15. 5. 2007Plzeň – Divadlo pod Lampou, 12.5.2007

další fotografie

Po týdnu se do plzeňské Lampy opět vrátil metal a konala se zde další hlučná šibřinka. Hned od počátku bylo jasné, že účast fanoušků bude oproti zastávce Sleepwalking tour, která se zde konala minulý pátek, značně hojnější a během celého koncíku byl sál zaplněný. Naštěstí dorazil i dostatek fans z okolí Plzně a třeba z Tábora dorazila rovnou dvě auta. Navíc až po okraj naplněná samou honorací a metalovou aristokracií. Celkovou účast bych tipoval na takových 100 platících kusů, což je na dané prostory počet takřka ideální.

Člověk se stačil jen rozkoukat, dát jeden drink, chvíli otravovat přítomné kolegy a kolegyně svými zcestnými bláboly a už nastupují Return to Innocence, kteří jdou do akce o půl hodiny dříve, než je v těchto prostorách zvykem. Reakce přítomných fans byly sice na začátku poněkud chladnější, ale to nezabránilo „Returnům“ v tom, aby servírovali svůj extrémní metalový mix v plném nasazení. Již několikrát jsem psal, že jejich poslední výtvor Sal Lunae hodnotím jako značně vyvedený a skladby z něj v živém provedení neztrácejí nic ze své síly a energie. Hitovka Streams, What I ever was, Faster than a thought a další věci z něj nechyběly. Na samotný závěr klipovka Just moment a máme tu konec. Ke konci se konečně probírá i dav pod účinkujícími. Vystoupení vydařené, jen jsem v Lampě zvyklý na lepší zvuk. Například pouštěné klávesy nebylo příliš slyšet. Po dlouhé době jsem viděl koncert Return to Innocence, kde nezazněl cover od Moonspell s názvem Alma Mater. Škoda, nějak jsem si na něj zvykl. Mladobeleslavské čeká tento večer ještě jeden koncík a tak kvapem balí a uvolňují pódium dalším.

Těmi dalšími jsou táborští F.O.B., pro které je zdejší pódium více než známé. Chvíli nechápavě sleduji pódium, na prstech sčítám počet hudebníků na scéně a stále docházím k číslici 4. Nejdříve své nejasné počty přisuzuji dozvukům včerejšího výjezdního firemního zasedání, které se protáhlo do svítání a bylo značně náročné. Později však zjišťuji, že mé vidění není zdvojené, ale že F.O.B. přivítali do svých řad nového, čvrtého člena, který má na svých bedrech zpěv. Zajímavé. Tím spíše, že svými vokály i nadále přispívají Corbow s Bendisem a hlasová složka je tak pestřejší a variabilnější. Oproti koncíkům, které jsem měl poslední dobou možnost vidět, došlo k výrazné obměně playlistu. Nejvíce protoru dostaly novinky, které na své zaznamenání do stříbrných kotoučků teprve čekají. Názvy skladeb sloužit nemohu (mohl bych, kdybych se podíval do playlistu, který ležel vedle mne…), ale znějí slibně. Uvidíme, kterak bude nasledovník Default znít z desky. Žádný stylový kotrmelec se však nekoná. Stále má hlavní slovo death metal, kterému občas dýchá na záda starší bratr thrash. Jen se mi nové věci zdají více propracované. Ono už by to chtělo novinku jako sůl, protože Default má na svém kontě pěkných pár let... Oproti předchozím Return to Inocence šla kvalita zvuku směrem nahoru. Zejména nazvučení bicích se vydařilo. Jak by také ne, když Márty pohání šlapáky svými neúnavnými „mánesovskými“ lýtky :o). A rozhodně musím (s množstvím závisti…) pochválit triko Destruction pana Corbowa :o) Zejména když vím, kterak k němu přišel… Inu, švihák každým coulem, který jako by do Lampy zabloudil

Nastupují Martyrium Christi a je jasné, že tady končí veškerá sranda. Jejich death metal má rok od roku vzrůstající kvalitu a toto vystoupení to jasně potvrdilo. Naprosto precizní instrumentace a členité skladby plné zvratů a nápadů. Stejně jako v případě předchozí kapely, i zde dostávají nejvíce prostoru nové věci. V některém z předchozích reportů jsem žehral na to, že Reward vyšlo už v roce 2001 a nové album stále nikde. Tak to vypadá, že jsme se konečně dočkali, protože vyjde každou chvíli a 9.6.2007 se bude křtít ve Starci u Kdyně na Eternal hate festu. Nový studiový zásek jsem ještě neměl možnost slyšet, ale soudě dle  živého provedení, bude se jednat o jednu z nejsilnějších domácích death metalových nahrávek letošního roku, které budou moci konkurovat snad jen Despise se svojí novinkou Fragments of reprisal. Ale nepředbíhejme a nechme se překvapit. Jako vždy se dostalo i na skladby z Reward (You bastards, Spread my blasphemy) a tuším, že i na jednu věcičku z dema Anomalous. Pod pódiem se rozjíždějí divoké tanečky, které vedle stojící Corbow se zájmem pozoruje a po chvíli mi s očima upřenýma na tančící oznamuje, že už chápe, proč Žižka nikdy nepokořil Plzeň. Zejména do půl těla obnažený prsatý válečník budil respekt. Nemá cenu psát o Martyrium Christi více. Bezchybné vystoupení.

Pořádající Trollech se dostávají ke slovu jako poslední a hned od úvodu je slyšet, na koho dorazila většina přítomných. Od první skladby je atmosféra vroucí a v kotlíku se juchá vesele dál. Na chvíli jsem se nerozvážně do těchto prostor vydal, abych docílil lepšího výhledu a poslechu. Po několika nepříjemných kontaktech mých spodních končetin s těžkou metalovou obuví se však zbaběle posouvám pryč od skotačících tanečníků. Do playlistu byly umístěny skladby ze všech studiových alb. Dostalo se tak na Poustevníka, V rachotu hromů, Znovu cítím pravdu, Od kolébky po rakev, Immortal načichlou pecku Volám do lesů, Stromy jsou v nás, Zelená ruka jara a další. V samotném závěru pak došlo i na klipovku Ve stínu starých dubů a jako úplně poslední skladba celého večera zazněl Palindron. Povedená tečka za povedenou akcí. V sestavě Trollech rovněž došlo od našeho posledního živého setkání k doplnění sestavy a já měl poprvé možnost vidět Asuru a Morbivoda doplněné druhým kytaristou a živým bubeníkem. Nutno podotknout, že toto doplnění je ku prospěchu věci, protože sound je mnohem hutnější a živý bubeník je prostě živý bubeník. Byť toho automatického ovládá sebeschopnější jedinec :o). Lesní black metal v jejich podání prostě funguje a Ketzer records si mohou jen blahopřát k tomu, že Trollech mají pod svými křídly právě oni. A tak jedinou kaňkou na vystoupení skřítků od Radyně je to, že během něj se musím rozloučit s táborskou buňkou naší redakce v čele s nejmocnějším. Několik skladeb mám proto díky slzám lítosti a žalu rozostřených. 

Stejně jako minulý pátek, tak i tento večer se hodně vydařil. Návštěvnost byla nadprůměrná a atmosféra rovněž. Doufám, že podobně hojná účast se stane pravidlem. Snad jen škoda, že nedorazili i původně ohlášení Avenger, na které jsem se hodně těšil. Ale i tak se jednalo o pestrou metalovou směsku vystupujících. Jen dál, jen houšť.