 |
 |
 |
6. 3. 2007MÄSO – Potopa
|
Absolutně netuším, proč jsem si ihned po obdržení této nahrávky vsugeroval, že hudba na ní obsažená je punk. Možná je to tím, že jsem na ní objevil cover jedné naší legendy tohoto stylu. No, každopádně o punk se nejedná. Pokud bych měl jako přiblížení zde nabízené hudby použít nějaký termín, dere se mi na mysl slovo crossover, protože stylové zaměření je více než pestré. Hned první skladba Potopa překvapuje. Na úvod klávesy, do kterých během chvíle vlítne nelítostná rubanice, která je vystřídána pasáží, kde opět dominují klapky a bicí. Jako bych poslouchal Ministry. I Lubošův zkreslený nervní zpěv chvílemi připomíná chorého Ala Jourgensena. Elektronika dostává hned od začátku hodně prostoru a ostatním nástrojům je rozhodně důstojným partnerem. To platí i o následující Tisíce slov, kde je dle mého těch kláves až zbytečně moc a některé vyhrávky mi celkem prudí. Kytarové sólo pak působí jako pohlazení. Nicméně gradace songu v refrénu je povedená. Oproti dvěma předchozím skladbám začíná V prvej sekunde… poklidně, brnkáním kytary a pobrukováním basy. No, tahle idylka příliš dlouho nevydrží. A třebaže nejsem přílišným znalcem punku a mé znalosti končí u The Exploited a G.B.H., zdá se mi, že právě tato skladba má k němu nejblíže. A vyřvávaný refrén samozřejmě nechybí. Zato Angel nás zase vrací do hájemství, kde se pohybují již zmiňovaní Ministry, nebo třeba Die Krupps. Strojový rytmus bicích, dunící basa, řezavá kytara a spousta, spousta kláves a elektronických zvuků. Mno, přiznávám, že |
|
hymna Traktor mě do stavu nadšení nedostává ani v originálním podání Visacího Zámku, takže… Naši slovenští bratři ji alespoň trochu popohnali. Chápu a uznávám, že se jedná o legendární a zásadní kus, ale já bych spíše přivítal nějakou skladbu z vlastní dílny Mäsa, protože Traktor (byť je to Zetor) se mi jeví jako nejslabší článek této nahrávky. Ale následná Men for death značně vylepšuje dojem. Hned od prvních tónu nabírá smrtící h/c tempo a to vydrží až do samotného konce. V tomto případě opět platí ono vousaté pořekadlo, že to nejlepší přichází na samotný závěr. A je jasným důkazem, že to jde i bez kláves… Pro moji osobu jasně nejlepší vál.
Obal cedla je sice vyveden pouze ve dvou barvách, ale má zajímavý motiv a působí vkusně. Pravda, rezervy zde jsou. Minimálně co se týče informací k tomuto titulu. To samé se dá napsat i o zvuku, který je poměrně nevýrazný. Naopak sympaticky se jeví fakt, že ke svým sdělením používají chlapi až na dvě vyjímky rodný jazyk a že se nenechávají limitovat pouze jedním žánrem. Celkově se jedná o nahrávku zasluhující pozornost, které nechybí pestrost, zajímavé nápady a kde klady převládají nad zápory. I přes počáteční nedůvěru jsem spokojen. Čas: 25:15 Seznam skladeb:
|
;)
Reklama
