Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

PAŘÁT – Shadows From Underground vol. 1 CD 2007, Crystal Production-Pařát

Jak jsem slíbil před pár dny v pohledu na poslední číslo Pařátu, je tady poslech přiloženého kompilátu. Obsáhlý booklet přináší základní informace o všech zúčastněných, na titulce oprávněně pařátek člověčí, neboť pařátky lidské vytvořily 23 songů, které naplno vyplnily možnosti kompaktního disku.

Kdo by to řekl po nemastném neslaném demáči Lines, že Liveevil se takhle posunou. Moderní – to je asi nejlepší charakteristika nové tváře kapely. Rytmicky pestrá, takřka hitová, tvrdá i melodická, s výrazným vokálem Petra Staňka, ne nepodobná třeba Pain. Akorát nová podoba loga spíše vypadá jako UVØVU (smích). Naštvaný HC, možná s kousky punku, provozují The Neunikneš. Hudebně klasika, textově stokrát omleté „Stejně všichni zdechnem“, ale celkově solidní průměr. Paladran jsem recenzoval komplet, nadchl mě a případné podrobnosti hledejte ve „velké“ recenzi. Digistus In Recto je další moderna s velmi dobrým ženským zpěvem Gretky Vargové, známé stejně jako kytarista a zpěvák Luboslav z Lunatic Gods. Tady ale Lubo a spol.  provozují hitovější a melodičtější muziku, snad crossover. Následuje blok grindu, kterému fakt nerozumím, nepoznám, která kapela je dobrá a která ne, takže Rompeprop, Jig-Ai a Critical Madness nechť laskavě prominou, hodnocení si odpustím. Invasion To Privacy produkují celkem chytlavou, stylově nesnadno zařaditelnou hudbu, se zajímavě položeným zpěvem – příjemné překvapení na poli snad modern emo hard core. A další muzika z hard core koketující mě baví o něco míň, Crashpoint je na mě už moderní asi moc. Pergamen, ex-Pergamen Luciferian je další velice zajímavá záležitost. Při prvním poslechu jsem si říkal co to pána/y napadlo, takovej obstarožní ponurej black. Ale každý další poslech mě bavil víc a víc, až jsem kouzlu téhle černoty podlehl. V jednoduchosti je síla a to skvostné logo... Elysium je další band, objevený pro mě až s poslechem téhle směsice. Agresivní thrash metal s vlivy deathu a možná i HC, nadupaný, s velmi dobrým zvukem a řvounem – baví mě to mnohem víc než následující Tortharry. Ti po letech vydali nové album Reborn, které jsem zatím neslyšel, ale podle zařazené skladby to vypadá na návrat do dob ortodoxního death metalu, řemeslně samozřejmě velmi dobře zvládnutého, leč nějaký momentík překvapení mi tu chybí. Apatheiu jsem recenzoval komplet, melodický pop emo rock a blíže opět můžete číst v recenzi na celé album. Ethereal Pandemonium se zprvu tváří jako post doomík s ženským hláskem a mužským šepotem, ale skladba má více poloh, mužský vokál přitvrdí, ženský zkouší spoustu výrazů a zase musím poukázat na zajímavě řešené logo (že by inspirace Anděly a démony od D. Browna?). Pro Sad Harmony platí totéž co pro Apatheiu a Paladran, bližší popis jejich fresh doom rocku si též můžete najít kdesi zděs. Hibakusha je grind, platí pro ni stejná omluva jako pro grindisty předešlé, navíc je tady zvuk v háji. Onanizer mě baví aspoň naživo, tady mi chybí povídačky provázející na koncertech každý song, ale z grindových masážních strojů mě jako jediný dokázal aspoň trochu zaujmout. Hard & Heavy kapelka Dark Angels má někde na Fobii taky recenzi celé nahrávky, která mi příliš nevoní. Doomas už názvem kapely signalizují odkud to vítr vane. Doom metal tak nějak po vzoru prvních Theatre Of Tragedy s éterickým dívčím hláskem a mužským chrapotem. Psycho Radio dobře ví proč zvolilo tenhle název. Stejný přídavný jméno, který popisuje druh rádia, totiž celkem pasuje i k samotné muzice, která připomíná dravější Nirvanu, ale navíc přidává další styly včetně art rockového kytarového běsnění. Thrasheři Shaark odvádí svůj tradičně slušný standard, nebojí se zvolnění ani vícehlasových zpěvů. Deaf 99 jdou na hard core od trochu experimentálnějšího lesa, ale na skočné pasáže dojde taky. Poslední Čad mixuje punk, HC a grind a skladba trpí nedobrým soundem.

A máme za sebou procházku první pařátí výběrovkou. Jako každý sampler má i tenhle jednu nevýhodu a jednu výhodu. Nevýhodou je roztříštěnost materiálu od art rocku po grindové výplachy, výhodou pak spousta tipů pro příznivce všech uvedených žánrů. Mě osobně nejvíce zaujali Liveevil, Digistus In Recto, Pergamen a Elysium, z těch už známých pak Paladran a Sad Harmony.

Čas: 77:03

www.paratmagazine.com

www.crystalprod.cz


Zveřejněno: 06. 04. 2007
Přečteno:
3993 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář