Insania, brněnská to astrální hydra se již několik let úspěšně mé domovské Plzni vyhýbá (ostatně, vzpomenu-li si na nepochopitelně chabé návštěvy na jejich akcích zde, v žádném případě se jim nedivím a jejich počínání plně chápu) a tak po předčasném úniku z práce nabírám směr Kralupy nad Vltavou (proč pořád žiju v přesvědčení, že tam protéká Labe?) na další z pokračování Holub & Hovno & Rum party, jejíž hlavní hvězdou byla právě Insania. A ten název akce jsem si nevymyslel, ale našel na plakátech na ní zvoucí :o)
No, Poly a spol. samozřejmě na vše nebyli sami a přítomní se dočkali dvou předskokanů. Původně měli dorazit ještě Made by the fire, ale nedorazili. Škoda. Jejich instrumentálně vypilovaná a propracovaná ?mjůzik? by bodla. Celý večírek odstartovala jedna z legend našeho undergroundu, konkrétně Radek Kopel a jeho NPLMD z Mostu. Ten kdo znal Napalmed, jistě ví, o čem je řeč. Tam, kde Napalmed zkončil, pokračuje Radek s mírně pozměněným názvem dál. Tentokráte si na všechno vystačil sám a kdo se setkal s jeho live představením poprvé, asi se nestači divit :o) My, kdo jsme již několikrát tu čest měli, věděli jsme, co nás čeká. Noise. A to doslova. Radek obklopen stolem naplněným aparaturou, plechy, kastroly, řeznými kotouči, a tuším, že i anténu jsem zahlédl? Do všeho bylo dráty mláceno, plechy byly ohýbány (dokonce i o hlavu hlavního aktéra), pošlapány? Do toho dunivé spodky z aparatury. Jedním slovem inferno. Radek jako vždy zcela zaujat vystoupením, řval do mikrofonu a neustále na svém pracovním stole něco kutil. Přiznávám bez mučení, že doma bych si CD rozhodně nepustil, ale živě mě to baví! Ale opravdu těžko se vystoupení NPLMD popisuje. To se musí zažít, vidět a hlavně slyšet. Jestli se o nějaké hudbě dá napsat, že je nekomerční, tak je to právě tato. Jinak Radkovo zapálení pro věc nelze než obdivovat.
Druzí si chystají nádobíčko pánové, kteří se skrývají za jménem Kohoutek. Uf, název vskutku originální. Pro mě zcela neznámý pojem. Dle dodaných informací se jedná o boční projekt lidí z kladenských Dark Future. Oproti death metalu domovské kapely je servírována hudba notně drsnější a to grind s příměsí crustu a dalších zvrhlých odrůd extrému. Živě příjemné, byť ke konci možná trochu monotónní. Nicméně Kohoutek ještě nemá tolik materiálu v zásobě a tak nemá nuda moc šancí začít úřadovat. Skladby svojí délkou nepřelezou minutu, ale díky náboji v nich to ani není potřeba. Ten kdo má rád třeba Napalm Death kolem alba Scum, přijde si na své. Veškeré osazenstvo na pódiu si svůj set zjevně užívá. Tedy, ?zpěvák? většinu času kličkoval a užíval si pod pódiem. Uvidíme, dočkáme-li se nějakého toho nosiče.
A přichází vrchol s názvem Insania. Nemá cenu zapírat můj kladný vztah k této, dnes již rovněž, legendě. Jedna z nejoriginálněch, nejzajímavějších a živě nejlepších kapel naší scény se skvělými postoji, texty, smyslem pro humor a skromností. Živě jsem skladby ze zatím poslední studiovky Out (vydal Redblack v roce 2004) ještě neslyšel a hned úvodní skladba It´s easy to fall in hate to napravila (tuším, že zazněla ještě jednou jako jeden z přídavků). A samozřejmě nebyla z Out jediná. Dostalo se i na Chceme být out, Letíme dál (k té byl natočen i skvělý klip), Jsme na černé listině? K mému překvapení a hlavně radosti dostal hodně prostoru i starší materiál. Předchozí počin Trans-Mystic Anarchy zastoupily pecky jako Hell knows who we are, The lunar priestess and the king of the sun, Rouhání je pro nás evergreen (myslím, že rovněž zazněla ještě jednou coby přídavek) a Vražda ve staré hvězdárně. Z ještě staršího Virtu-ritual pak došlo třeba na I.C.U., Máj (ten text nemá chybu! Karel Hynek Mácha si musí spokojeně vrnět :o), nebo Kometa je klíč. Na své si přišlo i album God insane? Join him a to konkrétně díky skladbě Pro rybí oko. Ale v čase se cestovalo ještě dál do minulosti. Ani jsem nevěřil, že se dočkám. Ale stalo se! Naprosto kultovní hymna Zimní varování (rovněž byl natočen klip. Pamatujete ještě na Gandalfa?) s geniálním textem tento večer nechybělo. Naštěstí! Husí kůže zahajuje mohutnou ofenzivu. Nádhera. A když slyším odčítání three, two, one? you are dead, je vymalováno. V pecku U.R. dead jsem rovněž nedoufal. Chvílemi řeším dilema, mám-li sledovat dění na prknech znamenajících svět (vlastně podsvětí?), nebo pod nimi, kde pořadatel Pigeon rozjíždí naprosto netušené taneční kreace :o) K výběru skladeb do playlistu se opravdu nedá nic namítat. Stejně tak jako k nasazení kapely. Klíma, Poly a Black Drum jedou na plné obrátky. Tohle trio to stejně ani jinak neumí. Energie se z pódia valí na všechny strany a přítomní se baví. Jejich vystoupení se nedá opravdu nic vytknout. Viděl jsem je už tolikrát a vždy se jednalo o naprosto vyjímečný zážitek. Tedy, abych nekecal. Jedinou chybu jejich vystupení vždy má. A to tu, že končí. A škoda, že Klíma nezapěl Purpuru, byť ji několikrát sliboval :o) Chci další koncert Insanie! A chci ho hned! Soudně přiznávám, že jsem nekritický, ale v tomto případě nemohu jinak.
Po rozdýchání smrště s názvem Insanie následuje klasická after party (before party samozřejmě rovněž nechyběla :o), která se po nakoupení patřičného občerstvení přesouvá k Pigeonovi, kde se zvesela pokračuje (Pigeone a Radko, díky za nocleh a pohoštění!). No, ono hned ráno začala party další? :o) Samozřejmě nechávám si podepisovat zakoupené CD, fotíme se a klábosím se všemi zúčastními včetně Insanie. Tihle pánové mají vše srovnané a rozhovor s nimi je opravdu radost. Koncert parádní a stylově rozhodně pestrý. Ostatně jako vždy vybírá-li účinkující kralupské duo pořadatelů :o) Jen se opět dostal ke slovu nešvar s názvem návštěvnost. Něco kolem 50 platících je fuckt slabota! Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Trpělivost a finanční možnosti pořadatelů mají své limity? All a Pigeon plánují další zajímavé akce v Ponorce, ale necháme se překvapit, jak vše dopadne. Já doufám, že se v únoru opět sejdeme na další Pigeon & Shit & Rum party.
Fotil All
