1. 11. 2005Praha Klánovice, Black Pes, 19.10.2005, Lost Soul (Polsko), Anorexia Nervosa (Francie), Rotting Christ (Řecko), VADER (Polsko)

Ačkoliv jsme dorazili s pár minutovým zpožděním vůči avizovanému času na plakátech, byli jsme velmi překvapeni frontou u dveří a po jejím zdolání í tlačenící v sále. Světe div se, ale tuhle situaci jsem už dlouho nezažil. Takže fajn, lidí dost. (a to jsem netušil, že jich bude ještě o krapet více) A co hrací čas? Druhé podivení, jelikož prasopaláci LOST SOUL již nějakou chvilku na pódium řezali do svých nástrojů hlava nehlava. Kdo neznal poznal a kdo viděl na letošním Brutal Assaultu musel zajisté do rytmu zběsilého bubenického řezničení mlátit hlavou. Pamatuju si, jak jsme před pár lety tuhle bandu uvítali na jednom z pokračování Žižkova vraždícího palcátu. Jestli můžu vyslovit svůj názor, tak kapela si zachovala po ty léta vysoký standart a pro fanoušky Vader může být docela příjemnou paralelou. Zvukově to pro mě bylo ale takové nemastné neslané..slyšel jsem sice prakticky vše krom basy :) , ale hradba lidských těl a zádveřní prostora napatří k místům, které by zatvrzelý hifista kdy vyhledal. Navíc to bylo jakési nakulené...... Stihnul jsem poslení 3 songy a LOST SOUL se vypařili jak v Doomu.

Francoužští ANOREXIA NERVOSA prožívají zrovna dobré reklamní období, kdy o jejich hudbě proběhla noticka snad ve všech novinách a internetu. A důvod? sebevražda 2 křehkých dívek, které Anorexii poslouchaly....mno...co k tomu dodat. Ťukám si na čelo a koukám, jak jsou pánové pěkně ošminkovaní. Jak kdyby je připravoval sám DeathHand Fashion saloon :)) Ale pak už hrábnou do strun a rozpoutávají své blackové orgie. Osobně jsem velmi oceňoval pohodový přístup a z kapely přímo vyzařovala pohodová nálada a radost z hraní. Vkusná pódiová show všech přítomných dostávala lidi do varu

ROTTING CHRIST se, pokavaď mě má paměť nemýlí, také potýkali s různými zákazy od "divných a mocných" lidí, resp. jejich kytarová blacková mašina, která  v poslední době poněkud upustila páru v podobě personální otazky a tak se na pódium objevil George Bokos, hostující a půjčený od kolegů Nighfall. Rotting není zrovna moje parketa, tak se pomalu přesouvám do zadních prostor klubu, kde se dalo aspon trochu dýchat a jejich set po očku sleduju z povzdálí.  Setkávám se se spoustou známých a společně jsme se shodli na věci, že ten "dneska je tu snad každej".  Pomalu se nadechnu a mířím k finální kapele večera. VADER VADER VADER!! sakra, probírám se myšlenkama a vzpomínám na koncert v Plzni na Doubravce (1997), kde jsem tyto mlátiče viděl poprvé. Tenkráte ještě samozřejmě s Docem, bubeníkem, který naší metalovou komunitu před pár týdny opustil....jo....nostalgie. Jak to ale klukům šlape teď? Perfektně. Myslim, že na kapele je vidě veliká vyhranost a Piotr se zdá velmi inteligentním frontmanem. Zazněli věci pomalejší i rychlejší, vrcholem všeho oblíbená Carnal a slejeři na konec :)) v poslední době jsme byl k této kapele dost skeptický, ale tento koncert mě přesvědčil o opaku. super show, ke které nemám výhrady. Vůbec celá akce byla velmi podařená, ale pro příště by to chtělo zvolit větší prostory. Jinak se ušlapem.