Míč letěl velmi vysoko a pak dopadl mimo:))) Zpěvák Fred už nemůže točit vrtulí a tak si na svou holou šešuli nasadil bejzbolici. Nicméně na jeho výkonu se to nijak neprojevilo. Set "smažených" nepostrádal porci energie, škoda utopenějších bicích. (Corbow)
X-CORE se s ničím nesrali. Nastoupili, zahráli, odešli. Super vystoupení, které strhlo pohybovat tělem do rytmu nejednoho přihlížejícícho. Hudba dle mého skromného názoru přitvrdila, má potřebný tah na branku, přičemž nechybí sem tam nějaké to sólo a zpěv v čestíně. Kluky jsem viděl asi po pěti letech a konstatuji, že udělali ohromný krok vpřed. Hrát někdy ve večerních hodinách, jistě by jejich set byl ještě lepší. (Corbow)
DEADBORN z Německa jeli brutal death metal s celkem netradičními postupy, sledoval jsem pouze z povzdálí, nikdo další z redakce asi vůbec. (Márty)
Mírné odlehčení přinesl darkový GALADRIEL, jedna ze stájových kapel slovenských Metal Age. Jako u jiných podobných spolků, ani u Galadriel nechybí klávesy a mix ženského a mužského zpěvu, přičemž veliký důraz se tu klade na vznosnou atmosféru dobarvovanou kytarami. Zkušení slovenští harcovníci již mají na kontě rovnou šestici nahrávek a naživo mi docela sedli, i když ke konci mi to začalo připadat už trochu jednotvárné. Buď jak buď, Galadriel se líbili a o řádný ohlas tady nouze rozhodně nebyla! (Marquise)
OPHOILATRY z Brazílie, uf, v programu stálo satanic death metal, no nevím jestli to sedí, ale tohle je přesně ten typ muziky co nemusím, old school death pasáže, navíc se přidal né moc čitelný zvuk, takže pro mě nuda. Goro říká, že je to antihuman black metal,... tak já nevím. (Márty) Na Ophoilatry stálo za to mrknout se na techniku sólové hry kytaristy, jinak ke konci to už byl i na mě trochu moc velký zvukový guláš. (Marquise)
TROLLECH mě zastihli nepřipraveného na překvápko, že hrají s živým bicmenem, přes drobné zvukové nedostatky se mi líbili a rozhodně jim to bez automatu sedlo líp. Lidi pod pódiem pařili s větvema, takže pravá lesní atmoška. 
(Márty) Trollech s živým bubeníkem příjemně překvapili a při svém vystoupení vsadili na osvědčené fláky typu "Poustevník, V rachotu hromů, Znovu cítím pravdu" a jiné. Ohlas měla kapela vynikající, i když absence jedné kytary byla na celkovém zvuku hodně znát a Trollech mi protentokrát připadli trochu děraví. (Marquise)
Jestli mě něco letos zabilo, tak jsou to INGROWING. Tahle grind mašina jede jak sviň. Během léta mám možnost je vidět víckrát a tady to bylo se supr zvukem fakt hooodně coool. Hrálo se z novinky, na závěr zazněl cover Regurgitate a pak titulka z předchozí desky Sunrape. Supr! (Márty)
RASTA byl hodně utahaný metal core, dle programu to měl být modern synth metal, je fakt že klávesy hrály určitou roli v této produkci, ale spíš mi to připomínalo starý Darkside, trošku měkčí. Aspoň mě překvapili a potěšili na závěr coverem Sweet dreams, jak jinak ale, než utahaným 
(Márty)
VISCERAL BLEEDING neměli chybu! Marně tápám v paměti, kdy mi někdo ze zastupců "tre kronor" zklamal. Brutal death metal zahraný naprosto profesionálně se skvělou pódiovkou. Spawn of Possession bych uvítal víc, ale náhrada nezklamala. Prý tímto koncíkem začínají tour se Skinless! Smrtící koktejl... A právě mistři ze Skinless nás teprve čekají! Těším se jako kráva! (Goro)
DAGOBA nepřijeli, a namísto nich jsou tu LOCOMOTIVE, sesterská kapela kultovních Ingrowing. V případě Locomotive se však nejedná o takové běsnění a na pohled hodně v pohodě kapela míchá náklepy s nepřehlédnutelnými corovými prvky, po kterých stále hladové publikum právě skáká jako o život. Zpívá se česky, takže kdo chce, může si úderné refrény zařvat společně s kapelou. Odlehčené texty ovšem neznamenají, že kapela v jiných oblastech slevuje - deathové sypce jsou tu slyšet hodně často, banda hraje s nakažlivým elánem a už rozdělané publikum se zdviženými pažemi reaguje přímo chvályhodně. Pro někoho možná trochu laciné, každopádně však účinné a na Locomotive jsem si zaskákal s radostí. (Marquise)
BORN FROM PAIN navázal na HC-koketování Locomotive a předvedl velice kvalitní metal core s příměsemi agresivního thrash metalu po vzoru legendárních Slayer, takže publikum zareagovalo spolehlivě a povzbuzení Holanďané zahráli koncert sec-mazec. Metal core v jejich podání měl rychlost, našláplost a přímo death metalovou hustotu a tvrdost. Pozadu nezůstával ani zpěv, který byl rovnou zdvojen do pekelného štěkavého řevu, takže syrovost kapely nemá chybu. Nemám co dodat, tohle mě dostalo. (Marquise)
Tak se těším na Rotten Sound jak eskymák na teplý kaštany a místo finských řezníků na mě vyběhnou SKYFORGER. No, tak s chutí do nich. Po jejich koncíku na Open hellu jsem je poměrně často poslouchal, ale poslední dobou můj vztah k nim poněkud ochladl. A tenhle set můj vřelý vztah neobnoví. V žádném případě žádný průšvih, ale něco tomu chybělo. Alespoň pro mě. Dokoukal a doposlouchal jsem vše do poslední skladby a nic to se mnou nedělalo. Pohanský black s folkem a využitím v metalu netradičních nástrojů, hymnických sborů, střídání vokálů, ale... Ale každopádně jsou mi sympatičtí svým nadšením.(Goro) (pozn. Asura: SKYFORGER byli naprosto geniální!!! Masakr!)(pozn2: Skyforger = horký brambor redakce, nikdo to nechce napsat (Hanka)
Tak ROTTEN SOUND už je jiná káva. Naštěstí došlo pouze k přehození hrací doby se Skyforger a já se dočkal. A stálo to za to. Neskutečně energické vystoupení. Chápu, že je ostuda, ale znám pouze jejich cédesa a živě je viděl poprvé! Chyba napravena. Z desek je to paráda, ale živě! Grindová jízda, která těžko hledá sobě rovné. Grind, grind, grind! Jejich poslední zásek Exit se vydařil znamenitě a živá podoba v ničem nezaostává. Hlavně úvodní song z tohoto alba mě totálně odrovnal. Ta rychlost bicích prostě není normální! A naprosto skvělě se povedl i zvuk. Syrový a čitelný. Pro dnešek zatím nej kapela. (Goro)
Intermezzo: musím podotknout, že doposud jsem fronty na cokoli bral v pohodě, vzpomínám si, jak jsem jako malý chlapec stál např. ve frontě na banány, pomeranče z Kuby, citróny apod. ještě za minulého režimu, naprosto v pohodě. Rád bych se mýlil, ale letošní BA mi přijde jako jedna velká fronta, odvezou tank s pivkem, jsem nucen jít si vystát frontu do protějšího stanu, která je v sekundě asi stometrová, na žetony - fronta, na jídlo - fronta,... fronta je všude aáááááágrrrrrrrrrr.... personální zajištění prostě krapet pokulhává... (Márty) A já stojím frontu i na to, abych mohla tu a tam nějakou kapelku vyblejsknout 
(Hanka)
CARNIVAL IN COAL z Francie mě rozsekali svým mixem core a metalu za častého využívání kláves a samplů. Hodně promakaná muzička si našla i dost příznivců pod pódiem. (Márty) Tak na slova jako nuda, popř. neoriginalita ve spojení s Carnival in Coal rozhodně nanarazíte. Hrát v jedné skladbě swing, pop, techno, grind, black a ještě tomu dávat názvy jako Satanic desaster, Dressed like Pazuzu... Zvrhlý cover pop hymny Maniac byl onou pověstnou třešínkou na dortíku. Super! Francie a dekadence. To jde k sobě. (Goro) Jen bych dodal: Neskutečná podívaná, točte se pardálové!:-))) (Manafob) Ještě bych dodal, že též technické výkony muzikantů byly neuvěřitelné, zatím nejlepší kapela, skutečně jsem si je užil. Uvidíme, co na to Textures (Dharm)
Při vystoupení SICK OF IT ALL začalo být znát, že atmosféra se rychle přihušťuje. Lidí přibývá, už o sebe zakopáváme a slavní Newyorčani do houstnoucího hroznu fandů právě nemilosrdně pálí svůj naštvaný hard core. Kapela má za sebou dvacet let existence, ale tady na Brutalu není na majstrech žádná únava znát. Čtveřice se řvounem Louem v čele předvádí divoký, nestárnoucí a přímo ďábelský hard core, plný rychlých zasekávaček a zvratů. K tomu připočtěte divokou pódiovku (Pete K.) a máte tu super vystoupení, které se v našich končinách jen tak nevidí. Obecenstvo se baví a při pohledu na stovky fandů, kteří skáčou a paří jako jeden muž, nezbývá než uzbale pokyvovat. Super řežba od začátku až do konce, plná promakaných riffů a oboustranného odvazu. Lepší vizitku pro zájemce o nové album (Death To Tyrants) si lze jen sotva představit. (Marquise)
Z vystoupení AMORPHIS jsem byl jaksi rozčarován. Kapela zahrála suprově, tady není co vytýkat, i když mi chyběla Drowned Maid, nicméně bylo odehráno jen sedm songů. Můžeme zde spekulovat proč, zda kvůli "dlouhé" zvukovce či kýho výra... Zazněly nový songy, stějně jako starší například oblíbená Against Widows. Kapela se rozloučila bez přídavku, dokonce tak, že mi přišel jejich set jakoby useknutý... (Márty) Pro Marquise šlo naopak o první živé setkání s touto veličinou a ani po třech skladbách mě set nijak nepřesvědčil, v jinak zkušeném výkonu mi chyběla větší šťáva a nějaké "překvapující momenty", takže jsem set Amorphis nakonec předčasně opustil. (Marquise)
Intermezzo II.: Lešek Semelka = otec českého doom metalu (Goro)
DIMMU BORGIR - Tak tudy cesta nevede... (Goro) To tedy skutečně ne! Jen nevím zda dříve kritizovat kapelu nebo zvukaře. Možná, že kdyby byl zvuk jen o půlku lepší, tak by z toho i DB vylezli dobře, ale to se nějak nepovedlo, takže hrůza. Skoro bych se vsadil, že takto vlažné publikum si DB nepředstavovali ani v nejhorších snech. (Dharm) No z desek je to pohoda, tady naživo docela nůda, i když výkon bicmena je úctyhodný... (Márty) Celý set se dal rozdělit na dvě poloviny. V té první se kapela hledala (a potřebovala na to celé tři vály), v té druhé už to byl Dimmu Borgir, i když k dokonalosti mu po zvukové stránce stále ještě dost chybělo. Na druhou stranu kapela zahrála průřez celou svou tvorbou od těch nejstarších dob (Raabjörn Speiler..., Stormblast) přes přelomová alba Enthrone Darkness Triumphant (In Death's Embrace, Mourning Palace) a Spiritual Black Dimensions (skladba Blazing Monoliths Of Defiance) až k nejnovější tvorbě reprezentované skladbami jako Kings Of Carnival Creation, Indoctrination, Progenies Of Great Apocalypse a také staronovým Sorgens Kammer ze znovuvydaného Stormblastu. Vzhledem k potlačeným kytarám, které v riffech skoro nebyly slyšet jsem půlku songů rozeznával jen podle tónů kláves. Právě klávesy a zabijácké bicí naopak za předvedený výkon zasluhují pochvalu. Od krizového začátku jsme se nakonec dostali až na obstojný závěr, kde Dimmu Borgir vystřihl nádherně atmosférický Mourning Palace a o nic méně půvabnou a zadumanou Raabjorn Speiler. Mírně šokované publikum přesto kapele nevytvořilo to správné pracovní prostředí (nelze se divit) a zpočátku natřískané zástupy fans ke konci znatelně prořídly, takže kapela po poslední skladbě rychle opustila. Pro mě, coby fanouška téhle bandy, to bylo vystoupení přinejmenším rozpačité. (Marquise)
Na TEXTURES jsem ještě vydržel a opět jako vloni nelitoval. Se super zvukem (rozdíl ve zvuku u předchozích DB vidím v tom, že za stolem byl pravděpodobně přímo zvukař DB, což bývá občas paradoxně ke škodě než ku prospěchu), řezajícími kytarami s jejich originálním pojetím death metalu se spoustou dalších vlivů mi jako moje poslední kapela přišli dost vhod (původně jsem chtěl vydržet až na Depresy, ale únava byla silnější). (Márty) Textures patří od minulého brutalu mezi mé nejoblíbenější kapely a album Polars jsem sjížděl celý rok pravidelně. Nový zářez nazvaný Drawing Circles mě z desky sice tolik nedostalo, ale naživo mě zabíjelo stejně jako věci z Polars. Vystoupení to bylo neskutečně našláplé, kapela má naprosto jasno v tom co chce hrát a předvádí to bezchybně. Ještě s Carnival In Coal druhý vrchol festivalu. (Dharm)
Potvrdilo se pravidlo, že na některé věci se vyplatí čekat. DISAVOWED jsou toho jasným důkazem. Vyškrábal jsem ze své tělesné schránky poslední zbytky sil a doplazil se pod pódium. Po skvostných Textures další zástupci ze země větrných mlýnů. A stejně jako předchozí kapelka zahráli suprově. Jejich brutal death metal je radost poslouchat. A byl jsem příjemně překvapen, kolik lidí mělo stejný názor jako já a vydrželo na jejich set. A vytvořili pro Disavowed skvělou atmošku. Zasloužili si ji! (Goro)
Tak zahájit report o DEPRESY jinak, než že jsou lepší než Hypocrisy asi nejde :o)))) Hodina smrtící, svítání nedaleko, ale dal jsem to. Pravda, málem jsem potřeboval sirky pod oční víčka, páč ty dvě čubky padaly a padaly... Přeci jen, 17 hodin metalu v kuse je porce rozhodně hovadská. Depresy nezahájili svoje vystoupení zrovna šťastně. Technické problémy jedné z kytar vystoupení přibrzdily hned na začátku. A jako by měly vliv na celé vystoupení. Prostě už jsem od Depresy viděl lepší představení. Ale chyba nebyla na jejich straně. On the other side musím napsat, že zahrané nové věci zní skvěle. Už je nejvyšší čas vyslat je mezi metalu chtivý dav! A stejně jako na většině koncíků Depresy, které jsem viděl "open air", nad pódiem během hraní svítil měsíc... Bezchybná kulisa. (Goro)
ADOR DORATH mě ke konci jejich setu probudili, neb se mi chtělo na záchod, vykonal jsem potřebu a oni skonili s tím, že babičky v přilehlých domech prej taky chtěj spát.... dobrou... (márty)
