005 (a zmástrována v roce 2006), takže by koncertní a propagační aktivity měly dávno běžet. Ale pánové a dáma se nikam neženou – což je podle mě veliká škoda. Zatímco nahrávka zní poměrně klidně, učesaně, takřka pop rockově, naživo to byl pořádnej mazec. Mazec, kterej měl na svědomí hlavně Honza, kterej řezal do bicích s takovou vervou, s jakou si ho pamatujeme z Avenger. Když rozjel dvou kopákovou smršť, ten tam byl pohodový popík, z beden se valila živelná muzika. K Honzovi se přidali i ostatní, kytary najednou řezaly pěkně ostře. K přitvrzenému vyznění "25" výrazně pomohl i zpívající kytarista Aleš, jehož projev proti studiovému záznamu zdrsněl.
Akce skončila kolem půl druhé ranní a já jsem nadmíru spokojen. Všechny kapely oslovily nejen mě, ale na poměry rokáče dospělejší publikum, které ocenilo snahu vystupujících slušnou kulisou. Přidávalo se hojně, zvuk byl, co já pamatuji, jednoznačně nejlepší v dějinách Křemelky (provozovatelé konečně do zvuku zainvestovali), nahuleno tam bylo podstatně míň než minule (takže mě ráno z nikotinu nebolela hlava) – prostě po všech směrech vydařená akcička. Naviděnou 25.5.2007 na koncertě Avenger, Mortifilie a Panychidy.
