4. 1. 2007IFA records party, 27.12.2006 – Marty´s Club České Budějovice

další fotografie

Stejně tak jako v roce předchozím jsem i letos vyrazil na poslední koncertní akci roku do Českých Budějovic. I pořadatel byl stejný. Slovutný Ifa zřejmě usoudil, že toho válení mezi svátky už bylo požehnaně a je třeba vyrazit za nějakým tím kulturním vyžitím. A že to zase jednou bylo vyžití…A nejen kulturní… Ještě teď se z toho vzpamatovávám a cestou domů jsem se celou dobu rozhlížel kolem sebe, jestli nemám v patách pohublou postavu v černém s posledním modelem jednoduchého zemědělského náčiní, se kterým se umí po čertech dobře ohánět :o). Vážně jsem si ve vlaku myslel, že udeřila má poslední hodinka. Ale postupně…

Díky včasnému výjezdu z Plzně přijíždím s patřičnou rezervou. Ubytovávám se u pana pořadatele a s předstihem dorážíme do klubu, kde se akce koná. A klub je naprosto super! Ideální velikost, příjemné prostředí, velký a kvalitně zásobený bar s rychlou (a pohlednou) obsluhou, ucházející zvuk (u některých účinkujících)… A během několika chvil se začíná i poměrně slušně zaplňovat. Musím smeknout před místními fans, protože jich dorazilo opravdu požehnaně. Je zajímavé, že každá mnou navštívená akce v těchto místech si na nedostatek návštěvníků rozhodně nemůže stěžovat. O tom se nám v našich krajích může pouze zdát… Oproti plánům se úvod poněkud oddaluje, ale ve společnosti litrového dárku z Jindřichova Hradce, kterým byl obdarován oslavenec Corbow, to nikomu nějak výrazně nevadí :o). Úvod celého večera obstarávají Nienor z Trhových Svin, jejichž jméno jsem poprvé zaznamenal až díky mohutné promo kampani na tuto akci. První, čeho si všímám, je kytarista Mater Monstifery. Další věcí je pak absence živého bubeníka a hudební směřování tohoto tělesa, které bych zařadil kamsi k atmosférickému black metalu. Nechybí klávesy, uřvaný vokál, který je doplňován dívčím, sypačky, ale i heavy pasáže ve středním tempu. Chvílemi zajímavé, nicméně většinou spíše průměr, který nikterak nevybočuje z tradic daného stylu. Zatím. Pravdou ale je, že zvuk jim zrovna výrazným spojencem nebyl.

Následují pánové a dáma z Mater Monstifery, kteří si lebedí v podobném stylovém zaměření jako kapela předchozí, nicméně jasně ukazují kvalitativní rozdíl mezi nimi a Nienor. A to jak hudební, tak i v živém přednesu. Ale je pravda, že Yvor a jeho parta toho mají o poznání více odehráno. Jednalo se o první vystoupení s novým basistou Deemonem a musím smeknout, protože vzhledem k minimu času, který na přípravu a nacvičení materiálu měl, se svojí úlohy zhostil znamenitě. Playlist se nijak výrazně nelišil od našich posledních setkání. Hrálo se převážně z CD Zrozen z hříchu (Osudem prokletá, Zrozen z hříchu…) a dostalo se i na demo Sepsáno krví (tuším, že Nevinnost). A na klasiku klasik s názvem Run to the hills pochopitelně také. Tak mě napadá, že to bylo možná prvně, kdy jsem tuto hymnu geniálních Iron Maiden viděl hrát Mater Monstiferu bez Corbowa. Příjemné vystoupení, které by si zasloužilo trochu lepší zvukovou kulisu, protože klávesy příliš slyšet nebyly. A už by také bylo na čase pořídit si bubeníka z masa a kostí.

S F.O.B. přichází první živý bubeník tohoto večera, což se hned projevuje na zlepšení zvuku a hlavně stylový kotrmelec od „schwarz metálu“ k deathu s thrashovým kořením. Asi nemá cenu se nějak výrazně rozepisovat, protože F.O.B.

Agony nám zase jednou nedorazili a jako náhrada za ně byla pozvána Kapybara. Přemýšlím, jestli jsem tuto letitou hc / thrash (coverovou :o)) bandu někdy viděl live... Ale pokud mě má lihem nasáklá paměť neklame, bylo to naše první koncertní setkání. A jak že dopadlo? Díky za optání, nebylo to nejhorší. Skákavá a energická hudba, která je přímo stvořená k divokému skotačení. Jestli jsem dobře zaregistroval, došlo i na cover od brazilské Sepultury (tuším, že z Chaos A.D.). Netvrdím, že si hned začnu kvapem pořizovat veškeré nahrávky Kapybary, ale živě to šlape slušně. Byť ke konci už mi jednotlivé skladby splývaly v jednu.

A na samotný závěr Return to Innocence, na které jsem se hodně těšil. Hlavní příčinou toho byla jejich znamenitá novinka Sal Lunae, jež se opravdu vydařila a právem si zaslouží zařazení mezi nejlepší domácí metalové počiny roku 2006. A právě úvodní pecka tohoto alba s názvem Streams se skvostnými klávesovými motivy, které evokují středověkou atmosféru a skvělým zpěvným refrénem, se pro mě stala vrcholem celého večera. Opravdová pecka! Ale celé vystoupení snese ta nejpřísnější měřítka. Potěšila i klipovka Just moment a závěrečný cover Moonspell Alma mater. Jen ten text se mi zdál podezřelý… Těch šest vlků v Měsíčních horách tam kvílelo podezřele často :o). Každopádně důstojná tečka za metalovým večerem. Return to Innocence se nám derou směrem vzhůru a pokud budou stále hrát takto kvalitní vystoupení a skládat stejně kvalitní materiál, nic by jim nemělo bránit stoupat stále výš.

Je hluboko po půlnoci a večírek nám končí. Jih opět nezklamal a já na svém koncertním závěru roku nenacházím chyb. To, že po ukončení hudební produkce se spát rozhodně nešlo, beru jako samozřejmost. Kdyby nám vše šlo jako before a after party… Zejména v místním nonstopu, kam jsme byli vykázáni po uzavření Marty´s clubu, jsem se nestačil divit. Hlavně když Ifa nutil floutka, který se motal jako mykologický nadšenec v oblouznění z halucinogeních úlovků, aby řekl papež… :o))) Musel jsem i notně přehodnotit své plány, protože snídaně v podobě řeckým sluncem ozářené Metaxy, následné popíjení a plánování svatby na den následující, pozdrželo můj odjezd a prodloužilo pobyt až do 29.12. :o). Ale to už jsou věci, které nikoho nezajímají a do reportu na tuto akci nepatří. Každopádně musím poděkovat Ifovi a Janičce za  starostlivost a trpělivost a všem ostatním zúčastněným za super akci. Už se těším na další výlet dolů na jih… A předem děkuji i Haničce za dodání fotodokumentace.