Klatovská družina Asmodeus funguje už dlouhá léta, během kterých prošla martyriem personálních rošád. Na kontě má 6 výborných alb, jedno mini CD a jeden boční projektík s názvem A+. Od samého počátku šéfuje kapele kytarista a zpěvák Miloš Bešta. Když jsme se domlouvali na rozhovoru na jednom letním festu, netušil jsem, že mi bude tak dlouho trvat sepsání recenze na Řetěz kritických událostí. A protože mám zásadu napřed recenze, potom rozhovor, muselo tohle povídání chvilku počkat. S Milošem jsem probral nejen aktuální počin, ale zabrousil i do dob dávno a pradávno minulých.
1. Nevím, jestli z toho budeš mít radost, ale protože je tento rozhovor pro tento webzine premiérový, rád bych se trochu vrátil do minulosti. Asmodeus je tady už od roku 1989, ještě předtím fungovaly kapely Massacr, Resscator a Attack. S dnešního pohledu směšné názvy, ale doba byla taková. Proč jste potom sáhli po názvu Asmodeus jsem si přečetl ve vaší historii (inspirováno songem Root), ale proč vám vydržel až do dneška? Přecejen s magií a okultismem nemáte nic společného (a neměli jste snad nikdy) a Asmodeus je něco jako démon ničitel, zlý duch, jehož doménou je lež, omyl a rozmařilost.
V době, kdy kapela vznikla (1988,) bylo módou dávat především názvy s koncovkou or (Kryptor, Terminator, Törr, Assesor, Tormentor apod….), aby seskupení působilo tvrdě aniž by cokoliv předem zahrálo. To se projevilo i při výběru našich prvních jmen. Jenže pak jsme přehodnotili situaci a chtěli se odlišit jednou provždy. Názvem, hudbou, texty, výrazem. Že se nám nakonec zalíbil výraz ASMODEUS je především záležitost má a Petra Korála, který v té době v kapele zpíval. Přišli jsme oba snad shodně ve stejný den s tímto návrhem. Nebylo co řešit. Všude samej orrr a najednou usss. Posléze jsem psal Jirkovi Valterovi o sdělení přesnější definice Asmodeus a zjistil podrobnější význam. Pravdou je, že nás Asmodeus zaujal při poslechu písně Root - Sedm synů.
2. Na začátku devadesátých let jste natočili tři demosnímky – vím, že už je to dávno – ale můžeš k nim říct pár slov?
První demo Invaze svědomí (1990) je shrnutím materiálu z období prvního roku a půl činnosti skupiny a plácáme se v něm v rámci nejrůznějších stylů – punk, heavy, speed, thrash. Spíše by mělo demo obsahovat značku roku 1989. Kapela se teprve stylově hledala a učili jsme se alespoň trochu hrát. Následná spolupráce s Tondou Rauerem (tehdy Brian) a Pavlem „Kuře“ Hejčem (Vitacit) na pozicích zvukových, již přinesla přesnou definici thrashe, jakým se bude Asmodeus v budoucnu prezentovat. Toť dema Heroes a Město padlých soch. Zvláště demo Heroes znamenalo průlom v naší tvorbě a první výrazně pozitivní reakce ze strany kritiky.
3. Jako spousta kapel té doby jste se upsali Monitoru a pod touto firmou vydali v roce 1992 album Prosincová noc blíže neurčeného roku. Jak vidíš dneska váš debut?
„Prosincovka“ je v naší historii velký klenot. Je pro naše fanoušky nesmrtelná stejně jako pro Debustrol demo „Vyznání smrti“. Specifická techno thrash stylem alá Asmodeus, zvukem té doby, obalem, texty. Co mám víc říct, lidi jí milujou a chtějí pořád slyšet staré pecky na koncertech.
4. Nahrávali jste v Propasti – pohyboval se kolem vás Petr Janda? Bylo to nejlepší studio, do kterého ses dostal? Platil Monitor?
Jó, Petr Janda s náma byl na pivu. Dokonce v týdnu, kdy jsme nahrávali, slavil 50-tiny a pozval spoustu celebrit. Do studia se přišel podívat taky Michael Kocáb. To se nám třásla kolena. Potom všichni popařili v rámci párty u bazénu na zahradě. Bohužel pozvaní jsme nebyli. V té době platil Monitor kapelám 7 dní výhradně v Propasti, která je jednoznačně kvalitním A – studiem. U zvuku se nedá hovořit jen o vybavenosti studia. To co nakonec z nahrávky leze ovlivňuje ještě celá řada faktorů, které se studiem nesouvisí. Ale to by bylo na hodně dlouhé povídání. Já mohu odpovědět, že v době kdy Prosincovka vznikala, byla Propast jedno z nejlepších studií u nás.
5. Proč jste nahráli na metalovou desku vánoční kravinky? Hráli jste je někdy živě?
Pro radost, pro zpestření a také proto, že jsme vystupovali v zimě na koncertu určeném k ukončení války v Jugoslávii společně s Arakainem a Brianem a napadl nás fórek s Dědou Mrázem, který hází nafouklé prezervativy do publika . Na tyhle vánoční pecky přišla řada na koncertech vždy v závěru, pro celkové uvolnění atmosféry, mnohokrát.
6. S Monitorem byla smlouva jen na jedno album? Proč nedošlo k prodloužení?
Monitor se nebude zaobírat kapelou která prodala je 3000 ks v časovém horizontu cca 3 let. My jsme doplatili na špatnou firemní politiku. Od natočení desky (květen) do vydání (1. prosince 1992 ) uběhl dlouhý půlrok. A argumenty o Prosincové noci…v prosinci nestačí. Navíc cenová politika týkající se prudkého zdražení vždy k 1.1. každého roku MC a CD se u nás bohužel výrazně projevila. CD startovalo na 149,- a skočilo do nového roku s cenou přes 200,-. Na dobré ceně vydělal především Terminator, který vyšel v závěru roku 1991 (10.000 ks) a naprosto průserově se odrazila prodejnost u desek D.A.I. a Tortura, které vyšly v prvním čtvrtletí 1993 a které dosáhly snad jen 700 ks prodeje. Poté Monitor zastavil investice do mladých metalových kapel a všechno skončilo.
7. Odcházíte k Metal Breath a vychází EP Den zúčtování. Pamatuješ si ještě, v jakém vyšlo nákladu? Proč jste natáčeli jen mini CD?
EP vzniklo na základě naší spolupráce s Pavlem Maňasem v době, kdy jsme potřebovali nutně navázat na Prosincovku. V naší kapele po odchodu třech členů nezbyl kromě mne nikdo a EP bylo zásadní školou pro nově příchozí hráče Pavla Kotěšovce (bicí) a Jindru Gregoru (kytara). Otu Husáka jsme přizvali jako hosta, jelikož jsme udržovali vzájemně dobré vztahy. Co se týče nákladu tuším, že CD bylo cca 650 ks.
8. A zase změna firmy – proč jste se nedohodli s Pavlem Maňasem na další spolupráci?
Protože firma Happy Music Tomáše Vrába (zvučil nám Prosincovku) kladně zareagovala na třípísňové promo k „Příjezdu krále…“ a nabídla excelentní spolupráci, kdy jsme neplatili nic a přitom natáčeli tři týdny. O tom se může dnešním mladým kapelám jen zdát. Navíc prezentaci v rádiích po celé ČR. Jezdili jsme tenkrát s kapelou XIII. století. Tyhle změny firem, ale neprobíhaly nijak dramaticky. Vše probíhalo korektně a bezproblémově.
9. A přichází čas asi nejslavnějšího alba Asmodeus – Příjezd krále (pro mě jsou ale stejně skvělý i poslední dvě desky). Nádherné melodie, skvělé texty, vše silně inspirované středověkem. Byl nápad na monotématické historické téma z Tvé hlavy? Zajímáš se nějak hlouběji o historii?
No nejslavnější nevím, ale jiné rozhodně. Pro jednu část thrashového publika odkojeného především Prosincovkou zpočátku nepochopitelné, pro druhou část skvělé. Na koncertech obvykle docházelo v výměně fanoušků v prvních řadách. Příjezd jsem jako autor potřeboval složit akutně, protože při neustálém skládání thrash nářezu není inspirace, dostatek kvalitních nápadů. Hlava musí vypnout v jednom oboru a přemýšlet jinak, písničkově. Monotématická deska v roce 1995 byla výzva, nápad pocházel z mé makovice a poprvé jsme s Petrem Korálem užili systém skládání slov na hotovou hudbu. Do té doby to bylo naopak. Historii hlouběji nezkoumám, ale asi jako spousta lidí mám rád středověk, hrady, filmy, pověsti, tajemno a napětí a v neposlední řadě dobovou hudbu, která zasahuje obrovské množství posluchačů.
10. Petr Korál vám tehdy napsal asi nejlepší texty, přesto jste textaře vyměnili. Proč?
Peťa byl zavalen prací hudebního publicisty poměrně dost, takže nemohl věnovat kapele tolik volného času jako dříve. Petr se s Honzou Petričkem dobře znal a domluvilo se už v době Příjezdu, že Honza napíše text souběžně s Petrovým na jednu ze skladeb. A tak se i stalo. Od tohoto momentu jsme o Honzově práci a stylu zpracování textu věděli a později se rozhodli udělat změnu.
11. Na albu je i několik skladeb, které jako by vypadly z repertoáru kapelám, které v současnosti potkáš v létě na každém druhém hradu. Tehdy jste ale byli asi jediní, kdo něco podobného provozoval. Kde jste hledali inspiraci?
Především filmy a hudba v nich. Je zajímavé, že život našich předků a historie obecně obrovsky a doslova magicky přitahuje a spojuje kvantum lidí. My si dneska říkáme tahle kapela a hudba je špatná - nelíbí se nám , tahle dobrá - oslovuje nás, ale slyšíš někdy na hradě takové dělení? Zpětně to nikdo neřeší a nezkoumá. Vypadá to tak, že bylo všechno muzicírování skvělé. A lidi to hodně baví.
12. Příjezd krále je také loučením se starým logem, na téhle desce je jakási slepenina starého s novým (podle mě byla obě dost děsná) a poté jste již klasické logo nepoužívali. Proč? Nenašli jste schopného grafika, nebo logo nepovažujete za důležité?
Já si pamatuji jak jsme na střední škole poctivě obkreslovali loga Arakainu, Titaniku, Citronu, Metalliky apod. a zakládali si na logu i v začátku naší kapely. I v době Příjezdu jsme chtěli symbolizovat změnu prolnutím obou nápisů, nicméně to nedopadlo dle našich představ. Dnes už jednoznačně preferujeme čitelný jednoduchý nápis a otázku loga dál neřešíme.
13. Po Příjezdu krále odešla polovina kapely a s novou sestavou přichází změna tématu – středověk střídají mimozemšťani, záhady, obrazce v obilí – proč tak razantní změna? Považovali jste historické téma za vyčerpané?
Každou deskou Asmodea jsme chtěli ukázat další a další možnosti ve vývoji naší muziky. Ať už co se týče tématu, tak hudebně. Nechtěli jsme se opakovat. Vchod jako celá lichá mimozemská koncepce byl ohromnou a zároveň těžkou výzvou. Dodnes jsme na tuhle desku pyšní i když byla a je pro naše fanoušky skutečně složitá k poslechu a ne každý se s ní dokáže srovnat.
14. I Vchod do kruhu vyšel pod jinou firmou, tentokrát padla volba na Avik. Obligátní otázka – proč odcházíte od Happy a proč k Aviku?
Protože se stále klesajícím prodejem tuzemských alb docházelo ze strany firem postupně ke stále většímu tlaku na kapely, aby logicky přinášely čím dál tím více sponzorských peněz. V případě Happy se jednalo o cca 100.000,- a to je zhruba částka, kterou musíš přinést i dnes. Navíc bez možnosti kontroly ceny CD na trhu, nízkých procent honoráře pro skupinu atd. Firmy už nepodporují skupiny. Už je to naopak. Každopádně každý se může rozhodnout, zda-li do toho půjde nebo ne. U Aviku to bylo příjemné domácí prostředí s přispěním kapely cca jednou třetinou a to je férové.
15. V roce 1999 nahráváte pro tributní album Master´s Hammer cover Mezi kopci je klikatá. Pro mě je Master´s Hammer srdeční záležitost, ale co pro Tebe? Brali jste to jako možnost dát o sobě vědět, nebo máš k MH taky nějaký (kladný) vztah?
Vždycky jsou tyhle projekty propagace jména. MH jsem samozřejmě detailně sledoval v začátcích jejich kariéry a bral je jako jednu z originálních českých kapel s vlastním nezaměnitelným výrazem. Myslím, že jsme se potkali osobně na několika festivalech, ale to je vše. Nějaký blízký osobní vztah tam nebyl.
16. V téže době opět mícháte sestavou, přichází basák Milan Pózel a kytarista Tomáš Bešta. S Tebou a s Vláďou Hořkým tak vlastně vzniká sestava, která funguje dodnes. Konečně stabilizace?
Po těch sedmi společných letech asi ano. Tyhle věci nikdy nevíš dopředu. Dnes to může všechno klapat, zítra ne. Každopádně se lze velmi rozumným způsobem domluvit na řešení spousty problémů.
17. Ještě k Tomášovi, na webu sice píšete, že nejste příbuzní, ale já mám pocit, že jsi mi kdysi říkal, že na druhou kytaru hraje brácha? Je „brácha“ jen přezdívka nebo jak to tedy je?
Tomáš skutečně není bratr ani příbuzný. Nějaká vzdálená příbuznost tam možná je, ale to jsme nezkoumali.
18. V uvedené sestavě vzniká deska Na jehlách. Tentokrát není monotématická – nebyl nápad?
Nápad byl, ale velice složitě realizovatelný. Myslím, že bychom ho především hudebně nebyli schopni zvládnout. Ten námět ale neprozradím, nechám si ho pro sebe, možná, že na něj jednou dojde.
19. Jedním z hostů na nahrávce byl Vít Hošek, nemýlím-li se, člen Interitus. Viola je velmi příjemným zpestřením alba – vlastně je to něco podobného jako bylo na Příjezdu použití flétny. Proč není použita ve více skladbách?
Protože na netradičních nástrojích u Asmodea není muzika postavena. Fungují tam pouze jako zpestření, obarvení. Nechceme aby dominovaly. U Příjezdu dostala flétna větší prostor, jelikož středověk je plný akustických barev. Navíc je pro nás zásadní přenést co nejvěrohodněji obsah desky na pódia. Což v případě hostů není možné. Nikdo pak nenahradí jejich linky a muzika bude prázdná.
20. A na závěr první poloviny rozhovoru – co se kapele do roku 2002 povedlo, co mohlo být lepší a co považuješ za největší úspěch?
Jednoznačně vydání první desky Prosincová noc blíže neurčeného roku, ohlas na ní a s ním spojená spokojenost fanoušků. Vystoupení před Annihillator v roce 1994 a následný Příjezd krále po zvukové a obsahové stránce a to i přes všechny výhrady, že rozdělil naši fanouškovskou obec na dvě části. Hlavní úspěch ale je, že kapela stále existuje, hraje a vydává CD.
Pokračování ...
